NMMetyn

10.října, pátek

V učebně počálů panovala uvolněná atmosféra. Učitel nám dal hodinu volna, nezadal nám nic na práci a tak se ani nebylo čemu divit, že každej brousil po netu dle svýho vkusu. Net šel samozřejmě ultrarychle, jak to má ostatně v poslední době ve zvyku kdykoli, když ho zvolím jako alternativu na zabití volnýho času. A tak jsem trpělivě čekal na načtení sázkařskýho portálu liga.cz, když v tom začal jeden z "kámošů" číst nahlas tajemství mýho blogu. Křečovitě jsem stisknul čelisti a poslouchal ten smích, kterej ho hnal k dalšímu a dalšímu čtení, takovým tím idiotským hlasem, kterej používá zpravidla, když chce někoho zesměšnit. Záda mi polévalo přidušený teplo, až do temene hlavy jsem se děsil a "vychutnával" hořkost ponížení z jeho, drtivá většina to nepochopila. Jeden z těch, co se mi smáli, černovlasej a opálenej metrosexuál, kterej má i mozek jako modní doplněk si mě podával, zřejmě měl pocit, jak moc mě to nesere jak mi to tady dává sežrat. Ten druhej brzo pochopil oč jde, a smích ho úměrně s tím, přešel. Oba se smáli z čiré škodolibosti a mě to donutilo zamyslet, jestli mám tohle zapotřebí. "Co Metyne, jakou jsi na to ulovil ?"  Mluvil furt tím zkurveným hlasem, cítil se jako Pán vtipu a jeho vrchní kámoš ho tak i zjevně viděl. Páč oči mu plály čirou škodolibostí. Opakoval tuhle otázku ještě několikrát, v jiné variantě, s podobným ohlasem. Kolega vedle něj odměnil jakoukoli varinatu tou samou salvou smíchu, toho samýho zaměření a účelu. Zarazilo mě spíš, že vidí v psaní blogu touhu seznámit se, čímž nepřímo nastínil důvody, které by vedly k jeho aktivitě v těchto vlnách. Bože, jak potkat ženskou svýho života přes blog, kterej si já píšu ? Fakt že moje fota sbírají čím dál horší známky a že se průměr horší pomalu s každým přihlášením je mi víc než jasnej. Holkám, který choděj na libko, mnohem víc imponuje foto. Pokud stojí foto za ho..., ani sebelepším blogem to nedoženu. Navíc, klientelu blogů zajímají mnohem víc jejich vlastní výtvvory, než to, co píše kdo jinej. Myslím tím většinu.....

Oba to ale omrzelo, teda spíš toho, co to četl, kýženej výsledek v podobě mýho vznětu a nadávek se nekonal a tak se oba brouzali po různejch profilech lidí. Buď extrémně krásnejch holek, anebo týpků, jejichž pohled je buď k smíchu, nebo k pláči. A já tajně doufám, že tohle se bude číst taky nahlas....