Zase jedna otpimistická....kdo z vás už někdy ztrtil blízkého člověka ví, jak se sevře srdce při každé vzpomínce ....

Jak hluboký je žal v našich srdcích,

Stavíme kolem života zeď.

Jak předlouhé jsou minuty,

Když tají se nám dech.

Jak hustý kouř, co v dechu brání,

Snad rozplyne se za svítání …

Snad slzy z tváří někdo mi setře,

Přez rok stýská se mi ***** ….