Odkaz na stránky : vandenberg.humlak.cz

 Odkaz na stránky : Geodézie Pilc

Město Žulová naleznete v severozápadní části okresu Jeseník, 15 kilometrů od Jeseníku. Město neslo také německý název Friedberg. Leží v nadmořské výšce 290 metrů. Nejníže položenou částí je náměstí, nejvýše pak Boží hora (525 m n.m.) na jejímž vrcholu leží novogotická kaple. V okolí také nalezete největší rybník Jesenicka, Velký rybník o rozloze 11 ha (přes Boží horu se sem dostanete po modré turistické značce). První zmínka o tomto místě se datuje do roku 1266 díky hradu Frýdberg (Vridenberg), který patřil do majetku vratislavského biskupství. Do konce 17. století se město vzpamatovávalo z požárů a válečných škod. Po roce 1850 se v kraji začala rozvíjet těžba kamene, především žuly. Dne 5. února 1948 bylo město přejmenováno z německého Friedberg na český název Žulová. Od 10. října byla Žulová povýšena na město. Mezi památky města Žulová patří už výše zmiňovaný gotický hrad Frýdberg, ze kterého zbyla pouze věž a části opevnění. Věž je viditelná z dalekého okolí. Byla využita při stavbě kostela Svatého Josefa. Naleznete zde také sochu svatého Jana Nepomuckého, novogotickou kapli na Boží hoře, historický kamenný most a Sloup se sochou Panny Marie. Turistickým cílem mohou být Vodopády Stříbrného potoka (5,5 km), hrad Kaltenštejn (5 km) či obec Vápenná (3 km).

Pramen jedné z našich největších a nejznámějších řek naleznete jižně od obce Kvilda, kousek od hranice s Německem (600 metrů). K prameni se můžete vydat pěšky nebo na kole po několika turistických trasách. Můžete využít červenou turistickou značku z Knížecích Plání přes Bučinu a kopec Stráž (cca 6,5 km), dále červenou turistickou značku vedoucí z Modravy okolo Modravského potoka, Filipohuťskou strání, přes Biskupskou slať (cca 10km). Můžete jít také z obce Kvilda po modré turistické značce okolo Teplé Vltavy po asfaltovém povrchu (cca 7km). Z Kvildy také můžete jít po zelené okolo Holubí skály a úvoz Zlaté stezky, která se v Bučině napojí na červenou a pokračuje dále k prameni (cca 10km). Samotný pramen Teplé Vltavy se nachází v nepřístupném terénu a proto bylo zřízeno místo v těsné blízkosti asfaltky. Dříve tu stála chata, kterou postavil Klub českých turistů, ale byla v 50. letech zbourána. Koncem 2. sv.v. tu byl pracovní tábor a býval zde pomník mrtvých zajatců, který byl ale odstraněn. Od roku 1991 je pramen Teplé Vltavy součástí Národního parku Šumava. Pramen leží na úpatí Černé hory (1315 m n.m.) v nadmořské výšce 1172 metrů a jedná se o chráněné území Pramen Vltavy.

Obec Vidče můžete navštívit, pokud zavítáte do východních koutů naší země. Vidče leží 3 kilometry jižně pod městem Rožnov pod Radhoštěm. Tato obec se rozkládá na obou březích říčky Maretka. Vidče, dříve Vitče, mají název odvozený od jména Vítek. Jiné prameny uvádějí, že Vidče se tak jmenují proto, že z okolních kopců je vidět opravdu daleko. První zmínka o obci je z roku 1310 a proto patří společně s Rožnovem a Zubří k nejstarším sídlům na Rožnovsku. Obec se může pochlubit stavbou, jejíž výstavba v té době byla velice rychlá. Jedna se o školu, kterou navrhl architekt Kupka. Stará škola přestala vyhovovat, žáci přibývali a proto se starosta rozhodl a nechal postavit školu novou. Dne 5.7.1939 byl svěcen základní kámen a otevření školy se konalo už 10.11.1940. Stavba byla velice nákladná (890 000 Kč), ale byla realizována. Nejstarší kulturní památkou v obci je Stará videčská zvonička. Není známo, kdy byla postavena, ale první údaje o ní pocházejí z 18. století. Zvon je z roku 1775. V roce 1994 byla tato roubená stavba s doškovou střechou vyhlášena za kulturní památku. V okolí obce můžete nalézt několik druhů vzácných rostlin a živočichů. V blízkosti potoka se usídlil ledňáček říční, můžete vidět prstnatec májový, puštíky a mnoho dalších chráněných živočichů.

