Blackie-x

,,Jaký si to uděláš, takový to máš.." - říká mi má hlava, ale jaký je důvod? Někdo uvnitř mé hlavy mi říká, že to docela pěkně vystihuje všechny mé pocity a i tu blbou náladu, jakou mám už pár dní.. Je těžké všechno napsat a popsat, nikdo by nepochopil..Mám pro tuhle chvíli zvláštní myšlenkové pochody..
Něco jsem ztratila nebo.. na něco zapomněla? Proč večer nemůžu usnout? Proč se nemůžu propadat do říše snů? Proč mám, sakra, v duši tak prázdno - nebo alespoň chvílemi? Proč zůstávám sedět bez jediného mrknutí oka? Co se stalo? Chybí mi snad něco? A když ano, co to je? Nenacházím odpovědi.. Nenacházím řešení...
Už chci být zase normální.. Pousmívám se nad tím, nejsem normální - jsem prostě svá. Ale kdo mi bere tu sílu se smát, uvažovat jako předtím? Nevím, jen pořád nemohu spát.. Potřebovala bych se teď odpojit od tohohle světa na pár dní.. Jen si procházet myšlenky v hlavě, nikým nerušena a hledala odpověď..
Potřebovala bych pomoct - a většina lidí by mi asi řekla, že jediný dobrý pomocník je psycholog..Ano, děkuji za pomoc, odejděte.. -, čekám na nějakou zprávu.. Chybí mi snad večerní procházky nebo jen to posezení na okně a sledování hvězd? - Nic z toho už mi nedodává sílu se usmívat.. Jen se na sebe tak divně každou chvíli šklebím do zrcadla..
A v hlavě se mi opět rozezní ta slova:,,Jaký si to uděláš, takový to máš, Terko.."
Jediná rána do toho prokletého zrcadla by pomohla - pomohla? No, řekla bych, že asi ne. Jen bych se na sebe nemusela dívat..
Tragické pocity mám - já vím.. Možná to chce jen klid - uvidíme..

Autor: Blackie-x v 18:40 | Komentáře

Tolik společných zájmů, tolik společných představ, tolik společných přání či společných nálad jsem s nikým neměla a nikdy už mít nebudu..Jsi mým snem a vždycky budeš, můj vysněný..

První setkání, od kterého jsem nic nečekala, se změnilo v něco.. že by v závislost nebo zamilovanost? Okouzlil jsi mě tím, jak moc se mi podobáš a jak moc mě každou novou informací o sobě překvapuješ.. Nedokázala bych Tě nechat odejít s tím, že se neuvidíme.. Tolik věcí jsem o Tobě ještě potřebovala vědět..

Někde uvnitř mě začal růst hustý keř, kterého jsem se nedokázala zbavit - netušila jsem, co tam dělá a proč tam je.. Kolem srdce se začal stahovat, když jsme se viděli podruhé a ještě více se dotkl mého srdce, když jsme se potkávali více a více..Začala jsem tušit, že je něco špatně - nebo snad dobře? - Nevěděla jsem..

Pak přišel ten osudný den..Nebyl osudný tím, že bych měla zemřít, ale že jsem čekala ten první polibek, první něhu, první projev lásky - nebo něčeho jiného? A nemýlila jsem se..Byl nádherný.. Pomalý, žádné zbrklosti, opravdový polibek, plný něhy - jak si vždycky představovala.. CO mám dělat? Mám mu vrazit nebo ho nechat? Uvnitř mě se vedl boj, ale věděla jsem, že mu neublížím..Chtěla jsem ten polibek, chtěla jsem víc.. Přišlo pohlazení po ruce, pevné sevření..

Když se Tvé rty vzdálily od mých, myslela jsem si, že se mi rozkočí srdce na tisíce kousků..Myšlenky zmatené - více než obvykle -, ale přitom uvnitř tak spokojená.. Keř, který se mi vytvořil u srdce, konečně rozkvetl a objevily se tam první rudé růže..

Nechci Tě ztratit..Mám strach o to, že.. Tě ztratím - at už z toho, že to ukončím já nebo Tobě dojde, že to takhle nejde, ale věř mi, že.. jsi mým snem a vždycky jsi byl.. Ztratit Tě, by pro mě znamenalo ztratit úsměv, ztratit lásku k noční obloze..Nevím, jak to všechno vidíš Ty..Doufám, že podobně..

