Poslední dobou zjištuju, že když přijedu do Karviné, tak na mě poslední dobou příjde existenční depka. Třeba včera večer jsem se prvně lekla a pak několik minut věnovala sebelitování nad obrazem v zcadle. Můj obličej navštívila druhá puberta na levé straně obličeje bylo tři maďarska (jebák je uher a uhry jsou rakousko - jen tak na vysvětlení pro toho, kdo by tuhle přesmyčku moc nepochopil), jež dávaly dohromady orionův pás, ozdoby na čele bohužel už žádné unikum nedávaly, vlasy mi vlály různými směry víc než kdy jindy a bylo mi ouvej.
Moje značné sebevědomí podpořila matička všetečnou otázkou kolik jsem přibrala. Odpověděla jsem že 180kg a začala si balit věci na bazén.
Ano včera jsem měla svůj velký den, po letech, které raději ani nebudu počítat jsem byla o5 na bazéně. A i tam moje sebevědomí moc nehopsalo nadšením zvláště ve chvíli, kdy se do plavek svlékla moje drahá sestra. Bylo mi k pláči. Ona s dokonalou postavou, krásnýma plavkama a vedle ní já. Oplácáná celulitidová kreaturka s abstrakním uměním na tváři jak jsem nazvala rozmístění svého akné. Zamáčkla jsem slzu, zmobilizovala veškeré přetvařovací síly a brouzdala se za ní do sprchy. Ve sprchách moje sebevědomí mírně pookřálo, jelikož a protože kolem nás prošla paní neurčitého věku se 150 kily, v důchodcovských plavkách a s účesem za jehož výtvor by se nemusela stydět ani Ilona (pro neinformované ilona je kadeřnice mojí matky, která dělá melír tím způsobem, že vynechá půl hlavy a její rovný střih má víc zubů než celá adamsovic rodina). Při pohledu na tu paní mi bylo rázem líp. Takticky jsem se držela za ní když se sunula do bazénu a pak jsem oprášila svůj bídný plavecký repertoár - což znamená čubička a plavání na zádech. Vím, že to není zrovna plavecké umění ale bylo to super. Moc se mi to bazénění líbilo :) Takže milá paní děkuji vám že jste měla větší ránu než já. Vždycky když je někdo na tom hůř, tak to potěší. A já se díky VÁM bavila dobře.