Údolí ztracených štol, Zlaté hory, bývalé rýžoviště zlata, Náhon a další věci související s těžbou zlata naleznete na naučné stezce Údolí ztracených štol. Toto místo najdete v okrese Jeseník. Můžete se sem vydat z města Zlaté hory či z obce Dolní údolí. Tato oblast byla dříve známá těžbou zlata v říčce Olejnice. Sami si tu můžete u zlatorudných mlýnů vyzkoušet rýžování zlata a s průvodcem si tyto mlýny projít. Vysvětlí Vám, jak se zlato těžilo, ukáže Vám rýžování a velice ochotně Vám odpoví na různé otázky. Vstupné pro dospělé činí 20 Kč, pro děti 10 Kč. Během května až srpna je otevřeno každý den (10:00 – 17:00 hod.) , září a říjen od úterý do neděle (10:00 – 16:00 hod.), v listopadu sobota a neděle (10:00-15:00 hod.) pouze za dobrého počasí. Na stezce se můžete občerstvit u Zlatorudného srubu a nebo vyjít kopeček k Náhonu, kde teče voda do kopce. Díky informačním tabulím se dozvíte více o tomto místě, o životě horníků a okolních obcích. Zlatorudné mlýny byly vybudovány dle dobových nákresů a proto se můžete přenést do doby, kdy tu horníci těžili tento vzácný kov. Údolí ztracených štol je ideálním rodinným výletem a zpestřením dne.

Malebné Údolí Plakánek naleznete v Českém ráji, kousek od obce Sobotka. Tímto údolím vede naučná stezka, která začíná na parkovišti u hřbitova v Sobotce a končí ve Vestci u Sobotky. Celá naučná stezka měří cca 8 kilometrů a pomalou chůzí ji můžete projít za dvě hodiny. Ze Sobotky vede červená turistická značka, která Vás zavede přes obec Střehom až na rozcestí Plakánek, údolí. Z tohoto rozcestí se můžete vydat po modré turistické značce do Vestce u Sobotky nebo jít dále po červené až k hradu Kost. Vstup do údolí je neomezený a můžete se více dozvědět o okolí díky informačním tabulím, kterých je na naučné stezce celkem 10. Údolí Plakánek je tvořeno říčkami Klenice a Vesecký potok. V 17.století tu žila rodina Plakánků, která tu pálila černé uhlí. Po ní také bylo údolí pojmenováno. Pověst ale praví, že údolí dostalo jméno podle dívky, která si tu oči vyplakala kvůli jinochovi. Údolí Plakánek bylo roku 1999 vyhlášeno jako přírodní rezervace o rozloze 90,8 ha. Rostou zde vzácné druhy lučních rostlin (úpolín největší, srstnatec májový, kosatec žlutý a další). Pokud se vydáte po červené turistické značce až k hradu Kost, můžete obdivovat krásný rybník Obora, jehož břehy jsou lemovány pískovcovými skalami.

Tereziino údolí naleznete pouze kousek od města Nové Hrady, jihovýchodě od města České Budějovice a Trhové Sviny. Současná rozloha parku je 138,3 ha, dříve necelých 70 ha. Tereziino údolí, někdy také nazýváno Terčino údolí, leží v těsné blízkosti města Nové Hrady. Údolím vede naučná stezka. Naučná stezka měří 5 kilometrů a jedná se o velice příjemnou procházku. Z náměstí můžete jít po červené turistické značce, která Vás celým údolím provede. Tereziino údolí patří od roku 1949 mezi chráněná území. Údolí je v podstatě park, který byl založen v druhé polovině 18. století hrabětem Jiřím Buquoyem na přání jeho manželky Terezie. Po ní je údolí také pojmenováno. V roce 1817 byl v parku vybudován umělý vodopád, který má výšku cca 20 metrů a můžete ho obdivovat i dnes. Park byl obohacen několika romantickými stavbami. V letech 1788 – 1797 byla postavena empírová budova „lázní“, později nazývána Lázničky. Dále Modrý dům, Švýcarská chata, dům kolářův a hamerský dům. Park je osázen také exotickými dřevinami jako je například cypřiš (výška 15 m), kterou naleznete u výše zmiňovaného Modrého domu. Dále zde rostou douglasky, vejmutovky a dub letní s obvodem kmene 730 cm a stářím cca 500 let.Vstup do parku je celoročně a zdarma.

