Berlín/Praha - Němečtí politici slibují, že se daně budou snižovat, ovšem nikdo jim nevěří.

Státní rozpočet se propadá do hlubokého deficitu, a proto 88 procentNěmců očekává, že se po volbách budou daně naopak zvyšovat.

Slibem nižších daní je zpochybněna věrohodnost a očekávaná obhajoba kancléřky Angely Merkelové (CDU).

Čeští politici mají podobné dilema. Ekonomika klesá stejně rychlejako v Německu a rozpočet je ve stejných schodcích. O daních protozatím raději mlčí.

Déja vu Angely Merkelové

Také před čtyřmi lety se zdálo, že německé volby jsou předemrozhodnuty. Dva týdny před nimi vedla pravicová CDU/CSU v preferencíchpřed sociálnědemokratickou SPD o 21 procent.

Pak kandidátka CDU Merkelová oznámila, že je třeba likvidovatschodek rozpočtu. Proto zvýší základní sazbu DPH z dosavadních 16 na 19procent. Její konkurent Gehrard Schröder (SPD) okamžitě kritizoval "daňz Merkelové" a nakonec volby prohrál jen o pár hlasů.

Merkelová získala křeslo kancléřky pouze dohodou se sociálními demokraty a ti na oplátku schválili vyšší DPH.

Angela Merkelová rozebírána na kousky..

Historie se opakuje

Nyní se historie opakuje.

Merkelová vede před sociálními demokraty v preferencích o 15 procenta o minulém víkendu opět vyrobila z daní centrální téma voleb. Slíbila,že je sníží, ovšem dočkala se kritiky od samotné CDU/CSU ze dvounejbohatších spolkových zemí.

Premiér Bavorska Horst Seehofer požadoval pevný termín, kdy daněpůjdou dolů. Jeho kolega z Badenska-Württemberska Günther Oettinger -známý tím, že všechno říká na rovinu - požadoval opět zvýšit DPH. Vdobách krize by měla být dolní sazba namísto současných sedmi procent o2,5 procenta výš.

Kancléřka revoltu uklidnila, ovšem například deník Financial TimesDeutschland debatu o programu komentoval slovy: "Merkelová svůj volebníboj odstartovala chybně. S jistotou očekávané vítězství je ohroženo."

Ekonomům navzdory

Němečtí ekonomové nepochybují, že pravdu má Oettinger: "Zvýšení DPHpřijde," řekl například v deníku Die Welt šéf Německého ústavu proekonomický výzkum Klaus Zimmermann.

Stejný vývoj věští tuzemští ekonomové Česku.

Oficiální program CDU přesto hodlá snížit nejnižší sazbu daně zpříjmu ze 14 na 12 procent. Nejvyšší sazbu 45 procent nebudou podleprogramu platit lidé s příjmy nad 250 tisíc eur ročně, ale nad 300tisíc ročně.

Program nevysvětluje, kde vezme 15 miliard ročně potřebných na zmíněné snížení, ani 30 miliard na likvidaci současného deficitu.
Namísto toho slibuje CDU zvýšit výdaje, konkrétně sociální dávky rodinám s malými dětmi a chudým penzistům.

Jih proti severu

Takový plán je riskantní právě z pohledu těch spolkových zemí, kterési dlouhodobě stěžují, že jejich ekonomiky dotují Berlín a další chudéspolkové země na severu.

Obavy se mohou naplnit, pokud opět vznikne velká koalice. SPDsouhlasí se snížením dolní sazby daně z příjmu ze 14 dokonce na 10procent. Zároveň však doporučuje zvýšit daně bohatým. Platily by je užlidé s příjmem nad 125 tisíc eur ročně a sazba by se ze 45 zvýšila na47 procent.

Kompromis mezi CDU a SPD by tedy mohl skončit tím, že se pomůžemaximálně chudším lidem ze severního Německa, anebo že se daně vůbecsnižovat nebudou. Bohatí lidé z Bavorska a Badenska-Württemberska bynaopak mohli skončit s vyššími daněmi. Nakonec křesťanští demokraté zeseverního Německa jsou připraveni vyjít SPD vstříc. Veřejně to oznámiluž premiér Wolfgang Böhmer ze Saska-Anhaltska.

Neslibujte vůbec nic

Premiér Bavorska a šéf CSU Horst Seehofer

Proto bavorský Seehofer žádal jasný termín, kdy se daně sníží, ovšemod Merkelové se ho nedočkal. Badenský Oettinger tuší, že se příštívláda zvyšování daní nevyhne. Z pohledu bohatších jižních Němců jesamozřejmě lepší zvýšit dolní sazbu DPH, než horní sazbu daně z příjmu.

Oettinger si tím vysloužil rozhořčenou kritiku berlínského deníkuDie Welt. Jeho analytička Bettina Röhlová upozorňuje, že v dolní sazběDPH se daní především potraviny. Právě za ně musí platit chudí stejnějako bohatí. "Je to jediná daň, která ekonomicky zasáhne sociálněslabé," upozorňuje Röhlová a tvrdí, že takový přístup ohrožuje základníhodnoty solidární politiky.

Daleko vhodnější by tedy bylo žádat peníze od bohatých manažerů a fotbalových hvězd.

Financial Times Deutschland nakonec křesťanským demokratům poradil,jak debatu ukončit: "Nejlepší by bylo to nejjednodušší řešení.Jednoduše vůbec nic nedělat a také nic neslibovat."

Merkelová radu naplnila aspoň tím, že snižování daní odložila do té doby, až se ekonomika zotaví.

Vystřílené náboje

Česko ekonomika má podle údajů týdeníku The Economist letos obdobnévyhlídky jako Německo, tedy ekonomický pokles poblíž pěti procent, a vpříštím roce růst těsně nad nulou. Deficit se letos očekává mezi čtyřmia pěti procenty HDP.

Grafika

Rozpaky, co v takové chvíli voličům slíbit, jsou zřejmě ještě větší,než v Německu. ODS zatím nemá program, který by řešil krizi, daně, nebosociální dávky. Program sociální demokracie kopíruje návrhy SPD, kdyždoporučuje zvýšit daně z příjmu bohatým a přitom zdanit zisk zobchodování s cennými papíry.

Jiné aktuální příklady z Německa jsou jen těžko použitelné. Dolnísazbu daně z příjmu už snížila levice z 15 na 11 procent v letech2004-2006, dolní sazbu DPH zvýšila pravice z 5 na 9 procent loni.

Německá FDP chce zvýšit nezdanitelnou část příjmů pro poplatníky ijejich děti na 8 tisíc. Obdobné zvýšení už česká pravice provedla. CDUnavrhuje převést restaurace z horní do nižší sazby DPH, ovšem tentomanévr schválila česká sněmovna už v červnu hlasy všech poslaneckýchklubů.

"Kdyby Volební deník mohl něco změnit, už dávno by ho zakázali."

Sledujeme pro vás den po dni, jak chtějí strany před volbami získat voliče.

Co se stalo v předvolební kampani ve čtvrtek 2. července 2009

Paroubek chce po volbách utratit v boji s krizí až 50 miliard- Základ ekonomického programu ČSSD představil předseda partaje JiříParoubek. Proti krizi chce bojovat tím, že stát utratí za stavbudálnic, dostavbu Temelína a modernizaci Dukovan 30 - 50 miliard. Kde nato vzít? Zvýšením daní lidem s příjmem nad 100 tisíc měsíčně, říkáParoubek.

Na tom, že je po volbách potřeba zvýšit daně, se shodli i odbornícioslovení redaktory Aktuálně.cz. Navrhují ale zvýšit daň z přidanéhodnoty.

Topolánek opět bez kalhot, tentokrát na bilboardech - ODS sev kampani zaměřila na české voliče, kteří jezdí na dovolenou doChorvatska. Silnice na Jadran budou lemovat plakáty zobrazující lídrystrany, jak se postupně svlékají do trenýrek. Petra Gandaloviče, MirkaTopolánka, Ivana Langera a Davida Vodrážku při tom provází slogan "Tadynás pusťte k vodě." Ve směru z Chorvatska se na plakátech zase oblékajía slogan hlásá "Všude dobře, doma nejlépe."

Mirka Topolánka tak mohou voliči už podruhé v krátké době vidět na fotografii bez oděvu, tentokrát si ovšem ponechal trenýrky.

Madrid - Irské kapele U2 hrozí pokuta za úterní start jejíhosvětového turné v Barceloně. Při prvním koncertu jejich šňůry podnázvem 360 degree totiž na stadionu Nou Camp "překročili večerku" ahráli i po začátku úředně stanoveného nočního klidu, píše agentura AP.

Jedna z barcelonských čtvrtí obdržela stížnost rozhořčených obyvatelna to, že irský kvartet pokračoval v koncertování i v době nočníhoklidu, a místní tak museli čelit velkému hluku.

Fotogalerie

Kapela v katalánské metropoli zahrála 22 písní, jimž nadšeněaplaudovalo na 90 tisíc diváků. Turné, při němž Bono a spol. propagujísvé poslední album No Line on the Horizon, se koná výhradně na velkýchstadionech, kruhové pódium je umístěno uprostřed.

Náklady na celé turné se odhadují na sto milionů dolarů, specialisténa zábavní průmysl jsou ale přesvědčeni, že jde o výhodnou investici.

Po zastávce v Barceloně má kapela na programu dalších 13 evropskýchměst, mimo jiné Milán, Paříž, Berlín, Amsterodam, Londýn, Glasgow,jihopolský Chorzów poblíž Katovic a chorvatský Záhřeb. Česko v programuturné nefiguruje, zřejmě i proto, že nemá dostatečně velký stadion.

Většina koncertů evropské části koncertní šňůry je již vyprodána.

Praha - "Volby budou o tom, jak moc lidem zůstane v peněžencepo výplatě a sociálních dávkách," neváhá politolog z olomouckéPalackého univerzity Pavel Šaradín pojmenovat, co rozhodne říjnovépředčasné volby.

"Hlavním tématem bude, jak tato země v příštích deseti patnáctiletech bude zvládat své finance," odhaduje naopak ekonom ING a členvládního protikrizového týmu NERV Jiří Rusnok.

Své programy strany ještě nepředstavily, obecně se ale dá říct, žena první typ voličů tradičně líčí levice, která tím ale v důsledkuzvyšuje výdaje státu. Na druhý míří spíš pravice, která hřímá o"zlevnění" provozu "velkého státu".

I když se podle pozorovatelů proklamovaný rozdíl zejména v praxipo hlasování často stírá, volby budou o ekonomice tak jako tak. Kvůlikrizi zřejmě ještě víc než dřív.

Láme se chleba budoucí prosperity

Podle ekonomů se totiž začíná lámat chleba budoucí české prosperity.Státní dluh se i díky krizi prohlubuje a z rozpočtu stále více ujídajípovinné výdaje. A pokud se něco nestane, trend se bude rychlezhoršovat.

"Těmhle věcem se budeme muset postavit. V opačném případě bude mítČesko nezvladatelný vývoj ve svých veřejných financích," varuje Rusnok.I ekonomové proto opět začínají skloňovat slovo zodpovědnost.

Krize hrozbu nekontrolovatelného dluhu přibližuje, zároveň  ale komplikuje její řešení.

"Kvůli krizi čelí stát významnému výpadku příjmů," upozorňuje ekonomPoštovní spořitelny Jan Bureš. Tahounem změny by podle něj měly býtreformy na straně výdajů. "Ty se ale budou v dnešní době provádět hůře.Doba je daleko těžší," dodává.

Pokud se ale Česko do reforem nepustí a "vydá se cestounezodpovědnosti", bude to podle Bureše znamenat zadlužování, stálerostoucí úroky z dluhu a prohloubení potíží v budoucnu. "To pakznemožní flexibilitu veřejných financí, omezenou mandatorními výdaji. Oto méně pak zbude na investiční akce," dodává.

Jako příklad si bere reformu důchodů. "Z pohledu čtyřletéhovolebního období to není pro politiky akutní problém. Pokud se to alenezačne řešit hned, budeme mít na stole za dvacet let velký problém,"varuje.

70 miliard ČEZu? Výsměch lidem od ODS i ČSSD

Hospodářskou politiku pravice nebo levice Bureš paušálně hodnotitnechce. Podpora domácí spotřebě vyššími vládními výdaji, jak jiprosazuje ČSSD, se mu ale nezamlouvá. V malé a proexportní ekonomice,jako je ta česká, se totiž podle něj míjí účinkem.

Sklony k většímu utrácení sociálních demokratů potvrzuje i Rusnok."Aspoň deklaratorně se pravice, pokud do ní zahrneme ODS a TOP 09, vevztahu k dlouhodobé finanční perspektivě tváří více zodpovědně. Otázkaje pak naplňování tohoto postoje."

S poslední poznámkou souhlasí i politolog Šaradín. 

"Nesmíme zapomenout, že když chtějí, umí se dvě největší stranydomluvit. Minulý týden schválili ČEZu 60 až 70 miliard korun. To jsoudvě procenta HDP České republiky. Ty peníze dostal ČEZ a v době krizeto podpořili poslanci ODS i ČSSD. Tohle je skutečný výsměch občanům askutečné neřešení krize," připomíná Šaradín "přílepek" z dílnyexministrů Římana z ODS a Urbana z ČSSD.

Například také "protitržní" šrotovné navrhované ČSSD schválil isenát, ovládaný ODS. Ta zase navrhuje "sociálně citlivou" záruku státuza hypotéky těch, kteří ztratí práci. A ekonom Raiffeisen Bank PavelMertlík připomíná, že ČSSD se zase shodla s ODS na "protržní" podpoředaňové úlevy pro živnostníky.

Bureš je přesvědčen, že příjmy - daňový systém - není třeba měnit,ale naopak stabilizovat. Mertlík naopak možnost zlepšit příjmyzadlužujícího se státu zvýšením daní nevylučuje.

Rusnok: Na to, kolik utrácíme, máme nízké daně

"Ve všech zemích byla protikrizová opatření kombinovaná. Od podporyveřejné poptávky, přes daňové úlevy v některých oblastech, po poměrněrazantní zvyšování daní. Ať už DPH jako v Německu nebo daně z příjmů,které se v Británii od příštího fiskálního roku zvednou na 50 %,"vysvětluje Mertlík.

"Z tohoto pohledu je to, co navrhuje ČSSD, poměrně umírněnývýstřel," naráží na sociálními demokraty ohlášenou 38% daň pro lidi směsíčním příjmem nad sto tisíc korun.

Diskuzi o "proměně struktury daní" by se podle svých slov nebránilani Jiří Rusnok. "Otázka je, jestli si ve vztahu k nárokovaným výdajůmmůžeme dovolit tak nízké daně, jako máme teď," tvrdí.

Praha -  Penzím v současné podobě odzvonilo. Nerodí se už dost mladých, aby platili důchody starým, jak tomu je dosud.

Tvrdí to Evropská komise, Organizace pro ekonomickou spolupráci arozvoj, a při pohledu na demografické křivky i selský rozum (vizinfobox Staré důchody jdou do penze).

Jak moc a kdy se v Česku spoření na důchod změní, předurčí ažříjnové volby. Strany ale zatím mnoho nadějí na společné řešenínedávají.

Zdánlivě vzdálený problém přitom krize citelně přibližuje. PodleEvropské komise mají země EU na reformy asi deset let, jinak v budoucnunebudou mít na penze dost peněz.

Sbohem přebytku, odteď v deficitu

Problémy už vlastně začaly.

"Loni to bylo naposledy, co byl výběr nad vyplacenými důchody vpřebytku," upozorňuje bývalý ministr práce a sociálních věcí PetrNečas. Od letošku tak začne stát na průběžný důchodový systém doplácet.

Do toho přišla globální recese - státu klesají příjmy z daní, rychlenaopak rostou jeho výdaje na stimulační balíčky a podpory vnezaměstnanosti. Úroky z dluhů navíc každým rokem porostou.

Z citelně chudší státní kasy tak budou důchody ukrajovat mnohemvětší díl, než se předpokládalo v časech růstu. Nepříznivé křivkytehdejších  prognóz tak krize prohýbá ještě strměji (viz grafy).

Například první fáze Nečasovy důchodové reformy měla systém finančněstabilizovat na třicet let. V rezervním fondu, z kterého chtělexministr budoucí reformu důchodů částečně platit, se mělo do roku 2010naspořit 40 miliard korun.

Krize ohýbá staré křivky k horšímu

Tyhle počty už teď ale neplatí.

"Samozřejmě že krize toto stabilizační období zkrátí," potvrzujeNečas. Ztenčí se ale i suma, na „reformním účtu". Dnes ji exministrodhaduje "někde mezi 25 až 30 miliardami."

„Tento problém neodezní ani s koncem krize," upozorňuje navíc ekonomUniCredit Bank Pavel Sobíšek. Návrat k růstu ekonomiky bude totižpomalý, státní dluh velký a výplaty důchodů porostou. „Tendencedůchodového systému k deficitům tak nezmizí," říká.

Česko v tom není samo. Způsob, jak státu ulevit od penzí hrozícíchvymyknout se kvůli stárnutí a krizi kontrole, hledá celá Evropa.

„Vlády musejí pokračovat v reformách a zajistit, aby veřejný asoukromý zdroj penzí byl sociálně i finančně udržitelný," zní prvnívěta červnové zprávy OECD.

Evropa radí: posilte soukromé spoření

Vystihla tím podstatu klání, ke kterému se kolem důchodů v Českuschyluje mezi dvěma největšími stranami. ODS totiž soukromé spoření napenze podporuje. ČSSD ho odmítá.

„Současná krize prokázala, že systémy soukromého spoření jsou velmilabilní," tvrdí například stínový ministr práce a sociálních věcíZdeněk Škromach.

To uznává i OECD. Podle ní to ale není důvod k odmítnutí soukroméhospoření, ale naopak k jeho zahrnutí do reforem včetně lepší regulacepenzijních fondů.

Stejně to vidí Nečas, podle kterého to měl dokázat i hlavní boddruhé fáze jeho důchodové reformy - možnost dobrovolně převést čtyřiprocenta svého státního důchodového pojištění pod správu některého zesoukromých penzijních fondů, za předpokladu, že si člověk připlatí dvěprocenta ze svého.

Fondy by nevěděly, čí peníze spravují, kontrolovala by jetotiž Česká správa sociálního zabezpečení. To se ale Nečasovi užnepodařilo prosadit.

Za první krok "skutečné Reformy s velkým R" přitom označil tentoneuskutečněný plán i Vladimír Bezděk, přední český odborník nadůchodovou problematiku a někdejší předseda komise jmenovanésocialistickým premiérem Vladimírem Špidlou, která měla podklady probudoucí reformu připravit.

Skutečná reforma ještě nezačala

Bezděk tím ale zároveň naznačil, že skutečná reforma české penze teprve čeká. Jakou bude mít podobu, je ale ve hvězdách.

Například podle časopisu Economist se blíží konec hranice propovinný odchod do důchodu a naopak rozvoj menších pracovních úvazků proseniory. Firmy jako Hitachi, Wal-Mart nebo B&Q s tím už začaly,Dánsko zase svázalo hranici odchodu do důchodu s průměrnou délkouživota Dánů.

"Sociální stát obecně ztrácí jednu pravomoc za druhou. Zapojení avětší odpovědnost jednotlivých lidí je nevyhnutelná věc," potvrzujezměnu dosavadního pojetí důchodů i politolog Pavel Šaradín.

ČSSD však ve své předvolební Oranžové knize z konce května soukroméspoření a jakoukoliv obdobu Nečasova plánu dál odmítá. Proti jsou iodbory a KSČM.

Stabilitu a nové zdroje důchodového systému chce ČSSD podle trochuobecných vyjádření svého místopředsedy Škromacha zajistit „rozvíjenímstávajících systémů důchodových připojištění", „zapojenímzaměstnavatelů" nebo „příjmy ze státního podílu například v ČSA a ČEZ."

Evropská fotbalová unie UEFAse rozhodla přitvrdit v boji s rasismem na stadionech. Na čtvrtečnímzasedání ve Vilniusu odsouhlasila, že rozhodčí budou moci kvůlirasistickým projevům přerušit zápas a dokonce ho i předčasně ukončit.

Karel Jarolím ve středu večer na další schůzce Ivanu Haškovioznámil, že vzhledem k náročným fotbalovým cílům, které má Slavia vnadcházející sezóně, se chce maximálně soustředit na trenérskou práci vklubu.

Jarolím: Je to pocta, ale věnuji se Slavii

"Velicesi vážím nabídky vést českou reprezentaci, která je pro každého trenérapoctou. Přesto jsem se rozhodl plně se věnovat práci ve Slavii, je tozodpovědné rozhodnutí vůči národnímu týmu i vůči Slavii," uvedl Jarolím.

"Jsem přesvědčen, že jde o rozhodnutí zodpovědné vůči národnímu mužstvu iSlavii. Vím, jak velká jsou očekávání slávistických příznivců vsouvislosti s kvalifikací o Ligu mistrů a já se chci práci ve Slaviivěnovat nikoli na sto, ale na sto deset procent," svěřil se Jarolím proklubové stránky.

"Nikdy bych neobhájil, že jsem se něčemunevěnoval naplno, že jsem měl práci rozdělanou. Chci mít čisté svědomívzhledem ke Slavii a jejím fanouiškům, že jsem pro její úspěch udělalmaximum," pravil Jarolím, jenž má podle kuloarních informací v Edenuprodlouženou smlouvu až do roku 2014.

Na vizi Straky řeč vůbec nepřišla

Užpředtím, než ztroskotaly Haškovy námluvy s Jarolímem, skončila kposlednímu červnovému dni smlouva trenéru Františku Strakovi, kterývedl reprezentaci v přípravném utkání proti Maltě. Tu jeho svěřenci v Jablonci porazili 1:0 . Svaz se rozhodl neuplatnit opci, i když Straka doufal, že by v nějaké roli mohl pokračovat.

"Mohlibychom s Ivanem Haškem, který má plno práce v nové funkci předsedy, aKarlem Jarolímem, jenž chce dál pokračovat ve Slavii, vytvořit jakýsitrenérský triumvirát," představoval si cestou na Strahov. Běhemčtvrthodinové schůzky však vzaly jeho vize za své.

Předseda ČMFSIvan Hašek, který má v kompetenci všechny reprezentační týmy, bude ořešení této situace informovat na úterním zasedání členy výkonnéhovýboru ČMFS a poté na tiskové konferenci média.

Ujme se Hašek nároďáku sám?

"Mámpřipraveny i náhradní varianty," byl Ivan Hašek hned po převzetí mocinad českým fotbalem nachystán na eventualitu, že by jednání s Jarolímema fotbalovou Slavií mohla ztroskotat. Teď s nimi musí vyrukovat a dosezení strahovské generality příští úterý je zkusit naplnit.

Podlezdrojů blízkých novému vedení českého fotbalu je ve vzniklé konstelacivíc než pravděpodobné, že se Ivan Hašek ujme pro zbytek kvalifikacereprezentace sám. Tomu by odpovídala i Haškova slova vyslovená záhy popředsednické inauguraci: "Za reprezentaci a její výsledky na sebe beruplnou zodpovědnost, které se nebojím. Jsem na ni zvyklý."

Vrátí se Brückner v nové roli?

Společněs Haškem by mohl k české reprezentaci přijít i olomoucký doyen KarelBrückner, jehož návrat ostatně nový šéf svazu už před rozhovory sJarolímem naznačil. Počítal s ním do expertní skupiny, která byparticipovala na nominaci hráčů, rozborech hry soupeřů, stanovenítaktiky.

"Takové odborníky, jako je pan Brückner, musímevyužít," řekl Hašek. V situaci, která vznikla po odmítnutí Jarolíma, seovšem může role olomouckého doyena u národního týmu podstatně změnit.

Pražští policisté mají podleserveru Aktualne.cz další stopu v pátrání po chuligánovi, který přibřeznovém utkání fotbalové ligy mezi Spartou a Brnem hodil k hracíploše dělbuch a zranil jím třináctiletého podavače míčů. Poté, co se vmédiích objevily fotografie s podobou pachatele, se kriminalistůmpřihlásil muž, který vlajkonoše poznal. Podle svědka je na záběrech žákpražské střední školy.

Brno - Plné dva týdny, ale ani o den déle. Zatímco vánočníprázdniny prodloužila nastupující hospodářská recese v českýchautomobilkách až na několik týdnů, na letních celopodnikovýchdovolených se úřadovat nechystá.

Zakázek mají továrny dostatek, proto nemusí nechávat své lidi domadéle než obvykle. Stačit jim musí, tak jako v minulých letech, dvatýdny, obvykle na přelomu července a srpna.

Naberou nové lidi

Například v továrně Hyundai v Nošovicích "propukne" hromadnádovolená 27. července. Do té doby se však počet zaměstnanců ještě zvýší.

"V průběhu července se chystáme nabrat dalších 150 lidí do výroby.Přednost budou mít ti s praxí ve strojírenství. Je to poslední náborzaměstnanců před spuštěním druhé směny, pak bude nabírání nových lidíutlumeno na běžné doplňování stavů," uvedl mluvčí závodu Petr Vaněk.

Dvousměnný provoz chtějí spustit v Nošovicích nejspíš s koncem prázdnin. S třísměnným provozem se pak počítá v roce 2011.

Celozávodní neplatí pro všechny

Také tuzemský gigant, Škoda Auto, se chystá na dvoutýdenní odstávku všech svých továren. Ale s jedinou výjimkou.

"Celozávodní dovolená platí pro všechny závody v České republice,tedy pro továrny v Mladé Boleslavi, Vrchlabí i Kvasinách. Jedinou částízávodu, která se od 13. července na dva týdny neuzavře, bude ta, kteráv Mladé Boleslavi vyrábí agregáty. Potřebujeme upokojit zvýšenoupoptávkou po motorech a převodovkách do dalších koncernových vozů,"vysvětlil mluvčí Škody Auto Jaroslav Černý.

Neustává ani proud objednávek na samotné škodovky. Ovšem pramení stále především v zemích, které zavedly šrotovné.

"Objednávky z března a dubna pokrýváme teď, dalších zatím neubývá.Ale je třeba zdůraznit, že nad vodou nás drží hlavně poptávka naněmeckém trhu. Kdyby jeho nebylo byli bychom na tom velmi špatně,"upozornil Černý.

TPCA pokračuje bez propadů

Stále stejným tempem pokračuje výroba v kolínské továrně TPCA.

Ani v Kolíně ale zaměstnance o dvoutýdenní povinné volno nepřipraví.První dva týdny v srpnu se výrobní haly vyprázdní a procházet jimibudou jen údržbáři.