...srdce   15.Září 2007


....proč potřebuju anděla

Srdce....neustále si ťuká svůj vlastní rytmus. Srdce nikdy nelže. Bez upozornění mi podrazí kolena, vbodá bezmezné množství jehel do rány, ale vynese mě i do nebes. Přitom nikdo kolem netuší, jaká bouře citů se v ten okamžik uvnitř těla odehrává. Zrychlí se, když už nevím a do ticha křičím tvéj méno, zklidní se, když ti usínám v náručí. Zvoní na poplach, když odcházíš a skáče radostí, když vidí pouhý stín tvé osoby. Srdce je svým vlastním pánem. Někdy by mi nejradši bolestí vyskočilo z těla. Bolí a bolí, a nic nepomáhá. Jenom čas. Ten čas, který mi tě aspoň na chvilku vrací zpátky. A také ten, který jednou, až srdce už nebude mít proč pro tebe bít, odnese jeho tóny do ticha... napsal/a: tm.aa 11:30 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář