30.Listopad 2008

Jezero Laka

Jezero Laka patří mezí osm ledovcových jezer Šumavy. Má dokonce několik nej. Je nejvýše položeným jezerem mezi ledovcovými jezery Šumavy. Dále je jezerem nejmělčím. Je položeno v nadmořské výšce 1096 metrů a maximální hloubka je 3,9 metru, průměrná 1,4 metru. Plocha je 2,78 ha a jeho objem se odhaduje na 40 000 m3. Také je jezerem nejmenším, obvod je 870 metrů, sběrná oblast vody je ze všech jezer nejrozsáhlejší (1,346 m2). K jezeru Laka se dostanete pouze pěšky či na kole, v zimních měsících pak na běžkách. Na toto místo se dostanete po červené turistické značce z Železné Rudy (9 km), po žluté z Hartmanic (15 km) nebo po modré z Nové Hůrky (4,5 km). Jezero Laka leží pod horou Plesná, je syceno dvěma malými potoky. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem, který se vlévá do Křemelné. První zmínka o tomto jezeru je z roku 1831, kdy ještě nemělo jméno a bylo uvedeno na Kreybichově mapě. Název Laka See je z roku 1837. Na hladině jezera můžete vidět ostrůvky organogenního původu, protože dno je rašelinové. Okolní vegetace je tvořena rašeliníkem, suchopýrem, borůvčím a brusinkou. Jezero Laka bylo také uvedeno v románu Skláři od Karla Klostermanna a jeho záběry můžete vidět ve filmu Divá Bára.

Jelenní louky

Jelení louky můžete navštívit, pokud se vydáte po červené turistické značce z Pece pod Sněžkou směrem na Richterovy boudy přes Zelený důl. Na rozcestí Zelený důl jsou to tři kilometry. Odtud se vydáte po neznačené cestě podle ukazatele na Jelení louky. Ty jsou vzdáleny pouze 300 metrů, ale tato malá zacházka je příjemná. Tato luční enkláva byla založena po roce 1566. V té době přicházeli do Krkonoš dřevaři, původně z alpských zemí. Okolní bukové dřevo se pálilo přímo na místě v milířích na výrobu dřevěného uhlí. Ostatní dřevo bylo plaveno po Zeleném potoce do řeky Úpy a pak po Labi až do Kutné hory, zde se používalo jako palivo a důlní dřevo v královských stříbrných dolech. V okolí bylo několik lokalit přeměněno na louky. Jelení louky byly pravděpodobně založené dřevařem Zee. Zelený důl se 350 let tedy jmenoval Zeegrund a Jelení louky nesly název Zehgrundbaude (boudy v Céově dole). Tento název se do češtiny těžce překládal a proto vzniklo pojmenování Vlhký důl. V roce 1731 Karel Zee dostal výčepní povolení postavit tu hostinec. Jelení louky leží v nadmořské výšce 950 metrů. Můžete si tu odpočinout a občerstvit se v Chatě Jelení louky, která nabízí i ubytování, kapacita je 40 osob.

Jedlová v Orlických horách

Obec Jedlová v Orlických horách jižně od Děštné v Orlických horách. Můžete sem přijet po silnici z Deštné (cca 2 kilometry) nebo přijít po turisticky značené cestě. Z Deštné se vydáte po modré turistické značce k rozcestí Panorama a dále po červené do Jedlové (cca 2 kilometry). Obec Jedlová v Orlických horách se dříve nazývala Jedlina, Tanndorf či Tannwald. Jedná se o samotu u Deštné v Orlických horách. Dříve byla Jedlová samostatnou obecí. První zmínky o Jedlové jsou ze 17. století. Na kopci nad obcí naleznete velice hezký kostelík sv. Matouše. Po odsunu Němců pomalu chátral a od roku 1958 byl uzavřený. Opravy střechy a později i oken se kostel sv. Matouše dočkal po roce 1989. V současnosti je užíván Diecézním centrem života mládeže Vesmír. Po válce byla velká část domů v Jedlové zničena. Z domů, které zůstaly, se dnes staly rekreační objekty. V Muzeu Orlických hor můžete vidět přeložený přepis Brinkeho rodinné kroniky, ve které jsou podrobné informace o obci Jedlová. Další zmínku o Jedlové naleznete v publikaci o mlýnech Orlických hor. V okolí můžete navštívit naučnou stezku Jiráskova cesta či naučnou stezku okolím Deštného. V zimně zde můžete využít několik vleků a sjezdovek. Jižně od obce Jedlová se nachází zřícenina Hodný.

Hrad Kost

Jedním z velice navštěvovaných míst Českého ráje je hrad Kost. K tomuto hradu se dostanete i automobilem, přímo pod hradem je placené parkoviště. Také můžete využít několik turistických tras. Velice hezká a příjemná je procházka Údolím Plakánek, kterým vede červená turistická značka z obce Sobotka přes Střehom. Také lze využít trasu z Libošovic, Srbska či Dobšic. Vlakem můžete přijet do Sobotky nebo do Libošovic. Hrad Kost patří mezi naše nejzachovalejší gotické hrady. O jeho založení se zasloužil Beneš z Vartemberka v polovině 14.století. Dominantou hradu je Bílá věž a dále menší válcová věž Lidomorka. K dalším součástem hradu patří Bibrštejnský a Lobkovický palác. Hrad Kost získal své jméno v podstatě náhodou. Hrad byl dobýván Žižkou, který ho obklíčil a chtěl nechat jeho obyvatele vyhladovět. Těm po nějaké době docházely potraviny, ale nechtěli se vzdát. Tamního zbrojnoše napadlo, že uspořádají „oslavu“, cinkali prázdnými talíři a připíjeli z prázdných pohárů. Pod hradem se rozpoutala vzpoura a Žižka zavelel k ústupu se slovy: „Hrad je tvrdý jako kost a kost patří psu.“ Hrad nabízí tři prohlídkové okruhy (Rod Kinských v Čechách, Mučírna, zkrácená prohlídka). Prohlídka trvá 50 minut s průvodcem. Můžete také navštívit místo, ze kterého uvidíte všechny čtyři rohy věže současně.

Horní Albeřice

Obec Horní Albeřice naleznete v Krkonoších, 5 kilometrů severně od obce Horní Maršov. V okolí Horních Albeřic se na svazích nachází největší krasové území v Krkonoších. Tato obec je součástí Horního Maršova a můžete se sem vydat autem, na kolech i pěšky. Z Horního Maršova sem vede asfaltová silnice. Z obce Žacléř se sem můžete vydat po modré turistické značce a od rozcestí Roh hranic půjdete dále po červené (cca 8 kilometrů). Z Žacléře můžete jít také po zelené a dále po červené turistické značce (cca 8 kilometrů). Můžete si také udělat výlet od Lysečinské boudy a půjdete stále po červené turistické značce až do Horních Albeřic (cca 3 kilometry). V Horních Albeřicích se nachází nejrozsáhlejší krasové území v Krkonoších. Je tu několik jeskyní. Hornoalbeřická jeskyně je dlouhá přes 100 metrů, Krakonošova jeskyně 50 metrů, dále je tu také Celní jeskyně. V dřívějších dobách tu probíhala těžba vápence a díky vzniklým lomům a jejich podmínkám se zde vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů. Tato oblast byla vyhlášena jako přírodní památka Albeřické lomy. V Horních Albeřicích naleznete také starou pec na výrobu páleného vápna, která stojí u silnice (směr Lysečinská bouda). Více informací získáte v IC Veselý výlet v Horním Maršově.

< Novější články | Starší články >