Autor: Blackie-x v 07:10 | Komentáře

Je velice divné, co cítím..Už večer jsem si říkala, že si musím prostě Post-it pustit..Jak dlouho jsem je neslyšela..CD jsem našla až ráno, vložila jsem ho do přehrávače..
Čendovy slova začaly poletovat po pokoji a já si najednou připadala jako ve strašně stísněném prostoru..Sakra, co se děje?Poslouchala jsem písničku po písničce..A najednou se mi do hlavy vrátily vzpomínky..
Leni, pamatuješ na Vysmáté léto v Kadani?Jak krásně jsem se tam bavila, jak skvěle jsem si tam zazpívala, jak ...dobře jsem si spálila nohy? Ano, krásné vzpomínky..Veselé velice veselé..
Poskakovala jsem si v pokoji, když mi začala hrát ,,Závislost"..Písnička, která se v téhle mojí ,,životní situaci" dobře hodí..Kdo ví, pochopí..Dále jsem se prokousávala písničkami..U ,,Gigola" jsem se musela smát..Jak jsme se u toho s Chensiekem nablbly..Je to prostě Ďáblík..
A konečně jsem se dostala k písničce, která mi připomněla to, co bolí..Pořád cítím uvnitř sebe stísněst pokoje, musela jsem prostě ,,utéct" do školy..
Vzpomněla jsem si na pozdní podzim..Poslouchala jsem ,,Stopy v duši" a tiše seděla na okenné římse..Mamka byla v obýváku - ona to překousla hodně rychle, jak moc jsem jí záviděla tuhle vlastnost - a dívala se na TV nebo už snad spala?Dívala jsem se na oblohu.. Přejížděla jsem si rukou po tetování, které bylo vlastně Jeho nápad..Nesnáším osud..Vážně ho nesnáším..
Konečně padla první slza..Viděla jsem ho před sebou skoro jako by to bylo včera..Je špatný vracet se k minulosti a obzvlášt k té bolestivé..Ale prostě jsem to musela udělat..Hudba mě donutila.I když...
Ondro, pořád mám u sebe Tvojí fotku - sedíš v pokoji a hlídáš můj pokoj..Jak by bylo všechno skvělý, kdybys neodešel a zůstal tady?Vím, že se jednou v tom pekle sejdeme - tak jak jsme si slíbili..Pamatuješ?Stejně jako to tetování, já jsem to splnila..Usmívám se nad vzpomínkami, které na Tebe mám..Tvoje domácí úkoly, náš basket, Tvůj míč - který jsem Ti už nestačila vrátit - zůstal schovaný ve skříni, na Tvoje vtípky..Jo, chybíš mi tady..

A myslíte si, že jsem to CD vyndala a položila ho zase hluboko do skříně? Ne, dnes vzpomínám - mám v discmanu a pořád ho poslouchám..

,,Dívám se kolem, stopy Tvoje všude jsou, čerstvý dost čerstvý, ještě nechci zapomenout..
Ticho a prázdnost, oči zhasly, dech zastavil..Vídám Tě za tmy, po tvářích stékáš mi do žil.."

Autor: Blackie-x v 07:14 | Komentáře

Proč jsou mezi námi jedinci, kteří si myslí, že vlastnit více majetku a více financí je lepší než být úplně na dně, ale spokojený? Proč jsou mezi námi takoví,kteří si myslí, že život je jen o penězích? Proč jsou mezi námi lidé, kteří ubližují ostatním, protože mají něco, co ONA nemá? Je v tom všem závist? Nebo je to jen nuda ,,bohatých" lidí?
Sama se pořád ptám, proč se tohle všechno vede..Nejsem jedna z těch, která si dokáže ukázat na věc a prostě jí dostanu..To přiznávám, ale copak mi nestačí to, co všechno mám? Mám srdce plné lásky na rozdávání. Mám přátelé, kterým věřím a jsou pro mě vším. Mám mamku, která je pro mě součástí života a ztratit jí by byl můj konec. Mám brášku a sestru, se kterými se dokážu ,,vyblbnout" a jsem ten nejspokojenější člověk. Mám i svou samotu, kterou někdy potřebuju.. Proč NEJSME šťastní?

