Už je tomu nějaký ten pátek, co jsem začal psát svůj blog, přesněji nějakých dvacet měsíců. Ze začátku mě to bavilo, ale pak jsem podlehl lehké degradaci, která spojuje většinu českých blogů. Ty se totiž v nemalé míře nevěnují původnímu poslání blogu, tedy originálnímu vyjádření myšlenek a postřehů autora toho kterého článku, ale kopírování textu, hudby a nápadů. Jelikož jsem hlavním autorem poměrně populárního webu, jehož obsah byl systematicky rozkrádán a kopírován a náprava věci tvala dlouho nebo byla nemožná, zanevřel jsem na blogování úplně.  

Jak je patrno z minulého času, tato doba je minimálně dočasně pryč. Stejně jako před zmíněnými dvaceti měsíci i nyní nadchází doba, kdy se člověk nachází na rozcestí, které ho může doslova vyblít kamkoliv to jenom jde a občas asi i dál. Doba, kdy je člověk jeden den v euforii a druhý den se budí do celodenní kocoviny, ne nutně způsobené nemírnou konzumací nápojů lihového charakteru. Doba, ze které je možné se vypsat, jako to nejspíš budu dělat já tady.

Nečekejte nějaké srdcervoucí zpovědi, od toho můj blog není a doufám ani nebude. Jsou věci, které si člověk musí pořešit sám a příčina vzniku blogu rozhodně nemá v plánu mít za následek temný obsah. Rád bych se zabýval již zavedenými komentáři aktuálního dění - lokálního, státního i nadnárodního. Samozřejmě jde o plán, který je snadné vytyčit, ale těžší dodržet, takže uvidíme, co tady vlastně vznikne.

Zkrátka a jednoduše, spolu s princeznou Irulán si přiznejme, že: "A beginning is a very delicate time" a pro dnešek toho nechejme.