Včera jsem měla dlouhý telefonát se svojí matkou, když jsem se ji snažila oponovat spustila se mi přednáška na půlhodiny a to jenom protože bylo pozdě navečer. Přišla jsem na to, že moje matka je matka Samotářovka. Taková ta matka ze Samotářů. Strašně mi ji připomíná...

A přistihla jsem se jak ze sebe co čtvrt hodiny vydávám hm a hraju červíky zatímco ze sluchátka ležícího na stole se ozývají různé úvahy a možnosti proč jsem tak neschopná, nesnesitelná a trapná. Jaxe vtírám ke svému kamarádovi a že vlastně na jeho matku cukruju - jenom jsem slušná - to ji mám říct - ježiš to jsi to zase zvedla ty! tak mě neser a dej mi toho svého parchanta! Situace by to byla jistě zajímavá ale asi bych se už tady v karviné nemohla ukázat ...

Taky jsem měla traumatizující zážitek ve vlaku. Sednu si tak, jeste jemně zlehoučka napivená člověk týden neměl ani loka alkáče a pak je veselejší po dvou pivech - ostuda!! No a slečna tam píše sms svýmu drahýmu a do toho on hned vesel a proc mu psala, když je nad slunce jasne ze on je natolik inteligentni ze ji najde. Heh?! Ja bych treba mela o sveho draheho strach protoze ono tech vagonu je hafo a lidi v nich takze bych se rada ujistila. No a paxi sedli. On vypadal jako zákopčáník v patnácti s dnešní image a ona vedoucí tábora pionýra a paxe se po něm začala sápat a on byl nerudný a ona začala vytahovat svačinu zabalenou do ubrousku, která mi připomněla moje dětské svačinky.
Každopádně ty její svačinky byly v úhledných geometrických tvarech, zatímco ty mé vždycky přípomínaly spíše různá sousoší nebo plastiky od neznámých umělců než rohlík.
 Když mu nabídla, odsekl, že nechce a pak vytáhl cosi co kdysi byl noťas a ono to mělo inventární číslo a pak vytáhl myš - obrovskou myš s tlustým gáblem a jezdil si po noze.
Bože! Proč?