Tyhle básničky jsem napsala v celku nedávno jednoho večera při svíčce, při vzpomínkách na to, co všechno se v posledním roce a půl dělo...mají drobné chybičky ale i s nimi vyjadřují aspoň část toho co jsem chtěla, snad je budetet mít rádi s chybami stejně jako já, protože jen díky chybám se člověk učí a přichází na stále lepší a lepší věci :)

Obě jsou prozatím bez názvu :

Těkavé pocity, ruce se třesouce,

bez bázně a hany,

Ti prozradím na louce...

ruce se třesou, srdce se chvěje,

víc než lásky plné beznaděje ...

Jak na poušti vyprahlá zem,

jak moře s mocným přílivem,

jak ve vodě  peřeje ,

jak plamen co nehřeje,

jak sirka bez síry,

stejně jak já,

bez víry..... 

____________

Je to rok a možná dýl,

co pod kůži ses mi vryl ...

Poslouchám tlukot Tvého srdce,

zní kvapně, silně, vroucně i trpce ...

Kvapně, když pryč odcházíš,

silně, když mé smutky rozháníš,

vroucně je v Tvém náručí,

však co mě jednou umučí,

to ta trpkost, divný cit,

jen mě prý v srdci nemůžeš mít ...

____________________________