CANDIDE A DALŠÍ POVÍDKY

Autor:                    Voltaire, neboli Francois Marie Arouet

Překladatel:            Radovan Krátký

Ilustrátor:              Jiří Říha

Nakladatelství:        Lidové nakladatelství

Rok vydání:             1970

Doba a místo děje:  18. století, Francie

Zařazení:                    Epika – próza – filosofické a satirické povídky

Hlavní myšlenka: Dílo nese název podle hlavního hrdiny. Vyprávění o Candidovi, v němž autor souhrnně vyjádřil všechny podstatné problémy své doby, se pro závažnou obsahovou náplň i pro formální dokonalost stalo ve své době vysoce oblíbenou četbou, vysoce se hodnotí i dnes. Tématem, kolem něhož se všechno soustřeďuje, je otázka optimismu, obsažená už v druhé části názvu a prolínající v různých podobách celé dílo. Toto zobrazení zla v různých jeho variacích souvisí s kritikou, kterou Voltaire míří proti absolutní monarchii a církvi. Jsou tu obsaženy i narážky na Evropu pustošenou vojsky, zejména pak na zhoubnou sedmiletou válku.

Hlavní postavy:   Candide – Hlavní hrdina, v překladu prostoduchý   

                                                         člověk, neviňátko. Žije v domnění, že všechno

                                                          na světě je dobré a také správně uspořádané.

                                                          Zamiloval se do baronovy dcery Kunigundy.

                                                         Jeho životním vzorem je filosof Panglos.

                            Kunigunda – Baronova dcera, zamilována do Candida.

                               Panglos – Filosof, vštěpil Candidovi myšlenku dobře uspořádaného světa.

                            Stařena – Původem princezna Palestriny. Dobrosrdečná,

                                                         snaží se pomáhat Candidovi a Kunigundě.

Obsah:   Candide je prostoduchý nalezenec, vychovávaný v rodině barona Thunder-ten-Tronckha (Vestfálsko) domácím učitelem Panglosem. Ale když Candide nevinně políbí ruku baronovy dcery Kunigundy, je vyhnán z ráje kopanci pana barona a fackami paní baronky. Candide měl hlad a nechal se najmout k vojsku Bulharů, kteří bojovali proti Abarům. Když nastala válka, Candide se ukryl a uprchl do Holandska, kde žebral, ale nikdo mu nic nedal. Smiloval se nad ním Jakub, naučil ho vyrábět pravé perské látky a dal mu najíst a zásobil ho penězi. Candide ale dal peníze žebrákovi, ze kterého se vyklubal Panglos (umíral na pohlavní chorobu, kterou dostal od komorné Paquety). Vyprávěl mu, že baroni jsou po smrti, Kunigunda znásilněná a mrtvá, zámek vypálen Bulhary. Jakub Panglose vyléčil a udělal z něj účetního a Panglose i Candida vzal do Lisabonu. Na moři byla bouře, Jakub utonul. V Lisabonu bylo zemětřesení, vylila se láva a zahynulo 30.000 lidí. Po zemětřesení upalovali kacíře, Panglose oběsili a Candida zachránila stařena. Odvedla ho ke Kunigundě, která znásilnění a probodení přežila. Zachránil ji bulharský kapitán, který ji znásilnil a když se jí nabažil, prodal ji židovi a ten si ji střídal s inkvizitorem. Candide je oba zabil a s Kunigundou a stařenou utekli z města do Cádizu. Ze stařeny se vyklubala princezna, dcera papeže Urbana X. a princezny z Palestriny. Celý průvod se dostal do Buenos Aires, kde se místní guvernér zamiloval do Kunigundy, a když přišel soudce ztrestat vraha inkvizitora, Candide uprchl a cestou našel paraguajce Karakamba a byl představen jezuitovi – byl to bratr Kunigundy, který při masakru nebyl doma. Bratr mu nedovolil vzít si Kunigundu, proto ho Candide probodl a utekl pryč převlečený za jezuitu. Candide s Karakambou dojeli do Eldoráda, kde se po zemi válelo zlato, smaragdy a rubíny, neměli tam soudce ani vězení, v hospodě se neplatilo a krále mohl každý políbit. Candide musel jít za Kunigundou, proto král nechal udělat stroj, který je vynesl nad vysoké hory, co chránily Eldorádo před světem a s sebou jim dal rudé ovce, ověšené zlatem a poklady. Cestou ovce zemřely hladem nebo jinak zahynuly a zůstaly jim jen 2 a s nimi vešli do Surinamu a tam uviděli černého otroka bez ruky a nohy. Ruku mu vzali jako daň na cukr a nohu, že chtěl utéci. Zde Candide říká, co je optimismus: "Optimismus je takový zažraný názor, že všechno je dobré, i když je to špatné." Když se Candide dozvěděl, že Kunigunda je milenka guvernéra, poslal Karakamba s 2 milióny, aby ji vykoupil, že se sejdou v Benátkách. Odtud odjeli do Bordeaux, potom do Paříže, kde Candide prohrál v kartách, vyspal se s markýzou a doplatil na abbého, který na něm vylákal peníze pro falešnou Kunigundu. Candida uvěznili, ale zaplatil veliteli biřiců a ten ho nechal dopravit do Portmounthu a odtud jeli do Benátek. Tam nebylo po Kunigundě ani Karakambovi ani památky, za to potkali Paquetu (co nakazila učitele), dělala prostitutku a tahala se s mnichem Bonifácem. Tam navštívili boháče, co všechno měl a všechno ho také nudilo. V hospodě se setkali s šesti sesazenými vladaři – ruským carem Ivanem, sultánem Achmatem III., 2 polskými králi, anglickým Karlem Eduardem, korsickým Theodorem. Přijeli do Benátek tajně na karneval. Karakamba sloužil u jednoho z nich a řekl Candidovi, že o zlato ho připravili piráti, on i Kunigunda jsou otroci a Kunigunda je v Cařihradě. Candide se všemi jel okamžitě za ní, vykoupil 2 galejníky, ze kterých se vyklubali Panglos, kterého neoběsili a bratr Kunigundy, kterého nezabil. Vykoupil je stejně jako Karakamba a Kunigundu, která ale byla ošklivá a zlá. Candide ji stále miloval a chtěl po bratrovi požehnání, ten to odmítl kvůli jeho nízkému původu, proto ho zase Candide prodal na galeje. Dál za nimi přišla Paqueta s Bonifácem, všichni hospodařili a nudili se. Potkali Turka, co hospodařil na malém políčku a říkal, že jen hospodářství je odvrátí od trojího zla – nudy, hříchů a nouze. A tak i oni hospodařili a žili šťastně až do smrti.