Srbská Kamenice byla založena uprchlíky (Lužičtí Srbové) za doby vlády císaře Jindřicha II., tedy v 11.století. Tato obec se rozkládá na obou březích říčky Kamenice, 5 kilometrů jižně od Jetřichovic, 7 kilometrů severozápadně od České Kamenice. Srbskou Kamenicí prochází žlutá turistická značka, která Vás zavede na Růžovský vrch, jehož vrchol je ve výšce 619 m n.m. Za obcí (směr Nová Oleška) můžete navštívit památních havarovaného letadla. V obci je také informační turistické centrum, která Vám může poradit s dalšími výlety do okolí. Můžete zde navštívit naučnou stezku Růžová, meandry Chřibské Kamenice, Dolský Mlýn, Pavlino údolí a Jetřichovické skály, které Vám poskytnou nádherný výhled do okolí. Nejvýznamnější památku a dominantu obce je barokní kostel sv.Václava, který byl postaven v 70.letech 18.století. Oltář v kostele byl dopraven po Vltavě a Labi až z Prahy do Děčína. Z Děčína byl dopraven volskými povozy až do Srbské Kamenice. V období 2.srpna – 27. září 2008 se v kostele koná již 14.mezinárodní hudební festival. V roce 2002 se festivalu zúčastnily také japonské studentky. V Srbské Kamenici je v provozu od května do začátku října Skanzen Československého opevnění (otevřen každou sobotu). V informačním centru můžete shlédnout také expozici NP České Švýcarsko a expozici o historii obce Srbská Kamenice.

Město Sobotka leží v nadmořské výšce 305 metrů a nachází se 80 kilometrů severovýchodně od Prahy. Město je někdy označováno za jižní bránu Českého ráje. První zmínka o Sobotce je z roku 1322. Sobotka patřila do poddanství hradu Kost. Roku 1498 byla Sobotka povýšena na město díky privilegiu, které ji udělil Jan ze Šelnberka. Město Sobotka je rodištěm Fráni Šrámka, který se zde narodil roku 1877. Sobotkou a jejím okolím se také inspiroval malíř Václav Špála, jehož rodina se zde usídlila v cihelně roku 1904. Každoročně s zde koná festival Šrámkova Sobotka, jehož 52. ročník proběhl letos (28.6 – 5.7.). V Sobotce můžete obdivovat nádherné domy na náměstí (čp. 3, 4, 5, 6, 130, 131, 132,215 …), navštívit kostel sv. Máří Magdaleny (původně dřevěný farní kostel jehož první zmínky jsou datovány do 14.století), roubené a zděné stavby. Šolcův statek patří mezi roubená stavení, která jsou typická pro krajinu Českého ráje. Nad Sobotkou stojí na kopečku zámek Humprecht a můžete navštívit přírodní rezervaci Údolí Plakánek nebo hrad Kost. Sobotka již odedávna přitahuje básníky, spisovatele a nadané osobnosti. I italský umělec Claudio Parmiggiani zde zanechal umělecké dílo. Jeho „Dům pod půlměsícem“ naleznete v parku za městský úřadem a byl postaven v roce 1991 z neomítaných cihel.

