Ala Teríííík:*

Nějak tady celej den v té posteli ležím nějak stoupám jen když jdu na záchod a nebo se umýt!Příjde ta babička donese mi jídlo do postele a odejde a stejnak tu jsem zase sama s tím malým plyšovým, nějak mi je furt zima, ale strašlivě se potím nějak když polykám bolí mě to v tom krku, když kašlu prskám bacily, když spím zdají se mi sny o Tobě. Nějak někdo někde s někým něco, ale stejnak to jednou skončí. Tak jako končí pohádky, víš jak se to říká zazvoní zvoneček a pohádky byl koneček, chci aby ten zvoneček zazvonil a ten koneček už byl.Aby byl konečně konec těm nekonečně konečným věcem, těm co se mi tak nelíbí, konec všemu tomu špatnýmu co kazí nás a dělá nás špatnýma. Bože jsem tak nekonečně špatná, dělám tolik špatnýho...je toho tolik když jsem byla malá sváděla jsem tu na tu naší Belunku a teĎ? Je to špaatný s ní, hádala jsem se s těma holkama když mi vyčítaly moji baby born, že je to černoška a proklínala jsem jejich čůrací panenky a přitom jsem jim tak záviděla nikdy jsem jim to ale neřekla tak jako jsem neřekla mamince kolikrát tolik věcí, že kdybych to věděla, řekla bych jí teď klidně všechno uvařila jí ten její oblíbenej čaj a povídala tu pohádku ale stejnak by pak zazvonil ten zvonec a pohádky by byl konec.Asi mi ta postele leze na mozek asi asi nějak se obávám že budu mít proleženiny a nebo jak v té plastické chirurgii přirostu do té sedačky jako ta paní a budu tam na věky věků dokud mě ten jeřáb nevytáhne a dokud mě na tom operačním sále nechtěně zabijí. Dokud a pokud (: Kurnik tolik teorií že i terapeut by s tím měl asi problém a poslal by mě někam do ústavu, stejně v tom ústavu jednom skončím jako pečovatel o ty chudáky, kterým z toho tady toho světa zkormupovanýho švihlo. Probouzím se když ostatní obědvaj a spím když se ostatní učí, stejnak se tam nic nenaučíte jen jak vypočítat rovnice, co je to zákon, kde kdo s kým kdy válčil, ale stejnak to už všechno bylo, stejnak se to už někdo učil nechápů, proč se to učí i další, proč to cpoů tolika lidem do hlavy, nestačí jeden dva? Bože mýho učila bych radši jiný věci, dala do škol jiný předměty, mám asi v plánu stát se novoů Marii Terezii a co bych asi tak učila. Asi tak to co je v dnešním světě plných ptákovin, elektroniky a dalších vymožeností potřeba a víš co to je? Asi né, nikdo z nás to v tom věku náctin ještě neví, vždycky to zjistíme něco někdy až na té smrtelné posteli, kdy si říkame co a jak jsme měli udělat. Bože připadám si jako na té smrtelné posteli, nadávám na všechno jsem něco jako starej bručoun a hypochondr, stěžuju si na všechno a přitom se mám jako prase v žitě. Ježíš a kdo tuhle pytlovinu vymyslet, prase v žitě, prase je přece všežravec, ale zkus mu do koryta nasypat žito, nesežere to. Tak jako když já dostanu něco někoho koho nechci, nechám ho ladem, zarůst a zhnít, ale na sklonku života až mi poteče do bot uvědomím si, že je jednodušší spokojit se s tím co máme než bojovat o to co jsme nikdy nemohli mít. Nějak jsem Tě mohla mít a nějak jsem Tě nechala zarůst a zhnít a víš co Ti řeknu? Hnij klidně dál, budu sama! Kašli na mě tak jako kašleš ignoruj mě jak nejlíp umíš a víš proč? Jedině tohle mě naučí stát na vlastních nohoů, ikdyž příštích 48 proležím ještě v posteli, já sama někdy něco dokážu a pak Ti to jen s hrdostí ukážu. Jdu pokračovat v tom než mi zase zazvoní ten zvonec a bude všeho tohohle konec. Come and save me, they after ...(: (: (: (: