« Domů | Její svět.. » | Jen tak plout.. » | The end.. No happyend.. » | Zklamání i v říši snů... ? » | Dobře.. Pokračujeme.. » | V moci.... » | Když už nemáš chuť... » | Co říct.. » | A opět jen toužím... » | Mám chuť.. »

Jen tak přemejšlim..

Vzpomínám.. Vybavuju si různý zážitky ze svýho, někdy i dost akčního pubertálního období čtrnácti patnácti let.. Je to jako by to bylo včera.. První chlastačka.. První pusa.. To jak sem se cejtila drsně.. Dospěle.. A teď koukám na svýho bratra v tomhle věku a řikám si jak sem to v jeho věku mohla všechno dělat.. Flaška nebyla problém.. Škola v tu dobu brnkačka tak co bych si v osmý třídě neužila.. Ani v osmnácti letech sem letní prázdniny neprokalila tak jako ve svejch patnácti.. Pořád vidim jak sem jako blonďatá barbie machrovala s tim kolik pivek dám na ex.. Začala taky poprvé balit.. Blbnutí s klukama jenom pro zábavu bez absolutního náznaku citu.. Protože jak oni na mě tak já na ně.. To co dělali mě, já pomstila na jinejch.. No asi sem fakt byla na tečku.. I když asi to nějaký ty výhody mělo.. V tu dobu mě to bavilo a taky sem se tak nějak vyřádila.. Taky to byly se základkou ty nejhezčí roky.. O něčem jinym.. Což se zlomilo s příchodem na střední školu.. Kde sou teď ty naivní představy americkejch seriálů ze středních škol.. No, třída mě naučila, jen co je pravda.. Ale mam co sem chtěla.. Na uměleckou školu sem se nedostala, tak sem sama sebe potrestala tim, že sem šla tam kam sem šla.. Bez rozmyšlení sem tenkrát odsekla máme ať do tý podělaný přihlášky napíše co chce.. Ani nevim jestli bych teď veděla co chci stoprocentně studovat..  Prvák byl docela očistec.. Z pohodový základky kde převažovali kluci, do holčičí třídy.. Nálady sem začala vyjadřovat někdy i celkem šílenejma vlasovejma kreacema.. Během jednoho roku všechny možný barvy a z vlasů pod zadek téměř na ježka.. Utrápený noci a život absolutně o ničem.. Z veselý, prdlý holky se stal přesnej opak.. Už nemělo smysl se bavit když nebylo proč.. Druhák jak myslim bylo to samý.. Jasný někdy to nebylo tak hrozný sranda a tak, ale stejně třída na dvě poloviny, který vlastně doteď válčej ať je to jak chce.. Taky myslim zrovna v tu dobu začalo upadat jedno přátelství který mělo vydržet navždy.. Nevydrželo a přišlo jiný.. Ani nevim jak sem se dostala na forum na lide, ale jenom tomu vděčim za to co sem tam našla.. Nebo co si mě tam našlo?:) Pár reakcí a absolutně nesmělí Zyltrohar se začal projevovat jako naprosto úžasnej kluk, kterýmu akorát někdo musel moc ublížit, když to dokázal všechno potlačit.. Přátelé, nejlepší přátelé, láska, krize, přátelství a láska.. A to čím sme si museli projít a procházíme nikdo nesmaže a asi ani my nezapomeneme.. Asi to je i jeden z důvodů proč věřím, že tohle nikdy neskončí.. Jediný co mě mrzí sou ty prázdný roky předtim a těch 100 km, který se zdaj občas jako propast.. Třeťák už sme jeli naplno spolu a jen díky němu sem to všechno co se dělo tolikrát nezabalila.. Tátova nehoda a jiné problémy.. To jak přibývali lidi, kterým sme vadili a vadíme.. A i naše krize, která byla šílená a to už nikdy nechci zažít.. A teď už střední konečně končí.. A i když slzu možná uronim, toho co z lidí vysává život tam bylo vždycky víc.. Není to jen ve škole jistě.. Ničí osobní život není růžovej někdy je nechutně černej, což ve chvílích soustředění nepomáhá..  Nastává chvíle popsat dnešek.. Uklidňuju se a pořád tak nějak rozdejchávám včerejší svůj výbuch emocí za což se opět stydím.. Už nejsem tak silná jak sem bejvala.. Nejsem, protože miluju.. Miluju svého nejlepšího přítele a to vám řikám někdy je to průser:) Obzvlášť no, když je to Michal prostě:D Kapitola sama o sobě, kterou bych popsala pětseti stránkovou knihu a ještě bych měla málo:) Takže asi končím.. Tedy pro dnešek samozřejmě:)

Teda lásko...To jsi napsala moc hezky - ale to s těma kotníkama - nepřeháníš to trochu?:-) To spíš tobě se nikdo a nikdy nemůže vyrovnat - to co jsi se mnou vydržela je neuvěřitelnýýý - Moc Tě miluju, a jsi strašně krásná - těším se, až budu zase u tebe:-)

Přidej komentář