21.Září 2008


21.září, neděle

Další uplakaně smutná neděle, sice neprší, ale výraz mraků to rozhodně nevylučuje. Za chvilku mě zase čeká zápas, jako každou neděli, činovníci prostějovskýho ofs asi maj rádi neděli, většinu zápasů nám hodí na neděli. Čímž tenhle, už tak zkurvenej den, ještě víc zkurví. Teda pokud to ještě jde.

No, pokud obrátím oči v oblohu, zjistím že rozhodně jde. Částečně se tím dá vysvětlitl i má pavoučí nálada. Včera jsem projel 90 Kč v Tipsportu. Dal jsem podle sázkařskýho portálu na tip veleúspěšnýho Rikiho. Ten napsal přesvědčivou analýzu na výhru Bayernu nad Brémami. Četlo si ji asi hodně lidí a hodně lidí si na to i vsadilo. Zřejmě ji ale nečetli samotní fotbalisté Bayernu, kteří doma museli skousnout porážku 2:5. Pak jsem přidal tip z rádia Impuls, z rozhovoru s trenérem Plzně byl patrný optimismus, v němž však poukazoval na zkušenosti kouče Tobiáše a výraznou změnu v herním stylu. Mimoto Standa Sikmund věnoval něco slov o sérii remíz západočeského klubu. A to že hráči Plzně mají remízy "rádi" potvrdili další remízou 1:1. A trojlístek jsem doplnil po úvaze nad sázkařskou nabídkou. Dík této úvaze přibyl na lístku největší kurs, výhra Biefeldu nad Kolínem. Samozřejmě tento zápas jako jediný vyšel. Miluju Tipsport.

Radost mi ale udělal můj milovaný Arsenal, předsevzal jsem si vidět všechna jeho vystoupení, samosebou v rámci možností kabelovky. V Boltonu hrál opět úchvatně, a odvezl si tři body za výhru 3:1. Za stavu 2:1 přišla domů matka. "Na co se to díváš?", ptala se hlasem plným nevinnosti a jevícím známky naprosté prostoduchosti. Když jsem neodpovídal, sedla si vedle mě a zeptala se, kde je Bolton.

"V Kazachstánu. Nekecej, kde hrajou?. V Kolumbii. Vypnu televizu, jestli mi to hned neřekneš". Na důkaz toho, že to myslí vážně, ohrozila život televize prstem na tlačítku, s tím logem, který má jen destruktivní a nedestruktivní funkci. "V Nizozemsku. No vidíš, že to jde. A s úsměvem, jaký mají pouze vítězové zmizela otravovat někoho jinýho.

To bylo včera, dnes mám za sebou další neděli, která nevyčnívá ničím, díky čemu bych na ni vzpomínal. V Němčicích jsme samozřejmě prohráli a ještě líp se pohádali. Svedli chyby na nízké účasti na tréninku, rozhodčího, který dostal před zápasem určitě bílou, tučnou obálku. Ale my se po každým projetým zápase pohádáme a domluvíme se, že příště už konečně vyhrajeme. Tohle předsevzetí od minulé porážky nevyšlo, snad vyjde do dalšího mače s Nezamyslicema. Mimochodem, hrál jsem podpůměrně až špatně. Bolí to, ale ještě víc by mě bolelo, nevrazit si sám sobě takhle facku.

Cestou zpátky zapadalo slunce, nad jedním kopcem byla oranžovorudá skvrnka, jediná na celé zamračené a bezvýrazné obloze. Slábla s každým tempem tichýho a lhostejnýho šera. Až se ztratila docela....

 

autor NMMetyn

0 Komentáře:

Přidej komentář

<< Domů