Loučení?

Je čas rozloučit se,

nikdy se již neshledat.

Naposled políbit se

a pak jen tiše zamávat.

Už nikdy tě neuvidím,

ten pocit mě deptá.

Už nikdy tě nepolíbím,

slyším, jak srdce mi tepá.

Poslední objetí,

pak jen odchod tvůj.

Hlavou tisíc myšlenek mi proletí,

já nestihnu zařvat „stůj“!

Se skloněnou hlavou

dívám se, jak odcházíš.

Naše srdce po nás prahnou

a ty to takhle zahodíš?

Po tvářích stékají mi slzy,

já musím zařvat: „Lásko, stůj!“.

Nehleď na naší krizi

a buď zase jenom můj.

Vím, byla to hloupost,

vždyť já miluji tě.

Tak neměj na mě prosím zlost,

vždyť já miluji tě...