28.Srpen 2008

Život, to zvláštní divadlo,

které každý hrát chce po svém,

jen jedno velké zrcadlo

toho, v jakém to světě žijeme prostém.

 

Hrajeme si na lidi,

však svět kolem nás se boří.

Co zvířata nám asi závidí,

nás do propasti noří.

 

Říkáme, že myslíme,

ale k pravdě je to dálka.

Sami sebe ničíme,

říkáme tomu válka.

 

Vidím, vidíš, vidíme,

jak střelbu voják cvičí.

Slyšíš, slyším, slyšíme,

že i dítě na bojišti křičí.

 

Já se ptám jen PROČ?


Kategorie: Vlastní tvorba | vložil: shawnn ¤