Ne že bych chtěla kopírovat název písničky od skupiny Chinaski, ale přece jenom začal listopad.. A já doufám, že s ním nebude mít "láskopad" žádnou souvislost! Proč taky? Kazit  své štěstí, své plány.. Svouji přítomnost a možná i budoucnost - kdo ví jak dlouhou, ale prostě nějakou..

Mám ráda podzim, všude je plno barev a krás.. a já to mám hnedle z první ruky jen co vykouknu z okna :) Ale přesto všechno, přesty krásy podzimních dnů, mi přijde že není vše tak dokonalé jak by se mohlo zdát. Mám pocit nicoty a nepotřebnosti. Jako kdybych tady vůbec nebyla - jako kdybych neexistovala. Přijde mi, že se všecičko hroutí. Škola. Zázemí doma. Kamarádi a přátelé. Celičkej svět. A opora nikde. Jo možná slýchávám - mrzí mě, že jsi měla špatný den.. hm.. mrzí mě - tak podobné lítosti a já lítost nesnáším.. Nač někoho litovat, většinou si stejně můžeme za své pády, nálady, za to jak nám je SAMI! tak nač pak lítost? Samozřejmě je pravdou to, že nám k tomu jak nám je mizerně někdo dopomůže - tak už to prostě chodí! Zvykám si!  

Aspoň, že existuje človíček, se kterým je mi moc fajn a doufám, že ten "láskopad" mi to štěstí nepošlape!