ReLax
Take it easy.. Jo kdyby to bylo tak lehký.. Sedíte čumíte na právo a přemejšlíte o čem to v těch hodinách ta afektovaná pani s křivejma nohama mluvila.. Stejně je vám to na nic.. Postavíte se k tabuli, madam zamektá tři otázky z občanského práva a půjdete tam odkud ste přitáhli.. Stejně pořád myslíte jenom na jedno.. Proč jste tím jediným, kterého něco mrzí, a tím co má pocit, že něco důležitýho ztratil.. Chcete posunout čas.. Ale život by byl až moc krátký kdyby jsme ze všech nesnází zbaběle utíkali přeskočením do budoucnosti.. Snažíte se proto nežít minulostí a přitom alespoň částečně zvládnout přítomnost.. Jen kdyby se ty večery kdy se snažíte bojovat tak netáhly.. Proč neutečou tak rychle jako když je vám relativně fajn.. Už nic nemá smysl.. Důvod.. Hlavou se vám promítají obrazy toho co jste v dávné době přožili a nic nenasvědčuje tomu, že by před vámi stálo nějaké lepší, veselejší či snad šťastnější období.. Nechcete se utápět v depresích, smutku, nějak se litovat a přitom se zdá, že neděláte vůbec nic jiného.. Přemýšlíte proč zrovna pro vás je tak těžký smířit se s tím, že už nejste nic.. Nic pro někoho pro koho jste někdy asi něco znamenali.. Ale doufáte v to, že vás jednoho dne trkne, že už nemá smysl o tom přemýšlet, zvládnete se na to vykašlat, už to nehrotit, říct si že je vám to ukradený.. Chcete všechno dosud vymazat, zapomenout, ačkoliv ty okamžiky ,,stály za to,, už je nechcete.. Nechcete už být spojeni s ničim co vás k někomu váže, protože víte, že jinak máte boj navždy prohranej.. V bitvách jste vítězili, ale válku jste prohráli na celé čáře.. Ztráty se nedají vyčíslit.. Přišli jste téměř o všechno.. Alespoň jste na vlastní kůži pocítili to co jste dávno řekli: ..'Člověk stejně jednoho dne zůstane sám'.. Zbývá se jen sebrat a z posledních sil začít znova.. Ale úplně jinak.. Už se neotevřete jako dřív, nebudete slepě důvěřovat někomu u koho si myslíte že ho za ty neskutečný roky znáte.. Je to zkušenost.. Hluboká otevřená rána do který si sypete sůl.. Nebo to dělá někdo jiný? To už je jedno..
