17.Únor 2009

Lůp.

Lupla bych si jednu zprava a přidala k tomu jednu zleva, snad by mi to i futra vrátily, snad bych na zem spadla a všechna ta tvrdá realita by na mě padla, snad by se konečně stalo něco co by mi pomohlo otevřít oči,co by mi pomohlo, začít poslouchat, co by mě něčím udělalo, co by. Samý mladý kdyby, coby, kéžby a jakby. Stěžuju si na svět kulatej, na nebe modrý, zimu studenou a sebe blbou. Stěžuju si na to co dělám,stěžuju si proč to dělám, ale zbývá mi jen stěžovat si na to, že s tím nic neudělám, nechci nejde to, a ikdyž to jde, nepřesvědčím sebe, tak jako neumím čarovat, tak jako neumím ve výtvarce malovat, neumím ani tohle. Nevím co chci víc, nevím co bych měla chtít víc, je snad všechno všechnovatý a všech? Je snad nebe bez mraků a síla bez siláků.Není Tebe a není Nebe. Není soli není pepře, nepřepepřím toho vepře,neudělám nic, teď jsem se rozhodla, lehnu si a kouknu se na nebe pustím si Tebe moje milá a klidně v téhle chvíli skonám, neumytá, nenalíčená,je mi to fuk, klidně tak budu. Není důležitý jaká na povrch, ale jaká uvnitř, doprkýnka stará linka, pořád to samý špinavá a nenalíčená . Je mi to fuk. je mi fuk, jak se tvářím, je mi fuk jak se na mě tváříte vy, je mi fuk co si myslíte, protože si to jenom myslíte, je mi jedno že jednota není od slova jedno, je mi to šumák jeden velkej barevnej a klidně i černobílej. Nepřišla jsem spasit svět a nepřislajsem strašit lidi. Nepřišla jsem protože jsem chtěla, ale protože jsem musela neztrácím se protože musím, ale protože chci.Nemyslím si, že myslet umím, ale myslím si, že dát si dvě a dvě dohromady umí i ta nejblbější Terezica Opica Záchodová Hadica. Počítám si svůj životnípříklad, Zduř.
 
Autor: BeLLy v 20:25, | Komentářů (0)
01.Únor 2009

možná (:

Možná že konec něčeho starýho je začátkem konce něčeho nově novýho. Možná že když jsem přestala blbnout a plést hlavy vám pánové tak jsem myslela, že skončila veškerá moje kariéra, možná že když jsem si myslela, že si to myslím tak jsem si to jen a pouze myslela a nedomyslela jsem nikdy nic do konce. A když jsem si myslela že když to tu skončím tak skončím, ale když jsem se zamyslela, tak jsem zase jen a pouze myslela a nedomyslela jsem, že mi to bude chybět, tohle všechno. To vpisování a vypisování toho všeho nemožně možně prožitě zažitýho.Ikdyž teď posledních 72 hodin trávím v posteli s teploměrem a horečkou, čajem a práškem.Pořád se mi zdá že žiju víc než kdy jindy, líp než kdy jindy. Možná že je to tím, že nejedu na city, že nehraju neupřimně přímou hru, ale že jednu konečně upřímně přímě. Možná mě nebavilo se bavit tím, jak když si dupnu tak to mám, možná mě začalo bavit se bavit s těma všema o tom všem tak moc upřímně už si ani nevzpomínám kdy to bylo takhle moc fajn. Kdy jsem se těšila i tam, kde se 99,9% lidí netěší, kdy jsem se radovala z toho, že když jsem se probudila nebylo mi tak nejvíc hrozně že jsem se bála, že hodina je pro mě dýchání je pro mě i víc než maraton.Možná je to díky tobě a možná díky mě a taky je tu možná možnost, že to je jen díky nám.Ať už je to tak a nebo onak, vím že jsem šťastná.Nevím jestli šťastně spokojená a nebo spokojeně šťastná, vím jenom to,že tak jako to je teď už to dlouho nebylo, Líbí se mi na tom to všechno, to jak nemyslíme každej na sebe, ale myslíme na nás. Společně, jak plánujeme, jak žijeme, jak píšeme líbí se mi snad všechno co děláme, jak si povídáme, jak o sobě věci zjišťujeme, líbí se mi i jak žárlíme, líbí se mi jak se mi líbíš, líbí se mi, jak koukáš, líbí se mi jak mi povídáš, líbí se mi jak žiješ, líbí se mi snad všechno a když se mi to všechno tak líbí vím, že to je víc než jen něco jako kamarádství a ještě víc by se mi líbilo, kdyby to nebylo už jen kamarádství.Neuběhla ani hodina co tu nejsi a už mi chybíš, není dne co by jsi mi nechyběl, není minuty co bych se na Tebe netěšila, nevím jestli tohle je láska a nebo jestli to za lásku považuju vím jenom to že se mi tohle líbí ať už je to takový a nebo makový. Možná je brzo Tě dávat veřejnosti na oči, možná je brzo tvrdit něco ale možná je lepší, když tohle všechno je brzo, než pozdě. Lepší dřív než-li později. Možná a nebo možná :)

 

Tak ako rieky tečů do morí, a ty to dobre vieš:)

Až rozpustím dým a k tomu skončí další den, tak půjdem oba domů, za tím svým štěstím, jsem kolemjdoucím z davu, součást osudu, a budu, tebou znovu oslněn až rozpustíš si vlasy zítřek bude tmou asi jednou je budu česat já, Jsou plný krásy otevřu okno aby všechno bylo blíž..tady, vždyť víš... Zatím mi nikdo nevěří, mí vzdušný zámky u dvěří, jen ty jsi na voko smutná.. A co mám dělat když jsme tři , ty si ta co s láskou nešetří, ty jsi ta na oko smutná.. Láhev vína dohasíná a ty jsi.. zas tak jiná... jsi moje vím to jenom já... jsi srdce vrah mých snění na stěnách... fotky mění...slzy v hrách Zatím mi nikdo nevěří, mí vzdušný zámky u dvěří, jen ty jsi na voko smutná.. A co mám dělat když sme tři... ty jsi ta co s láskou nešetří... ty jsi ta na voko smutná... Jsme dva různý světy , dvě míjející se planety jsme dvě kosmický lodě... Starý fráze v křoví...poví ti je... on tvůj přítel... plyšový sela dooon Zatím mi nikdo nevěří, mí vzdušný zámky u dvěří, jen ty jsi na voko smutná.. A co mám dělat když jsme tři , ty si ta co s láskou nešetří, ty jsi ta na oko smutná..

 
Autor: BeLLy v 13:35, | Komentářů (0)