Tohle je pohádka. A jako každá pohádka by měla nést nějaké ponaučení. To ale uvidíte až na konci.
Bylo jednou jednou království, které se jmenovalo SKP. Jak už to tak bývá, i v tomhle království čas od času propukaly nepokoje, ale vesměs si jeho obyvatelé žili v celku pohodově. Královna zde vládla pevnou rukou a nepříliš dávala na doporučeních svých poradců. Vybraní členové tohoto království čas od času jezdili rozdávat radost do království TANGO. I tato země měla svého krále. Byl jim vysoký, zpepilý a seběvědomý muž. A netrvalo dlouho, a král TANGA a královna SKP se do sebe zamilovali. Jak se říká, když láska zavelí, rozum je v posteli, a tak oba dva odvrhli své partnery a vydali se na společnou cestu životem. Král TANGA byl však zároveň vladykou země HANDBALL, které se však všude říkalo HAND. A tak se tyto tři země začaly přátelit. Vyjížděli spolu objevovat nové krajiny a vzájemně se podporovali. Král se po čase rozhodl, že tyto země spojí pod jediným názvem ONE WORLD, což skvěle vystihovalo jeho filosofii.
Po nějakou dobu si všichni užívali nového spojenectví, ale pak začali zjišťovat, že ztepilý král není takový, jakým se zdá být. Nejprve si toho nikdo nevšiml, ale postupně se začal měnit na velkou, chlupatou obludu, která měla, což je nejhorší, podivný smysl pro humor. Ale královna, jata již jejím kouzlem, nechtěla slyšet moudré rady svůch rádců.
A tak se stalo, že v království nastal převrat. Země HAND téměř zanikla a království TANG velice zchudlo. Obyvatelé SKP se rozhodli, že se znovu osamostatní, a vyhanli krále ze země. Královna, ač ve svém vlastním království stále vítána, se rozhodla odejít s ním. Králova uražená ješitnost začala vymýšlet různé pohádky, kterým se (a to bylo poprvé) , celá země s chutí zasmála. Samozřejmě, že někteří slabší lidé z království v nevíře v sílu lidu prchli a přesídlili jinam, ale poučená země změnila své státní zřízení na konstituční monarchii se všemi výdobytky předchozích jako jsou parlament nebo demokracie.
Co se stalo s králem a královnou? Inu, král tvrdě pracuje, někdy až 22 hodin denně, div že si neobrousí prsty a královna mu povila holčičku. Stará se o ni a raději ji královi ani nedává pochovat, přecejen, kdyby mu spadla z takové výšky, zrychlení při pádu by udělalo své.
Toto je konec mé pohádky. Jaké je ponaučení? Dejte na rady svých rádců a nezamilovávejte se do velký, chlupatých oblud.