Obec Sklenářovice byla částí obce Mladé Buky, které leží cca 7 kilometrů severozápadně od města Trutnov. Sklenářovice (dřívější název Glasendorf) v současnosti již neexistují. Po vesnici, která měla v roce 1900 počet obyvatel 242 a 49 domů, zbyly pouze základy a několik mostů přes místní potok. Osada vznikla pravděpodobně v 15. století. Nejdříve se tu vyrábělo sklo, jednalo se o sklářskou osadu. Později se tu začalo těžit zlato. V 16. století byly Sklenářovice obnoveny a znovu založeny jako selská osada. V roce 1515 měly Sklenářovice název Glasendorf, 1521 Sklenarczicze a 1541 Sklenarzovitze. V roce 1929 žilo v obci 177 obyvatel ve 49 domech. Po roce 1945 došlo postupně k vysídlení obce a vyhnání původních obyvatel. V roce 1960 byly domy bez obyvatel srovnány se zemí, ale v současnosti zde naleznete několik základů a zdí. Sklenářovice byly v polovině 17.století zasaženy lavinou, která se utrhla díky odlesnění, které bylo provázeno kvůli pastvě dobytka. Tato lavina byla první, kterou zaznamenaly krkonošské kroniky. Zemřelo při ní osm obyvatel obce a byly zničeny dva domy. V okolí můžete navštívit zříceniny Břecštejn a Horní Vlčice ( z obce Mladé Buky po zelené turistické značce, dále od rozcestí po modré). Dále město Trutnov nebo Svoboda nad Úpou.

Řeka Vydra pramení na Šumavě v nadmořské výšce 1215 metrů. Horní tok se nazývá Lázeňský potok, po soutoku s potokem Březnickým vznikne Modravský potok. Ten po soutoku s Roklanským a Filipohuťským potokem tvoří řeku s názvem Vydra. Tato šumavská řeka nepatří k těm nejdelším. Měří 23,1 km a při soutoku s Křemelnou tvoří řeku Otava. Plocha povodí je 146,2 km2. Procházka okolo řeky je velice příjemná, trasa není náročná. Po proudu se jde mírně z kopce, proti proudu mírně do kopce. Okolo řeky vede Naučná stezka Povydří. Můžete vyjít po červené turistické značce z Antýglu či z Čeňkovy pily. Délka stezky je cca 7 kilometrů a má několik informačních tabulí, které Vám přiblíží charakter řeky. Přibližně v půlce trasy je Turnerova chata, kde se můžete občerstvit a při troše štěstí uvidíte Vydrýska známého z večerníčku pro děti. Během procházky můžete obdivovat Viklany (tory), které jsou tvořeny materiálem odolným proti erozi. Dále uvidíte Obří hrnce, které vytvořila sama řeka díky svému prudkému spádu. Jedna se o prohlubně na dně koryta. Můžete využít také žluté turistické značky vedoucí ze Srní do Zhůří, ale ta vede pouze malou částí Naučné stezky Povydří (od rozcestí Turnerova chata k rozcestí býv. Hálkova chata cca 800 metrů).

Pokud se rozhodnete navštívit Rýchorskou boudu, můžete jít pěšky, ale také na kole. Z obce Horní Maršov vede žlutá turistická značka (cca 4 kilometry), což je nejkratší cesta. Rýchorská bouda je křižovatkou několika turistických tras. Rýchorská bouda leží v nadmořské výšce 1001 metrů a proto je odtud krásný výhled na Krkonoše, za dobré viditelnosti dohlédnete až do Jeseníků a na Praděd. V současné době patří chata Správě Krkonošského národního parku a sídlo zde má Krkonošské středisko ekologické výchovy. Středisko nabízí přednášky, lyžařské kurzy (především běžky), výukové ekologické programy pro školy, exkurze v KRNAP s průvodcem, brigády, školy v přírodě, rekreace a mnoho dalších aktivit. Dříve se Rýchorská bouda nazývala Maxovka. Klub českých turistů ji postavil roku 1927. Jednalo se o hojně využívaný objekt, který sloužil k tanečním zábavám a byla zde hospoda. V roce 1976 byla prodána za 200 tis. korun Správě KRNAP, který ji v letech 1980 – 1985 nechal zrekonstruovat. Rekonstrukce stála více než 8 milionů korun. V roce 1986 zahájilo činnost Výchovně vzdělávací středisko státní ochrany přírody. Začala tím éra ekologického vzdělávání a osvěty u nás. Pod Rýchorskou boudou můžete navštívit stádo skotského náhorního skotu. K ohradě se dostanete po červené turistické značce, směr Rýchorský kříž.

