Městský obvod Církvice naleznete v okrese Ústí nad Labem. Dříve tato část města nesla název Zirkowitz. Církvice leží na pravém břehu Labe a po silnici se sem dostanete z Ústí nad Labem směrem na Litoměřice. Také sem jezdí městská autobusová doprava (autobus č. 1). Leží v Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Dříve tu stával dřevěný kostel a po něm také Církvice dostaly název. Církvice jsou odvozeny od slova cierkev (dřevěný kostel). Církvicemi prochází železniční trať č.072, ale vystoupit musíte na zastávce Sebuzín a zbytek dojít pěšky. Můžete také využít cyklistickou stezku, která vede z Litoměřic přes Církvice, Ústí nad Labem , Děčín až do Německa. Okolní krajinu můžete obdivovat z kopce Deblík (459 m n.m.). Turistická značka sem nevede, ale pokud se vydáte ze stanice MHD přes most nad železnicí a za ním doprava, projdete okolo chatek a pak opět doprava do kopce, po chvíli se Vám otevře nádherný výhled na údolí řeky Labe. Na této stráni také naleznete chráněné rostliny díky tomu, že je místo vystaveno intenzivnímu slunečnímu svitu. V Církvicích také můžete obdivovat kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí (jediná hrázděná zvonice v Česku). Kostel se zvonicí jsou státem chráněné památky. Dřívější zvon byl dnes nahrazen litinovým od J.Pragnera z roku 1918.

Bučina je zaniklá, nejvýše položená osada na Šumavě. Nalézá se u silnice, která vede z Kvildy do německého města Finsterau. Tato osada byla založena v druhé polovině 18.století v nadmořské výšce 1162 metrů. Dříve tu stálo 37 domů s 347 obyvateli převážně německé národnosti, kteří byli po 2.světové válce odsunuti, proto osada zanikla. Dostanete se sem z obce Kvilda po značené trase nebo z Borových Lad přes Knížecí Pláně. Knížecí Pláně se dříve jmenovaly Fürstenhut. V roce 1799 dal kníže Schwarzenberg souhlas dřevařským rodinám, aby na místě současných Knížecích Pláních postavily své domy. Tehdy se to tu jmenovalo Schöne Ebene (Pěkná vyhlídka). V letech 1800 – 1801 byla osada rozšířena a dostala název Fürstenhut. Název Knížecí Pláně se používá od roku 1877. Pověst ale praví něco jiného. Prý do obce zavítal sám kníže Schwarzenberg, kterému za silného větru ulétl klobouk. Ten se zahytil na vysoké jedli a jeden z dřevorubců ho sundal. Knížeti ho podával se slovy: „Tady je Váš knížecí klobouk.“ Na památku této události byla obec pojmenována Knížecí klobouk – Fürstenhut. Knížecí Pláně leží v nadmořské výšce 1021 metrů. Dostanete se sem po turistických trasách z Kvildy nebo z Borových Lad. Tato oblast je vhodná jak pro pěší turistiku tak pro cyklistiku.

V okrese Broumov můžete navštívit Broumovské stěny, které jsou dominantou této oblasti. Nacházejí se v blízkosti měst Police nad Metují, Broumov či Teplice nad Metují. Celou oblastí skal prochází červená turistická značka se spoustou odboček na různé vyhlídky, vrcholky a zákoutí. Můžete autem vyjet až pod chatu Hvězda u Broumovských stěn. Tato chata byla postavena v roce 1856 ve švýcarském stylu. Z parkoviště musíte již pěšky. Dostanete se k vyhlídce Hvězda, odkud je krásný pohled na město Broumov a okolí. Po červené turistické značce se dostanete až do obce Machov, kde můžete obdivovat dřevěné skokanské můstky. Broumovské stěny se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Tato oblast má rozlohu 410 km2. Broumovské stěny jsou výjimečné svým reliéfem a klimatem, to umožňuje výskyt vzácné flóry a fauny. V těchto pískovcových skalách můžete navštívit vyhlídku Supí koš (702 m n.m.). Ten vám nabídne kruhový pohled a za jasného počasí se můžete podívat až na Krkonoše. Kovářova rokle je nejkrásnější roklí v oblasti Broumovských stěn. Je dva kilometry dlouhá a v dolní části se nachází Mariánská jeskyně. Nejvyšším bodem Broumovských stěn je Božanovský špičák v nadmořské výšce 772 metrů. Nádherná je také Kamenná brána, skalní divadlo, vyhlídka Koruna (769 m n.m.) nebo Junácká vyhlídka.

Rozhledna Boika se nachází u obce Nasavrky, východně od obce České Lhotice. Jedná se o dřevěnou rozhlednu v nadmořské výšce 520 metrů. Výška samotné rozhledny je 14,5 metrů. Vyhlídková plošina, na kterou vede 32 schodů, Vám nabídne krásný výhled do okolí. Můžete si prohlédnou Pardubice, Chrudim, za hezkého počasí a dobré viditelnosti i Hradec Králové, Krkonoše, Sněžku, Deštné v Orlických horách a velice výjimečně vrcholky Jeseníků. Tato plošina je ve výšce 11 metrů. Rozhledna byla otevřena 20. května 2006, přístup na ni je volný během celého roku. O výstavbu se zasloužilo Sdružení obcí mikroregionu Železné hory za podpory Pardubického kraje. Výstavba trvala dva roky. Název Boika (někdy také Boiika) nepatří mezi ty běžnější. Rozhledna získala své jméno podle kmene Boiů (latinsky Boii), kteří zde sídlili. K rozhledně Boika se také dostanete po naučné stezce, která vede z obce Nasavrky. Dozvíte se více o životě dávných Keltů a jejich působení v této oblasti. Stezka začíná u Nasavrckého zámku a prochází Keltským oppidem, které bylo vystavěno v 5.století před naším letopočtem. V letních měsících můžete navštívit Keltské slavnosti v Nasavrkách, oslavu Lughnasadu, svátku boha Lugha. Ten byl patronem řemesel a umění. Keltské slavnosti jsou zároveň oslavou první úrody a plodné síly.

Místo se zvláštním názvem Antýgl naleznete v Kašperských horách v blízkosti obce Srní. Můžete se zde ubytovat v autokempu a navštívit několik turisticky zajímavých míst. Mezi neznámější turistické cíle této oblasti patří Naučná stezka Povydří, která Vám nabídne zajímavé úkazy jako jsou obří hrnce (prohlubně na dně koryta řeky), kamenná moře (balvany uvolněné rozpadem skalních stěn). Na Turnerově chatě můžete vidět Vydrýska, vydru známou z večerníčků. Také můžete navštívit zříceninu hradu Kašperk, zámek Kunratice, Dolejší Krušec, Pustý hrádek, Čeňkovu pilu, Modravu, Vchynicko-tetovský kanál a další. Antýgl leží na louce v údolí řeky Vydry. První zmínka o tomto místě je roku 1500. Dříve byl Antýgl královským dvorcem Otýgl. V letech 1523 – 1818 tu stávala sklárna, která vyráběla duté sklo a korálky – pateříky. Jednalo se o korálky, které se používaly do růženců. Sklárna byla založena Janem Fuchsem ze Svojše Název Antýgl vznikl díky peci, kterou sklárna využívala. Pec byla nejprve jedna – „ein Tigel“. Současný hostinec je původně roubený objekt z 18. století. Nabízí 64 lůžek a je v provozu od 5. května do 10. října. Za lůžko zaplatíte 154 Kč (květen, červen, září, říjen), v hlavní sezóně (červenec, srpec) 174 Kč. Antýgl je křižovatkou turistických a cyklistických tras.