10.Listopad 2008

p-a-n-e-n-k-á

 Včéra normálně jsem odsud odcupitala už v pyžamu,jsemvlastněpořád v pyžamu je to něco jako moje civilní oblečení (:Odešlajsemdolů do toho obýváků, pojídala zase něco, bože vždycky lidipřesnemochubnoů jsem jedinečná a vyjímečná aspoň v tom, že já přestunemocpřiberu, prej že to zrovna já hodně potřebujuNoales mámou koukala na tu poštu pro Tebe na STV1 zase tyživotnípříběhy, tysetkání, takový to jak se pak mají rádi, najdoů tyco jimchyběli a nebojim poděkují za to co uděli, prostě ta pošta (:Pozvalabych si tam snadmilion a jednoho člověka, každej večer někohojinýho akaždýmu děkovalaza něco jinýho (: noapak tam teda měla být ta nemocnice na Okraji města, či jak azasetambyla ta malinká brýlatá Vendulka jak to říkala o témamince,sedělajsem, jak zařezaná, jak opařená jak jak...ona je prostětakkouzelná,jak jí trčí to ucho, jak slintá když mluví, jak má typřednízuby přessebe (: Kouzelně kouzelná, já očarovaná toů malinkoů Večer večer zas Ti dva milenci nám dovezli od toho Mekáče jídlo, nečekaně jsem se nadlábla víc než je hezký (: Noa ?:) Chtělasekoukat na to pojištění toho života a nechat si třeba pojistittřebatensvůj, ale byla tady nějak hustá atmosféra, ona byla škaredá,jábylaškaredá, ale on byl přece ten nejškaredější, já s ním toprobrala,onato s ním dobrala, já s ním to skončila a začala znova užjako něcomíňmnohem míň, ale jako něco co mi bohatě přebohatě stačí,ty mitakhlestačíš, na moů duši na psí uši na kočičí svědomí na mojenejvětšíanejhlubší vědomí (: Co bylo to bylo už nebude, co se mělostát sestalo,co se mělo napsat se napsalo (: Každej na to máme abudeme mítsvůjobrázek, každej máme jiný barvičky a pastelky, jinejpapírsicenamalujeme strom všichni, ale každej jinak, každá větev budejinaktakjako každýho myšlenka každýho názor, všichni jsme originálníavšichnibudeme mít originální názory (:  šla spát něco kolem11té,ještě opůl jedné se převalovala a dávila tím pitomým kašlem,vzdala to ašla zamaminkoů, tam probudila jí, prej je nevyspaná, takjsem o půlčtvrtézase putovala k sobě, dusila se do 4, pak přišla nato, že kdyžležímdusí mě to, dala si pod sebe pana KAvera, byla vtakovým pololehuausla, konečně usla (: probudila se, protože mě tenHonzináčOpináčprobudil prozvoněním něco kolem 10:47, usnula a něcokolem tépůldvanácté vstala, umyla se a tak (: Zkontrolovala to tady,tam atámhle apak obědvala s toů babičkoů a tím dědečkem, děda říkal,že kdybybylkluk, že by si mě nikdy nevzal už jenom proto jakej jsembordelář,vzalajsem si to k srdci a celý celičký odpoledne jsem sechystala to tunějakuklidit, nepřesvědčila jsem se Ostudaostudovitá,vím vím, napravím a spravím to.S toů Verunkoů jsmese smálytěm mýmkomentářům ale postupem času jsme přišly na to, žejsoů lepšínež todokonalost, krása, blááá bláá bláá (: TeĎ ? půjdunapravit torozbitý odtoho dědečka (: Pak něco na to jídlo si udělat(: Pustit tohohafáka ven(: Umýt se a zalehnout k nějakýmu tomu filmu(: Je to jediné čemu věřím, je to klíč ke všem mým dveřím, tady a teď se Tebou stávám tady a teď se Ti odevzdávám Je den, tak pojď Marie ven Budeme žít, házet šutry do oken Jé dva necháme doma trucovat Když nechtějí - nemusí Nebudem se vnucovat Jémine, všechno zlý jednou pomine Tak Marie, co ti je? Stanu se myšlenkou a budu v tobě Budeš mou milenkou, výhledově Budeš můj druhej hlas pro tuhle píseň Jsi krásná, Bože si krásná
 
Autor: BeLLy v 17:50, |

Komentáře (0):