Ratatouille, které jsem dělala v létě podle časopisu Apetit, se spíš hodilo do pořadu Babicovy dobroty, než radost na neděli a tak jsem se rozhodla poradit se s internetem. Procházela jsem recepty televizních pořadů, procházela jsem foodblogy. Co kuchař/ka, to jiný recept. Prakticky se shodovaly jen některé suroviny. Jmenovitě: Cuketa, lilek, česnek, tymián, paprika, rajče. Jakýsi logicko - deduktivní hlas uvnitř mi napovídal, že to asi teda bude něco na styl guláše - jeden pokrm na milion způsobů.

Vytáhla jsem titanovou pánev, vytáhla jsem nůž ostřejší, než Chuck Noris (končeně jsem se naučila brousit nože), vytáhla jsem prkénko, vytáhla jsem suroviny.  Začala jsem krájet suroviny. Cibuli, mrkev, cuketu, rajčata, papriku. U rajčat mě napadlo něco o tom, že by demonstranti měli zvážit nahrazení dlažebních kostek. Suroviny jsem jednu po druhé dávala na pánev a míchala na trošce olivového oleje, když už ti vypadalo, že bude čas zalít suroviny troškou vody přidala jsem provencálské koření a česnek. Zalila troškou vody a nechala chviličku dusit. Ať z toho nemám kaši, né?

V mezičase dušení jsem si lehce pěstí naklepala kuřecí prso, posolila posypala provencálským kořením, posolila a hodila na pánev. Z jedné strany, z druhé strany.

Ratatouille se mi zatím krásně udělalo a já si mohla naložit talíř. Ještě přihodit flákotu. 

Nechci se vytahovat, ale: MŇAM! :)