tm.aa

....miluju....miluju už tři roky, hodně, intenzivně, lidsky,pořád.....před třemi léty jsem poznala anděla. Dny, které jsme spolustrávili, jeho obětí, chvíle kdy jsem se schovávala pod jeho křídly, a poslouchala srdce tlukoucí ve stejných intervalech jako to mé, se nedají ani v nejmenším vyjádřit slovy....Konečně jsem mohla projevitnějaký cit, vložit mu své srdce do dlaní, dívat se do nebeských očí a vyslovovat slova, která jsem opravdu cítila. Nemuseli jsme ani mluvit,celé hodiny jsem se dívala, a přes dotyky se snažila zapamatovat si každý kousek jeho těla a tváře. Konečky mých prstů jemně kopírovaly kontury vlhkých rtů, hladily tváře tak krásné, že nešlo se jich nedotýkat, položila jsem dlaň na hrudník v místě srdce, zavřela jsem oči, tolik krásy najednou nešlo unést, ve světě tmy jsem nadále kopírovala křivky jeho těla. Když už mé dlaně byly nabaženy, sehla jsem se k jeho ústům. Polibky byly nekonečné, krásné, pravdivé. Síla jeho paží a jemnost, kterou mě svíral v náručí byla jako pevnou sítí, která mě drží nad propastí.... Jeho oči mě celou tu dobu pozorovaly. Bylo to oči tak čisté, že se mi až chtělo plakat....."kde jsi byl, když jsem trpěla....." tak moc věcí jsem chtěla říct, tak moc bolesti vykřičet,ale neměla jsem sílu......tolik něhy, tolik čisté něhy v jeho očích,nešlo ublížit andělovi.... Zabalena v křídlech anděla jsem prožívala nejkrásnější minuty života, hladil mě po vláskách, hladil mě podlaních, hladil mou duši.......Kapka mořské vody se mi skutálela potváři. Poslední polibek, poslední chvíle, kdy cítíte jak moc se dá milovat, anděl je pryč...Jak můžu těď cítit něco k člověku, když jsem milovala anděla........