Město Rtyně v Podkrkonoší naleznete mezi městy Úpice, Červený Kostelec, Hronov a Stárkov v okrese Trutnov, cca 20 kilometrů jihovýchodně od města Trutnov. Znakem města je zlatá zvonice, pod ní zlatá zkřížená hornická kladívka na modro-zeleném podkladu. Dominantou města je starobylá dřevěná zvonice, kterou lze zahlédnout již z vlaku (železniční stanice Rtyně v Podkrkonoší). Dřevěná zvonice pochází z roku 1544. Další památkou je kostel sv. Jana Křtitele, barokní socha krále Davida z dílny významného sochaře Matyáše Bernarda Brauna a socha rebela, která připomíná selské povstání vedené rtyňským rychtářem Antonínem Nývltem Rychetským, které se konalo roku 1775. Další zajímavosti můžete nalézt v místním muzeu. První písemná zmínka o Rtyni v Podkrkonoší je z roku 1367. V této době byla Rtyně největší obcí v okolí. Místní nazývají obec někdy Rtina, ve starých dobách Hertyně. Název je velice zajímavý. Někdo se domnívá, že město bylo pojmenováno podle potoka, u kterého byla založena. Název může také pocházet z německého názvu (první osadníci byli Němci – vznik ze jména Herte, Herta – Hertyně). V okolí Rtyně v Podkrkonoší můžete navštívit zříceninu hradu Vízmburk, který byl založen ve 13.století, naučnou stezku Rtyňský okruh, rozhlednu Žaltman, hvězdárnu v nedalekém městě Úpice či domek Boženy Němcové v Červené Kostelci.

Pravčická brána, jedna z velice známých Národních přírodních památek. Dříve nesla německý název Grosses Tor (1410 – 1804), Prebischtor (1804 – dnes), Brána Přebišova (1882), Přebičská (1888) či Přebišská brána (1903), Velká brána Převyšovská (1904) nebo Převyšovská brána (1908, 1923, 1924, 1934, 1936). Můžete hledat podobnost také mezi obcí Pravčice a názvem Pravčická brána. Protože je ale moravská obec vzdálena 300 kilometrů, je velice malá pravděpodobnost, že by dala jméno tomuto skalnímu útvaru. Tuto unikátní památku naleznete v Národním parku Českosaské Švýcarsko, v blízkosti obce Hřensko, cca 13 kilometrů od města Děčín. Na Pravčickou bránu se můžete vydat po červené turistické značce z Hřenska nebo z obce Mezná, odkud vede žlutá turistická značka, která se později na červenou napojuje. Z obou směrů se ale jedná o namáhavější výstup, protože tento skalní most je na vyvýšeném místě, které Vám ale na oplátku nabídne krásný rozhled. Pravčická brána je unikátem jak v České republice, tak na celém kontinentu. Jedná se o největší přirozený skalní most. Vznikla během několika milionů let, kdy postupně zvětrával kvádrový pískovec turonského stáří. Rozměry tohoto skvostu jsou neobyčejné. Výška jejího otvoru je 16 metrů, rozpětí oblouku u dna 26,5 metrů, šířka 7-8 metrů, minimální tloušťka pak 3 metry. Dno této brány je v nadmořské výšce 415 metrů, vrcholová plošina je o 21 metrů výše. Dříve byla pro turisty přístupna vrcholová plošina, ale protože docházelo k urychlování eroze a narušování skalní památky, bylo roku 1980 rozhodnuto, že vstup bude uzavřen. Byla provedena opatření, která zpevnila pískovcový útvar speciální směsí s pryskyřičnou přísadou. Dnes se dostanete pouze pod Pravčickou bránu a můžete se občerstvit pod jejím obloukem. Vstup k Pravčické bráně činí pro dospělé 75 Kč, pro děti, studenty a důchodce 25 Kč. Během dubna a října je Pravčická brána otevřena denně od 10 – 18 hodin. V listopadu až březnu pak během sobot a nedělí od 10 – 16 hodin. U Pravčické brány je také zámeček Sokolí hnízdo. Dříve byl využíván rodem Clary – Aldringenů, kteří zde ubytovávali své vzácné hosty. Dnes je tu udržována stylová restaurace. Zámeček byl vystaven roku 1881 v alpském stylu, který byl v té době velice neobvyklý. V prvním patře je zbudováno muzeum Národního parku České Švýcarsko. Krásu Pravčické brány také obdivoval autor pohádek Hans Christian Andersen, který ji navštívil dvakrát, jednou v roce 1831, poté roku 1851. Za hezkého počasí se můžete rozhlédnou po okolí a obdivovat krásu našeho nejmladšího parku Českosaské Švýcarsko, který byl vyhlášen roku 2000.

