Nechápu, proč jsou někteří jedinci natolik překvapení z toho, že někam jedu sama. Nemám problém sama se sebou. Navíc takhle je to i jednodušší. Nemusím dělat kompromisy, jdu si kam chci a nedostatkem komunikace taky obvykle netrpim. Jsem člověk, kterému má mnoho lidí potřebu svěřovat své zážitky o něž ani nestojí. Včera jsem si takhle vyjela do Prahy. Potřebovala jsem nějakou cestovní změnu a hlavně si nafotit nějaký streetart.
Už chvilinku po vystoupení jsem si chrochtala blahem. Takovejch nálepek - fotilo se jedna radost :) Na Václaváku jsem si koupila nádherné třicko a podprdu, což moji náladu zvedlo a když jsem pak očumovala u Lenonovy zdi byla spokojenost potvrzena.Vtipný moment přiešel ve chvíli kdy jsem si zašla k ťamanům na jídlo. Ta malá holčička za pultem na mě začala řvát veeeeeeeee táááááá pšííííí. Nevěděla jsem co po mě chce, nebýt v čr, byla bych přesvědčena že se jedná o nějaký korejský diktátorský projev. Po aktivním ukazování na příbory mi došlo že daná prodejkyně mě patrně vyzívá: Vemte si prosím, tác a příbor. Maso pak bylo mírným hlavolamem - jsem zvykla že kuřecí maso chutná i naložené jinak. Budu pevně věřit, že se jedná o speciální čínskou receptůru pro naložení masa...
Aby byl večer krásným potkala jsem fešáka. Seděl tak na lavičce vedle mě a vytáhl si telefon a měl stejný telefon jako já a já se z ničehonic přistihla jaxe ho ptám jestli tam nemá něco zajímavého a pak jsme se na sebe usmívali a on byl super a já dofám že se v ten pátek sejdem :)
Jo a s tím kouřením, dneska mi začal čtvrtý den kdy nikotinově abstinuji...