Ukázka:    ,,A co vy, můj drahý Panglose, ´´ řekl Candide. ,,Jak je to možné, že vás zase vidím?“ ,,Je ovšem pravda, ´´ řekl Panglos, ,,že jste mě viděl věšet. Měl jsem být vlastně upálen, ale jistě si vzpomínáte, jak tenkrát pršelo, když  mě chtěli škvařit. Byla taková bouřka, že nemohli rozdělat oheň, a tak mě aspoň pověsili, když se mnou nemohli udělat nic lepšího. Mé tělo koupil nějaký chirurg, odnesl si mě domů a pitval mě. Nejdříve na mně provedl křížový řez od pupku až ke klíční kosti.“ 

A Panglos říkal Candidovi: „Tento nejlepší svět ze všech možných světů tvoří události, jež spolu navzájem souvisí, neboť venkoncem vzato, kdyby vás nebyli vyhodili z jednoho překrásného zámku a nenakopali vás do zadku, protože jste miloval Kunigundu, kdyby vás nebyla dostala do drápů inkvizice, kdybyste neprošel pěšky celou Ameriku, kdybyste byl nenapíchl barona mečem, kdybyste nebyl přišel o všecky ovce z Eldoráda, nepochutnával byste si zde na citrónech a pistáciích naložených v cukru.“ „To jste řekl velmi dobře,“ odpovídal Candide, „nicméně musíme obdělávat svou zahradu.“

Další povídky: 

Cosi – Sancta: Povídka o ženě, které bylo předpovězeno, že spáchá tři hříchy a stane se svatou. I když se hlavní hrdinka snaží čelit této věštbě, nakonec bude třikrát nevěrná. Svou nevěrou však zachrání bratra, manžela a syna a stane se svatou, i když zhřešila.  à ne každý hřích je hříchem

Memnon: Povídka o muži, který chtěl být dokonale moudrý. Vzdal se žen, pití, přejídání….atd. Druhého dne však vše porušil, i když nechtěl.  à nikdy nebude nikdo dokonale moudrý (nesnaž se být někým, kým nemůžeš být)

Bababek a fakíři: Povídka o fakírovi, který když seděl na hřebících byl uznáván, ale nebyl šťasten. Počal konat dobro, cítil se konečně dobře, ale začal znovu sedávat na hřebících, protože jen tak si ho lidé vážili.

à nedělej věci proto, aby ses zalíbil ostatním; dělej to, co dělá šťastným tebe, ne ostatní (není důležité, jak si tě váží lidé, ale jak si ty sám vážíš sebe.)

Jak to na tom světě chodí (Babukovo vidění jím samým popsané): Povídka o Babukovi, který se vydá do Persepole, aby podal zprávu Iturielovi (dilema o potrestání města)……přinese Iturielovi sošku z různých druhů hlín, která je krásná, i když není z drahých kovů – Ituriel pochopí a Persepol ušetří.  à krásné není jen to, co má velkou cenu

Vlastní názor: Dobře čtivá a poctivě napsaná knížka plná zvratů a neočekávaných situací. Hezký popis Eldoráda, soudobého vysněného ráje na zemi. Knížka, dle mého názoru, vyjadřuje  kritiku filosofie a pohodlného života.