Zříceninu hradu Potštejn naleznete jižně pod městy Kostelec nad Orlicí a Vamberk, západně od města Žamberk. Tento hrad leží nad obcí Potštejn. Pokud pojedete vlakem, vystoupíte v železniční stanici Potštejn. Hrad je otevřen od května do září denně (mimo pondělí) v čase 9 – 17 hod. V dubnu a říjnu můžete hrad Potštejn navštívit během sobot, nedělí a svátků (9 - 16 hod.) Vstupné činí pro dospělé 40 Kč, pro děti 25 Kč. Prohlídka je s průvodcem a trvá přibližně 45 minut, maximální počet osob na jednu prohlídku je 40. Na hrad vede několik turistických tras. Zelená z železniční stanice, dále pak po červené. Červená z obce Potštejn, dále z Brné, Litic nad Orlicí a Vrbic. Žlutá turistická značka z Doudleb nad Orlicí. Hrad byl založen roku 1197 rodem Drslavců (Pútou, Prockem a Břetislavem). První písemná známka je ale až z konce 13. století. Z Potštejna se stala nedobytná kamenná pevnost, kterou obléhal i Karel IV. (později nejslavnější český král). Roku 1339 byl hrad dobyt a zpustošen. Karel IV. si uvědomil jeho strategickou polohu a nechal postavit pevnost novou, která odolala vojskům Sirotků. O nebývalý rozkvět se postaral jeho pozdější majitel Vilém z Pernštejna. K hradu se také pojí pověst o Mikulášově pokladu, který má být ukryt ve sklepení.

Pomezní boudy naleznete v hezké obci Malá Úpa, která leží na hranici s Polskem v Krkonoších. Do Malé Úpy se dostanete automobilem či autobusem z Pece pod Sněžkou po silnici číslo 296 přes Velkou Úpu a pak dále po silnici č. 252. Dojedete až do Horní Malé Úpy, kde se můžete více dozvědět v informačním centru. Je zde možnost také využít několik turistických a cyklistických tras. Pomezní Boudy jsou křižovatkou několika turistických cest. Můžete sem dojít ze Sněžky po cestě česko-polského bratrství, po žluté z horské chaty Jelenka, dále po červené po cestě bří. Čapků, která vede z Horních Albeřic přes Cestník a Rennerovy Boudy. Pomezní Boudy leží v nadmořské výšce 1050 metrů, 7 kilometrů od naší nejvyšší hory Sněžky. V zimě Vám nabídnou ideální podmínky pro lyžování a také můžete využít upravované běžecké tratě. V létě jsou Pomezní Boudy ideálním místem pro turistiku a cyklistiku. Pomezní Boudy byly založeny díky těžbě dřeva, kterou zde zahájil Kryštof z Gendorfu, majitel vrchlabského panství. První domy tu vznikaly již v roce 1550. Najdete zde také nejdéle fungující pohostinství v Malé Úpě. Je jím Hostinec v Pomezní Boudě, který je v provozu od roku 1870. Pomezní Boudy nabízejí velký výběr ubytování v příjemném a klidném prostředí.