Autor: Blackie-x v 10:08 | Komentáře

Konečně nastala ta chladnější část roku, co tak miluju.Venku je více tma než světlo a já jen sedím s teplým čajem nebo kafíčkem u okna a pozoruju poletující listí, se kterým si hraje vítr.Noční obloha je skoro bez mráčků, hvězdy vidím a támhle vzadu na obloze prosvicuje skrze mraky měsíc v úplňku. Jen si uskrnu teplého jablečného čaje a vdechnu do plic tu jeho vůni. Vrací se mi vzpomínky na dnešní den. Procházka s fenkou v lese. Jen co vstoupíme do lesa, ovine mě studený větřík. Musím si vytáhnout mikinu až ke krku, protože vítr se potuluje pod mým oblečením až pociťuji chlad a husí kůži. Lady se na mě jen otočí. Kývnu k lesu, kudy se vesele rozběhne hledat nejrůznější vůně - taky nastala její doba, konečně zmizela vedra a ona se nemusí potit ve svém kožichu. Usměju se. Zvednu hlavu k obrovským listnatým stromům, kteří se naklánějí ve větru. Kolem obličeje mi poletují vlasy. Rozpustím si vlasy a nechám vítr, aby si s nimi hrál. Vítr si začne prohrávat s mými vlasy, jako by měl prsty. Skloním oči. Cesta je vydlážděna listím. Každá barva je nádherná a originální sama o sobě. Helemese, tady je jeden rudý a táhmle na stromě visí v záplavě žlutých listů jeden poslední, který má v sobě náznak zelené. Tiše přejdu k tomu stromu a tenhle poslední list utrhnu. Podzim se vrací každý rok, ale vadí někomu, když si vezmu něco na památku? Lady se mi otře o nohy. Ani jsem si jí nevšimla. Obě pokračujeme cestou lesem. Nikde ani noha. Copak se stalo? Proč nikdo nepřišel obdivovat tuhle nádheru?To je všem zima?Vítr se mi otře ledově o tvář, jako dotek souhlasu. Pozvednu hlavu k oblakům. Mizí modré nebe,stíny se prodlužují. Ano, je podzim. Miluju ho. Proč? Podívejte se z okna a sledujte jak se každý den změní barva stromu, který je třeba naproti Vašemu domu. Stejně jako to dělám já.
Jen si usrknu čaje a podívám se na stehno, kde mi leží poslední zeleno-žlutý lístek..

Autor: Blackie-x v 21:06 | Komentáře

Mám ráda procházky po lesích, když slunce zapadá a mezi korunami stromů prosvicují poslední paprsky.Člověk se snaží podívat se do slunce, ale přes koruny stromů se snaží marně.Nadechnu se, abych zapomněla na všechny bolesti, na všechny špatné lidi, myšlenky, učitele a bůh ví, na co všechno zapomenu, když se v lese nadechnu.. A vtáhnu do plic tu víni lesa - mechu, opadaného listí, vody, hub a někde v povzdálí i těch zvířat. Překročím další strom, co povalil vítr, abych se dostala ještě hlouběji do lesa..
Kolem mě poskakuje moje společnost Lady, jen prolévá sem a tam a hledá, kde se bere ta krásná vůně a odkud se tu vlastně vzala. Musím se usmát. Já a určitě i ona jsme rády, že se takovýhle kousek země ještě neztratil. Že máme kam utéct před světem, že máme kde si hrát a kde se máme schovat. Kde se dá schovat doma? Tady v lese se nás nikdo nedovolá - jen si to zkus.
Zavřu oči, vedena vůní lesa, abych si představovala, že třeba tam někde dál v hustším lese sedí na pařezu trpaslík, který si zapaluje svojí dýmku. Nad jeho hlavou prolétne malý dráček a udělá ve vzduchu nádhernou otočku. Vedle pařezu vykoukne očko fialové kočky s krásnýma modrýma očima a líně se protáhne kolem pařezu. Jak úžasná je fantazie člověka! Musím se usmát nad tím, co všechno si člověk představí..
,,Chceš, aby ti bylo fajn? Aby jsi utekl před civilizací?Vydej se do lesa!" - Ano, zní to jako reklama na les.Stydím se, že mě napadla taková reklama, ale .. jak jinak pozvat člověka do lesa? Je pravda, že každý má své místo, kam utíká on před lidmi, před problémy..Kam se vydáte Vy?
Do lesa?Schováte se ve skříni?Zalezete pod postel?

Autor: Blackie-x v 08:43 | Komentáře

Jen tak koukám kolem sebe, abych si všímala, jak jsou všichni v rodině kolem mě falešní..Mám mamku, kterou bych za nic nevyměnila, kterou mám ráda jako nic na světě..S Evkou mám krásný vztah a musím říct, že teď je lepší než kdy předtím.. a za to jsem ráda..
Ale proč se ke mně zbytek rodiny chová jako bych byla vzduch? ,,Ahoj, tati," ozvu se, když přijde domů.Dostanu nějakou odpověď? Ne, jen se mi podívá do očí nebo vůbec a rozhlédne se kolem sebe, aby se podíval na někoho jiného než na mě. Copak jsem vážně jenom holka, co navštěvuje byt kvůli počítači?Jenom spratek, co ho přijde vyjíst a nic jiného nechce? Ne, tati, o tohle mi nejde.. Jde mi o jednu věc, aby jsi pochopil, že tě mám ráda - i když ty mi to nedáváš najevo -, nejsem tvoje, ale proč si nezasloužím stejnou pozornost jako brácha se ségrou?
Jsem jenom člověk, kterej má duši a má city.. I když jsem v černým, neznamená to, že nemám city.Mám je a možná víc než kdo jiný..Chybí mi ta láska, kterou bych od tebe chtěla..

