16.Březen 2007,16:38
Nevedet proc a stejne to udelat,
rano, vecer - porad te v mysli mit,
nechapat jak a stejne se zacit smat,
dlouho a stastne s tebou zivotem jit.

To muze jen jeden - stastnej to kluk,
ten ktery muze citit jak hebkou mas kuzi,
ten ktery muze sledovat rty - kdyz usta se zuzi,
ten jediny slysi a vnima tveho srdce zvuk.

Takovy stesti nema vsak kazdy,
vsichni nemuzou prozivat chvile plne vasne a nehy,
vzdyt vschni chteji navzdy
prekonat samotu co obklopuje reku lasky svymi brehy.
 
vložil: peta_77
Permalink ¤ Les poems ¤


1 Komentáře: