« Domů | Její svět.. » | Jen tak plout.. » | The end.. No happyend.. » | Zklamání i v říši snů... ? » | Dobře.. Pokračujeme.. » | V moci.... » | Když už nemáš chuť... » | Co říct.. » | A opět jen toužím... » | Mám chuť.. »

My vládnem..

To je prostě pro tebe Luci..
Jak začít.. No neshodim se tim, že by mi po nějakejch 14 letech docházely slova:) Je to neskutečný jak to všechno uteklo.. Ty a já.. My dvě nerozlučná dvojka.. Jo měly sme svoje problémy, ale je to pryč.. A jak sme se dneska shodly vždycky jde začít znova.. Věř tomu.. Podívej se na nás.. Jak to vypadalo a jak je to teď.. Hodně sme si vytrpěliy a hodně věcí se nevyhlo ani jedný z nás.. A možná, proto jsme pořád tak stejný.. Stejný myšlení, stejnej humor, stejný slova, stejný životy i když tak odlišný..
Chci ti jen říct tohle.. Nenecháme se položit.. Nemůžem.. Jsme silnější, vždycky sme byly.. Jinak by rodili oni za nás
A jak říká můj tatík: ,,Ženský by nemohly vést válku, protože se neuměj orientovat v mapě'' tak to je taky to jediný co proti nám můžou říct:)
Vím, že jsi jednou částí mě ať se vidíme nebo nevidíme.. A tímto ti chci poděkovat.. Za to všechno co se kdy stalo i nestalo.. Mohlo stát i nemohlo.. Prostě za všechno..
Děkuju..