Autor: Blackie-x v 08:29 | Komentáře

Ani nikdy nevím, proč mám tyhle nálady.. Vyšla jsem ven, nasadila kapucu a pustila hudbu...Nesnáším sníh, ale najednou mi připadal strašně příjemnej, sundala jsem si kapucu a jen si nechala ten sníh padat do obličeje..
Bylo mi tak hezky - proč ale tak najednou? CO se, sakra, stalo? Stalo se i něco, co jsem nečekala..Uklouzly mi nohy a málem jsem upadla - jak se znám, začala BYCH ječet -, ale já to NEUDĚLALA, jen jsem se rozesmála...:D
Možná je to kvůli Majdě..Byla jsem s ní, pokecala, poslechla si nějakou hudbu - vážně nevím..
Ale teď vím jednu věc, jsem prostě veselá a doufám, že mi ten úsměv nespadne..Přála bych každému, aby se podíval z okna a i přes tohle NE MOC JARNÍ POČASÍ se cítil vesele..

Autor: Blackie-x v 20:47 | Komentáře

Konečně jsem to zase dopsala..Dala jsem vědět své temnější části, jak moc se mi stýská po jejich trhlých pohádkách, co jsme si vyprávěly ve stanu?Je toho tak moc, co bych si chtěla zopakovat, znovu si promluvit o tom chlapovi, co nás tak úzce spojil a ty naše story a nápady..Řekla bych, že by nám nikdy nedošla fantazie..
Je krásné se svěřovat do mejlu, ale z očí do očí je to ještě lepší..Ale nenadělám s tím nic..Jsem šťastná, že jsi ze mě udělala svojí wampirskou sestřičku..Ty máš ,,za vinu", že jsem taková a pořád jsem lepší a lepší..Chensieku, jsi moje součást a nikdy se tě nezvdám..Cheb je sice daleko, ale víš, že já tam můžu přijet, kdykoliv to půjde..Můžu si s tebou o všem promluvit a nelituju, že někdy dostanu i trochu vynadáno..Jsi moje starší sestřička, ďáblíku..
Našla jsem ale ještě jednu osobu..Jen tak jsem hledala tady, jeslti se někdo nezajímá o DA. com..a našla jsem profil jedné holčiny..měla strašně upřímné oči..ale vždycky jsem neodhodlala napsat sama od sebe..a koukám, ona mi napsala sama..ptala se mě, jestli mám taky svoje vlastní obrázky na DA.com..poslala jsem jí stránku a ona hned mě..Nikdy jsem neviděla takové zajímavé práce, člověk si pod tím představí skoro toho člověka..Strašně dobře si s ní od té doby rozumím..Sice je taky daleko, ale mému srdíčku taky docela brzo..Kdybys kdykoliv měla nějaké trápení, jen mi dej vědět..Já jsem tu pro tebe..takovou hodnou a upřímnou holčinu si taky nenechám utéct..

Mám vás obě ráda a jsem moc ráda, že jsem někoho takového poznala..Jenom pro vás
Chensie Dewill
a
Paranoic_Fairy

Autor: Blackie-x v 21:39 | Komentáře

Dlouho jsem sama sebe přemáhala, jestli to udělám nebo ne..Ondro, tolik věcí, jestli si slíbili, že uděláme společně..Jak moc jsem se těšila, že společně zajdeme do tetovacího salonu a ty odejdeš se svým snem a já se svým..Jak dlouho jsme nad tím přemýšleli?Je to už taková doba, ale vidím to stále před očima..
Udělala jsem to a jenom pro tebe..Přišla jsem domů, mamka zalezla do postele..Já řekla, že jdu taky spát, ale jen jsem se posadila na římsu u okna.Pustila jsem si ty písničky, co jsme tak rádi zpívali a do té noci jsem ti ukázala, že jsem to udělala na tvojí památku..
Na ruce se mi objevil čárkový kód a na lopatce mi sedí pavouček, který si spřádá svojí síť snů, ve které se s tebou zase setkám..Podáme si ruku, klidně se obejmeme a já ti ukážu, že jsem to udělala..Není v tom žádná namyšlenost, nechci si hrát na machra..Je to jen na tu památku..Byl jsi mi strašně blízko..a proto se ted usmívám, když sedím a jenom se usmívám, že jsem se ani jednou nezasekla a napsala to..
Pavouček už spřádá další síť..

Autor: Blackie-x v 21:28 | Komentáře