Ala Teríííík:*

Lupla bych si jednu zprava a přidala k tomu jednu zleva, snad by mi to i futra vrátily, snad bych na zem spadla a všechna ta tvrdá realita by na mě padla, snad by se konečně stalo něco co by mi pomohlo otevřít oči,co by mi pomohlo, začít poslouchat, co by mě něčím udělalo, co by. Samý mladý kdyby, coby, kéžby a jakby. Stěžuju si na svět kulatej, na nebe modrý, zimu studenou a sebe blbou. Stěžuju si na to co dělám,stěžuju si proč to dělám, ale zbývá mi jen stěžovat si na to, že s tím nic neudělám, nechci nejde to, a ikdyž to jde, nepřesvědčím sebe, tak jako neumím čarovat, tak jako neumím ve výtvarce malovat, neumím ani tohle. Nevím co chci víc, nevím co bych měla chtít víc, je snad všechno všechnovatý a všech? Je snad nebe bez mraků a síla bez siláků.Není Tebe a není Nebe. Není soli není pepře, nepřepepřím toho vepře,neudělám nic, teď jsem se rozhodla, lehnu si a kouknu se na nebe pustím si Tebe moje milá a klidně v téhle chvíli skonám, neumytá, nenalíčená,je mi to fuk, klidně tak budu. Není důležitý jaká na povrch, ale jaká uvnitř, doprkýnka stará linka, pořád to samý špinavá a nenalíčená . Je mi to fuk. je mi fuk, jak se tvářím, je mi fuk jak se na mě tváříte vy, je mi fuk co si myslíte, protože si to jenom myslíte, je mi jedno že jednota není od slova jedno, je mi to šumák jeden velkej barevnej a klidně i černobílej. Nepřišla jsem spasit svět a nepřislajsem strašit lidi. Nepřišla jsem protože jsem chtěla, ale protože jsem musela neztrácím se protože musím, ale protože chci.Nemyslím si, že myslet umím, ale myslím si, že dát si dvě a dvě dohromady umí i ta nejblbější Terezica Opica Záchodová Hadica. Počítám si svůj životnípříklad, Zduř.