Opona se zvedá...

Kdyby ses mě zeptal, jak dobře znám své přátele asi bych ti řek, že neznám. Nikdy nemůžeš o někom říct, že už ho dokonale znáš, protože nevidíš za oponu, dke skrývá svoje ryzí „Já“, protože to si každý z nás moc dobře ukrývá. Za oponu toho druhého můžeš nahlédnout jen v těch nej. situacích, kdy se člověk neudrží a svou oponu neuhlídá. Potom na okamžik spatříš jeho ryzí „Já“ bez masky, bez přetvářky, skutečné, takové jaké doopravdy je.

Nikoho doopravdy neznáš, znáš jenom postoj, který k tombě zaujmul. Znáš pouze masku, kterou si herec pro přestvení vybral. Když pljdeš do divadla, taky neznáš herce osobně, ale pouze postavu kterou hraje. Někdy se vám pomocí osudu a štěstí podaří prostřednictvím „něčeho“ nahlédnout za oponu. Kbybych si mohl vybrat, zůstal bych v nevědomosti. Těžko se vyrovnáš s faktem, že člověk kterého si myslíš že znáš, zjistiš, že je jiný, mnohem horší... Chcre to čas připustit si , že lidé jsou herci a život jsou prkny, která znamenají.......

Svět ( jaký, to už musíš posoudit sám=)

LHÁT MÁŠ POVOLENO POZEKDYŽ TIJ JDE O ŽIVOT, MAJETEK NEOB DOBRÉ JMÉNO.....V JINÝCH PŘÍPADECH JSI PRO MNE POUZE OBYČEJNÝ LHÁŘ...