Cesta tam ale už ne zpět....
Když ukončís telefonát se svými přáteli, víš, že se ti ozvou, když se rozejdeš s hokou, víš, že zůstanete minimálně přáteli ale co dkyž člověk umře. ?? Co potom?? Jediné co můžeš udělat je navštívít hřbitov, který je stejně jen prázdný místo se spoustou jmenovek lidí, kteří už nežijou vyrovnaných v řadách. Neni tam nic, coby ti připomínalo toho člověka...co měl rád a tak....
Když bys ho rozprášil do přírody, věděl by si ,že se časem stane součástí něčeho co žije co je někde kolem tebe....Že se vrátil do koloběhu , kterému se říká „život a smrt“
Ale co máš dělat s tou prázdnotou, co v tobě zůstane když člověk odejde?? Vyplnit jí něčim jinym?? A když tak čím?? Pořád v tobě zůstane místo, kam patřil...
Když odejde tobě blízký člověk, začněš si řikat, jestli ses s nim nemoh rozloučit jinak, líp, že už tady neni a nepromluvíš , nezsměješ se s nim...
Neni to jako když s někým voláš a náhle zavěsí.... Prostě jen znova vytočíš číslo a rozhovor pokrčuje dál...Když ti ale tobě blízkej člověk odejde, je to jako by si s ním telefonoval a v tom nejlepším by zavěsil......zkoušel by si znova vytočit jeho číslo, ale už bysi vědlě, že na druhym konci drátu bude telefon vyzvánět ale nidko už ti to nezvedne.
Někdo kdosi řek, že člověk se nemá ohlížet za svou minulostí, protože život jde do předu a ne do zadu.....
ale lidi toho občas napovídaj....
ČLOVĚK BY SE NEMĚL OHLÍŽET ZA SVOU MINULOSTÍ , PROTOŽE ŽIVOT PČCI BĚŽÍ OPAČNÝM SMĚREM....
ŽIVOT JE JAKO ROZJETÝ VLAK, STAČÍ JEN NASKOČIT....TAK POBĚŽ, PROTOŽE TENHLE VLAK TOTIŽ NA NIKOHO NEČEKÁ!!=)
Čekám
1.díl
Je půlnoc, stojim na nádraží a přemejšlím, kterým že směrem si se to vlastně vydala...
Vlastně ani nevím.. jediný co si po sobě nechala, byl rtěnkou napsanej vzkaz na zrcadle „Díky za krásnou noc“. Byla si jako sen odjinud. Kdo tě spatřil, hned věděl, že nejsi zdejší. Podle barvy pleti sem tě tenkrát odhadoval ze země vycházejícího slunce. Oči si ale měla evropské....možná po matce, alespoň tak si mi to tenkrát tvrdila. Ještě teď to vidím jako kdybych z té párty odešel teprve před hodinou. Ve vzduchu cítím lehkou květinovou vůni. Nebyla nápadná ale dokonale podtrhovala tvoji přirozenost a dodávala ti na exotičnosti.
Na párty mě pozval můj kamarád, protože dobře věděl , že tanec je jediná činnost při nichž se nejlíp bavím
. Hudbou vyjádříš náladu , písmem myšlenky ale jedině tancem vyjádříš naprosto všechno. Šel sem, i když sem ještě pořádně nevěděl co tam budu sám dělat...... Lekce tance sem skončil před hodinou a pochybuju , že by tam byl někdo, kdo by vnímal tanec tak jako já. Většina lidí, který sem učil tančit, do tance nedala city, neprožívala tu hudbu , prostě jen předváděla naučené kroky a partnera se nedotkla víc než by musela........V tanci si partneři musejí věřit a mezi to spadá i těsný lidský kontakt.
Měl sem v úmyslu zdržet se maximálně hodinu a pak se nenápadně vypařit. Tenhle plán sem ale vypustil v okamžiku kdy si kolem mě prošla a já ucítil Tvoji květinovou vůni.v I když sem si řek , že nebudu vičnívat a tu hodinku tu prostě prosedim, nedalo mi to abych si s tebou nezatančil. Podle tance totiž poznáš člověka nejlépe. V tanci nemůžeš nic přectírat a nic schovávat. Tanec na tebe leda cos prozradí. Nejdřív sem ale nenápadně zjistil, jestli si přšla s někým nebo tu jsi sama. Když se ukázalo, že si tu sama, neváhal sem ani vteřinu a požádal tě o tanec. Každej jinej chlap by tě pozval na skleničku a proto mě udivilo, že si řekla ano......
