Zase jedna otpimistická....kdo z vás už někdy ztrtil blízkého člověka ví, jak se sevře srdce při každé vzpomínce ....
Jak hluboký je žal v našich srdcích,
Stavíme kolem života zeď.
Jak předlouhé jsou minuty,
Když tají se nám dech.
Jak hustý kouř, co v dechu brání,
Snad rozplyne se za svítání …
Snad slzy z tváří někdo mi setře,
Přez rok stýská se mi ***** ….