Zažili jste někdy takovou sentimentální náladu, kdy se máte chuť procházet po svém městě? Já dneska. Za ty dva rocky, kdy většinou žiju v Brně se mi Karviná tak nějak vzdálila. Nepatřím už tady, jsem cizinkou ve vlastním rodném městě... Dneska jsem se rozhodla to napravit, dojela jsem autobusem až k hranici, nafotila si šenghen a štrádovala si to vesele z rajského kopca. Uprostřed mě chytl liák nad liáky. Měla jsem na výběr - buď zmoknout hodně, nebo zmokonout moc a pokusit se doběhnout do budky, tam pak asi tak hodinu pokuřovat a čumět do blba.
Rozhodla jsem se jít karvinou v liáku.S grácií golema kříženého se slepicí jsem dobelhala na náměstí. Lidé se otáčeli. Pohledy jsem se pokoušela oplácet zoufalým poloúsměvem a tak jsem se dočkala několika naprosto intelektuálních otázek
Zmrzlinář: Asi hodně pršelo, co?
já: ne to byl jen vlahý májový deštíček!
Masařka (prodavačka v mase): Jé vy jste zmokla?
já: Opravdu? Ani jsem si nevšimla. Dvacet deka kuřecí šunky prosím!
A pak jsem belhala domů a lidi se otáčeli a já zase jednou nechtěně byla středem pozornosti. Taková bridget Jones křížená s Mr. Beanem.
Jo a objevila jsem super song
http://www.buty.cz/muzika/kapradi/12.mp3