V nadmořské výšce 1214 metrů leží na Pancířském hřbetu Horská chata Pancíř z roku 1923 s rozhlednou. Nejvyšší horou je Můstek (1235 m n.m.), ale hřbet byl pojmenován po Pancíři. Na vrchol vede sedačková lanovka ze Špičáku, ale můžete sem dojít pěšky, automobilem i na kole. Na Pancíř vede z Železné Rudy modrá turistická značka přes Hofmanky a dále pod lanovkou. Trasa je dlouhá cca 5,5 kilometru. Můžete jít také ze železniční stanice Špičák po červené turistické značce (3 km). Nejjednodušší výstup na vrchol je pomocí sedačkové lanovky (Špičák – Hofmanky – Pancíř), jejíž délka je 2740 metrů a převýšení, která během jízdy překonává je 354 metrů. Doba jízdy je cca 23 minut. Lanovka je v provozu denně od 16. června do 16. září (8:30-16:30). Cena za jízdu dospělí (nahoru) 50 Kč, děti (nahoru) 30 Kč. Vrchol Pancíř je vzdálený od Železné Rudy cca 6 kilometrů. Chata na vrcholu se dříve jmenovala Matoušova. Přes ni je vstup na rozhlednu (cena dospělí 10 Kč, děti 5 Kč). Výhled je opravdu krásný. Z Pancíře se můžete vydat k prameni řeky Úhlavy, Tomandlovu křížku, na Habr (1203 m n.m.) či Můstek (1234 m n.m.). Pod Pancířem také vede nejdelší Železniční tunel v České republice.

Památník generála Gablenze nalezte nad městem Trutnov. Do nadmořské výšky 509 metrů se tu tyčí kopec Šibeník, na kterém je památník postaven. V roce 1866 tu proběhla bitva mezi Rakouskem a Pruskem. Bitva byla vítězná pro rakouské vojsko, které vyhrálo pod velením maršála Ludviga Freiherra von Gablenz. Památník je postaven jako rozhledna, která je vysoká 20 metrů. Jedná se o litinový památník ve tvaru obelisku. Památník Vám nabídne rozhled do dalekého okolí, na město Trutnov a Krkonošský národní park. Je otevřen v letních měsících a na vyhlídkovou plošinu se dostanete po několika schodech. Památník generála Gablenze byl slavnostně odhalen roku 1868. O jeho výstavbu se zasloužil trutnovský spolek vojenských vysloužilců. Na výstavbu také přispěl kníže Schaumburg-Lippe. Památník nesloužil ihned jako vyhlídka, ta byla otevřena o několik let později. V roce 2000 byla vybudována naučná stezka a v roce 2003 prošel památník rekonstrukcí. K této vyhlídce se dostanete z města Trutnov po Naučné stezce Den bitvy u Trutnova 27. 6. 1866, také po modré turistické značce. Více informací Vám poskytne informační centrum na Krakonošově náměstí (v jeho dolní části). Otevírací doba vyhlídky je květen, červen, září (soboty, neděle) 13 – 18 hod., červenec a srpen (úterý – neděle) 13 – 18 hod.

Krásu Obřího dolu můžete obdivovat pokud zavítáte do Krkonoš. Obřím dolem vede modrá turistická značka. Můžete začít v Peci pod Sněžkou a vydat se po ni až na nejvyšší vrchol České republiky Sněžku. Tato trasa je dlouhá cca 8 kilometrů a je poměrně velice náročná. Míjíte Boudu v Obřím dole, Boudu pod Sněžkou, bývalou Kovárnu, Bývalou Boudu v Obřím dole a pak máte Sněžku na dosah ruky. Další možnost je vyjet na Sněžku lanovkou a Obří důl sejít. Obří důl se táhne od Pece pod Sněžkou až k úpatí Sněžky. Jedná se o horské údolí ledovcového původu a zachovaly se tu ledovcové morény. Můžete zde pozorovat lavinové svahy, vodopády, rokle a kary (Velká a Malá Studniční hora, Čertův hřeben, Čertova rokle a Čertova zahrádka). Důl má rozlohu 325,25 ha a protéká jím řeka Úpa. Dříve tu probíhala těžba měděných, železných a arsenových rud. Obří důl patří do Přírodní rezervace Prameny Úpy. Vyskytují se zde vzácné druhy vysokohorské květeny jako například violka žlutá sudetská. Je tu umístěna pamětní deska PhDr. K. Kaviny (1890 – 1948), který byl významným botanikem a zasloužil se o založení výzkumné stanice v Obřím dole. V bývalé kapličce můžete navštívit expozici přírodních katastrof z konce 19. století.