Místo se zvláštním názvem Antýgl naleznete v Kašperských horách v blízkosti obce Srní. Můžete se zde ubytovat v autokempu a navštívit několik turisticky zajímavých míst. Mezi neznámější turistické cíle této oblasti patří Naučná stezka Povydří, která Vám nabídne zajímavé úkazy jako jsou obří hrnce (prohlubně na dně koryta řeky), kamenná moře (balvany uvolněné rozpadem skalních stěn). Na Turnerově chatě můžete vidět Vydrýska, vydru známou z večerníčků. Také můžete navštívit zříceninu hradu Kašperk, zámek Kunratice, Dolejší Krušec, Pustý hrádek, Čeňkovu pilu, Modravu, Vchynicko-tetovský kanál a další. Antýgl leží na louce v údolí řeky Vydry. První zmínka o tomto místě je roku 1500. Dříve byl Antýgl královským dvorcem Otýgl. V letech 1523 – 1818 tu stávala sklárna, která vyráběla duté sklo a korálky – pateříky. Jednalo se o korálky, které se používaly do růženců. Sklárna byla založena Janem Fuchsem ze Svojše Název Antýgl vznikl díky peci, kterou sklárna využívala. Pec byla nejprve jedna – „ein Tigel“. Současný hostinec je původně roubený objekt z 18. století. Nabízí 64 lůžek a je v provozu od 5. května do 10. října. Za lůžko zaplatíte 154 Kč (květen, červen, září, říjen), v hlavní sezóně (červenec, srpec) 174 Kč. Antýgl je křižovatkou turistických a cyklistických tras.

Modrý důl je dalším nádherným místem Krkonoš. Z Pece pod Sněžkou se k němu dostanete pokud půjdete po modré turistické značce až na rozcestí Obří důl. Zde se napojuje žlutá turistická značka, která vede do Modrého dolu. Můžete také jít z Richterových bud po červené turistické značce. Modrý důl je údolí, které se táhne od Studniční hory a protéká jím Modrý potok, který se dále vlévá do Úpy. Na Modrém potoce jsou uměle vytvořeny kaskády a voda zde tvoří krásné vodopády. Dříve se v tomto údolí těžil pyrit, v současnosti zde naleznete různé rekreační chaty a samoty. Modrý důl leží v nadmořské výšce 1100 metrů a je odtud nádherný výhled na Studniční horu (1554 m n.m.) a nejvyšší vrchol Krkonoš Sněžku (1602 m n.m.). Modrý důl je v druhé zóně Krkonošského národního parku a je přírodovědně cenným horským údolím, roste zde vzácná horská květena. Také patří mezi nejvíce chráněné oblasti Krkonoš. Údolí je ledovcového původu. V jarních měsících zde sníh tvoří vrstvu místy vysokou až 14 metrů. Ale ani během léta tu sníh není žádnou výjimkou. Vstup do údolí je zajištěn pěšími stezkami, ale můžete se sem vydat i na kole.

Keprník je dalším z vrcholů Hrubého Jeseníku. Najdete ho v blízkosti vrcholu Šerák, 7,5 kilometru od Ramzové, 7 kilometrů od Červenohorského sedla. Jedná se o vrchol s nejvyšším bodem v nadmořské výšce 1423 metrů. Pokud se na Keprník vydáte za jasného počasí, nabídne se Vám nádherný kruhový výhled. Na vrcholu Keprníku jsou skály s žulovou růžicí, která Vám popíše okolní vrcholy. Keprník je součástí Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník. Tato rezervace se rozkládá na ploše 1174,44 hektarů v nadmořských výškách 860 – 1423 metrů. Rezervace byla vyhlášena již v roce 1903 a jedná se tedy o nejstarší rezervaci na Moravě. Byla vyhlášena na tehdejším panství Lichtenštějnů a zaujímá vrcholové partie a severozápadní hřeben Hrubého Jeseníku. Mezi chráněné druhy patří suchopýr pochvatý, sítina trojklanná, šicha oboupohlavná či tetřev hlušec. Z Keprníku můžete navštívit Šerák a chatu Jiřího na Šeráku. Dále Vřesovou studánku, Červenohorské sedlo a Trojmezí, ke kterému se pojí pověst o knížeti z Lichtenštejnska, šlechtici se lvem ve znaku a kulaťoučkém biskupovi. Trojmezí je místo, kde se setkávaly hranice tří starých panství (Branná, Velké Losiny a Východní (slezská) země). Majitelé panství však nikdy nevedli spory o hranice a proto žádná významná událost nezměnila vzhled těchto lesů.

Švýcárna je horská chata, která je položena v nadmořské výšce 1315 metrů. Nachází se v Hrubém Jeseníku. Je položena 2,5 kilometru od Pradědu a dostanete se k ní po mírně klesající asfaltové cestě. Ještě než byla postavena chata Švýcárna v dnešní podobě, stál na stejném místě opuštěný ovčácký Česnekový dům. V roce 1829 tu pak nechal kníže Lichtenstein vystavět salaš. Poté už tu stála chata v podobě, v jaké ji známe dnes. Svůj současný název získala od prvního salašníka, kterým byl Švýcar Johan Aegerter. Už v té době byla Švýcárna používána jako útočiště turistů před nepřízní počasí. Tím se stala Švýcárna první turistickou chatou v Jeseníkách. V současné chatě si lze zajistit ubytování či se tu jen občerstvit během výletu. Pokud se rozhodnete navštívit restauraci, musíte to stihnou v době mezi 9:00 a 17:00 hodinou. Pokud budete v chatě ubytováni, je Vám restaurace k dispozici až do 22:00 hodin Od chaty je nádherný výhled na okolí a také na Praděd s jeho dominantním vysílačem. U chaty je vystavěna zvonička, která je památkou obětem těchto krásných, ale i nebezpečných hor. Od chaty můžete pokračovat na Praděd nebo opačným směrem k Velkému vodopádu či na Červenohorské sedlo.

Chata Ovčárna leží v Hrubém Jeseníku, kousek pod Pradědem. Na toto místo se dostanete autem z Karlovy Studánky, odkud také jezdí autobus. Můžete také přijít pěšky z několika směrů, ale určitě nejhezčí je přes údolí Bílé Opavy. Ovčárna je vojenská zotavovna, která poskytuje ubytování jak v letních, tak v zimních měsících. Ovčárna spojuje významné turistické cíle jako je Praděd, Červenohorské sedlo či naučnou stezku Bílá Opava. Chata byla vystavěna v roce 1863 jako příbytek pro ovčáky. Pomalu začala ovčárna sloužit jako útočiště lidem, kteří se zde potřebovali schovat před nepříznivým počasím nebo tu prováděli přírodovědecké výzkumy. V blízkosti nově postavené chaty byla vybudována salaš, která roku 1919 shořela. Roku 1920 byla ale zrekonstruována na horský hotel. Současná podoba Chaty Ovčárna nabízí celoroční ubytování v jedno až čtyřlůžkových pokojích. Je zde k dispozici bazén, sauna, whirpool, uhličité koupele, solárium, posilovna, stolní tenis a různé druhy masáží, o kterých se dávným ovčákům ani nesnilo. Rekreantům tu slouží také půjčovna sportovních potřeb, kde si můžete vypůjčil lyže či běžky, sáňky, boby, ale také horská kola, petanque, boxovací pytel a kulečník.