A co to je ten junior? Copak je potřeba zapékat těstoviny kilem juniora, přesypat je sýrem, takže už vlastně ani nevíme, o co šlo? Navrhuju navštívit dobré řeznictví, koupit čtvrt kila mletého masa (kilo aktuálně v Karviné 80kč), po cestě pobrat nějakou tu zeleninu či zeleninovou směs, promíchat, jemně dokořenit, přidat mírně paprikového oleje a polít vajíčkem rozmíchaným v mléce. 

Už několik let je pro mě záhadou i čína, většinou se jedna o vepřové maso na nudličky s kečupem a konzervovanou zeleninou. Když jsem se zajímala o čínskou kuchyni, nikdy jsem neviděla pokrm zvaný ČÍNA. Mám za to, že v tomhle bude mít své zlověstné pařáty komunistický diktátor z Korey, beztak se nás rozhodl potajmu zlikvidovat. Pokud už budu mít maso, kterého mám málo a mám hluboko do kapsy, otrhnu někde jablko, dvě popřípadě švestky a maso udělám na jablkách či švestkách. Rovněž otázka pár minut - vřele doporučuju nakouknout do zatracovaných receptur tepelných pokrmů. Nebo! Aby mě zase nenaháněl nějaký chlapák, zděšen mou láskou k zeleninovým pokrmům, udělám mu ty kousky na pivu s hořčičnou omáčkou. Jednoduché, bezkečupové a dobré. Způsobů desítky. 

Mám nápad, pojďme si dělat radost malými věcmi. Místo nejlevnějších párků si udělejme brambory s kyškou,  játra na cibulce, čočku, hrách... Místo českého tiramisu si udělejme šlágr školních jídelen mrkvový salát s jablkem dochucený medem a citronem nebo lokše s povidly. Pročtěme si kuchařky našich prababiček a těmi se inspirujme. Dělejme rajčatovou polívku z rajčat, pijme bezinkový sirup, který si sami uděláme, nervěmě do všeho fůru koření. Výjde to podstatně levněji a za ušetřené peníze si můžeme koupit kvalitní sýr, víno, šunku... 

Ono dobré a kvalitní jídlo nemusí mít název hodný výboru z díla francouzského básníka.

Mám návrh: Mějme se rádi, mějme rádi ty, jimž vaříme.