21.Únor 2007

Bude to jako My děti ze stanice Zoo nebo jako Memento?

Chápu, že někdo si alkoholem vynahrazuje svoje ztráty, že ,,žal utápí v alkoholu"...ano, takhle to zní..ale jedna špatná zkušenost s pitím, už přece něco znamená..,,Nechám toho.."To už jsem slyšela, ale..ta chut po alkoholu, se prostě neztratí.Nebo se ztratí a jde jenom o ,,překecávání" kamarádů nebo snad jde o to patřit do nějaké skupiny?Mám strach si připustit, že jedno blbý opití může skončit i něčím jiným a horší..
Alkohol Vám přestane chutnat..A objeví se ,,v kruhu přátel" něco, co je víc ,,in"..,,Jen si vyzkoušel drogy, to hned zapomeneš na všechno.."Neriskne to, ale pak se objeví jiné donucení:,,Jestli si nevezmeš, můžeš se s naším přátelstvím rozloučit, chápeš?"Potom už nejde vycouvat, pokud někam chceš patřit..Jak to potom dopadne?Drogy pojedou dál a dál, ale ta chut na lehké drogy není nic moc..tak proč hned nezkusit ty tvrdé?
Mám strach, aby to takhle neskončilo.Jsi skvělý člověk - proč patřit k bandě namyšlených lidí?Proč se NECHAT STÁHNOUT dolů?Ty přece nemusíš..Nevím, jestli je tohle jenom zastrašení nebo jestli jde spíš o vyzpovídání mé duše, ale vím jedno..JEDNOU NA TO PŘIJDE..Copak budu za tebou stát jako hlídací pes a pak tě nechat šoupnout někam do léčebny?Nikdy bych se nesmířila, že skončíš jako někdo z Mementa..

26.Leden 2007

Všechno nemůže být skvělý...

Musím přemýšlet nad tím, že když se člověk cítí štastný, tak se najednou stane věc, která člověka zabolí..V jednu chvíli je člověk jako sluníčko, všechno je supr, všechno mu hraje jenom do karet a pak se stane věc, kterou nikdo nečeká...Proč se všechno vždycky nějak pokazí?Proč mám najednou strach, že přijdu o kamarádku, která je ze všechno nejblíž?Bojím se stále víc...Je to osoba, co mě dokáže rozesmát..Proč najednou ten strach?Proč se VŽDYCKY stane něco, co člověku zkazí tu radost a musí dělat rozhodnutí, který by sám nechtěl?...Neznám odpověď, ale ráda bych odpověď věděla...

21.Prosinec 2006

Sliby...

Každý z nás má nějaký problém..Ráda vyslechnu problémy ostatních, abych pomohla, ale sama se musím trápit sama..nevím, co ve mě za to může, ale ještě včera jsem se cítila skvěle..A najednou mi Vánoce připadají jako totální hloupost..Hloupost, která je jenom kvůli penězům...Chtěla jsem někomu udělat radost svým dárkem, ukázat té osobě, jak moc jí mám ráda...A teď koukám na ten dárek před sebou a mám chut ho zahodit, spálit...udělat cokoliv, co by mi tu osobu nepřipomínalo...Brečím nad ním a přitom je to jenom moje chyba, že se nechám ukecat těmi všemi sliby, co mi naříkal...Vždycky se nechám napálit...Nevím, jestli se musím spálit ještě víc nebo jestli mě už tohle všechno poučí...Snad se jednou dočkám já sama dobrého pokračování tohohle deníku...

18.Prosinec 2006

Přátelé nade vše...Opravdu...

Nikdy jsem si nemyslela, že nová škola, nová třída a nový kolektiv bude takhle pěkná změna...člověk si stále zvyká na své okolí, ale čím dál tím víc mi připadá, že ten první strach ještě na zš byla chyba a teď už tomu věřím..Všichni, které mám ráda mi stále ze zš budou chybět...Ráda se s nimi sejdu, ale ted patřím někam jinam a jsem tomu ráda...Zapomenout na všechnu bolest, kterou jsem uazvírala v sobě...Nesnášela jsem ten svůj pocit uvnitř..Neměla jsem odvahu se sama bránit..Zkuste si to ted...Jsem strašně ráda, že vás znám..Ano, Zuzi, třeba tebe...místo vedle tebe je jako sedět vedle vlastní sestry, kterou mi svým chováním připomínáš..,o) stejně jako Majdu, osůbku, kterou je třeba pochopit a vcítit se do ní..Ona se pak ráda otočí a pomůže..Někoho takového jsem dlouho hledala..A jsem ráda, že jsem i tuhle dívčinu našla...Míša - je holčina, která mě bude stále překvapovat, co bych dala za to, abych byla jako ona..Vždycky když vidím její projevy, její ztřeštěné chování, ráda bych byla jako ona a brala život jako ona..Snad mě to jednou naučíš, Míšo..A ovšem Klárka...tahle holčina mě dokáže vždycky rozveselit..Nikdy jsem neviděla nikoho, takhle veselýho...Počítám taky Káťu, Páju, Monču, Majdu...Všechny, který stojí za to znát...Jsem ráda, že vás mám 1.E...

14.Prosinec 2006

Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí...

No jo, už je to zase tady..Vánoční časy..Jak moc tenhle svátek - opravdu - na jednu stranu nesnáším a na druhou stranu zase miluju..Připadám si jako člověk s rozdvojenou osobností, když tohle píšu, ale je to pravda..Mám je ráda, protože dárky ukážu všem, jak moc je mám ráda...hlavně lidem, který pro mě hodně znamenají a chci, aby to věděli..A ted k tomu proč nemám ráda Vánoce...Celý rok si můžeme dávat dárky, abychom druhým ukázali, že je máme moc rádi...Jaký je v tom rozdíl?Možná nás všechny až moc nakazí ta ,,vánoční pohoda" a že chceme být všichni spolu..A poznala jsem, že jedině o Vánocích, dokážou mamka s tatkou zapomenout na své neshody a o Vánocích se sejdem všichni spolu a NIKDO nebude sám...ani jeden člen naší rodiny...Všude kolem nás je to vánoční kouzlo...a budu ráda, až ho konečně ucítím..

< Novější články