Zrozen. Žije? Umře.
28.Červenec 2009,19:34
26. 6. 2009 (BK)

Můj milý tvore ať už z kteréhokoliv světa,
jsem si jistý že tě nemine tato skromná věta,
už nejsi to co jsi býval to co jsi byl,
s rokem předešlým z tebe srší plno nových sil.
- Další kolík plotu tohoto století,
píše se ti do tvé velkokapacitní paměti,
dnes budeme všichni slavit pouze tebe,
zařídím, aby za parného léta sníh padal z nebe.

Muzika bude hrát až z dalekých skal a hor,
každý se doslechne čí oslavuje se tvor,
dary hezké chvíle ti nabídnu nebo dám,
tím tvůj minulý rok nekompromisně uzavírám.
 - Tvore můj ty se musíš bavit musíš se smát,
a i když jsi teda starší nadále mám tě rád,
pokud těžko ti je bez váhání řvi či křič,
přiběhnu pokaždé ti na pomoc byť budu na míle daleko pryč.

Než však dostaneš dort sladce smyslných chutí,
poprosím tě tvore o krátké vyslechnutí,
abychom nezůstali jen u toho hraní,
připravil jsem si docela krátké přání.
 - Především zdraví přeji toho není nikdy dosti,
přiznejme si stárnou nám ty naše kosti,
oh jsi plný energie kolik panečku síly máš,
velký svět čeká až jej prozkoumáš.

S tvou pílí a kapkou obyčejného bláznova štěstí,
jistě odmeteš veškerá životní klestí,
následně dalším okamžikem se ukáže,
co takový tvoreček jako ty dokáže.
 - Můj ty tvore to jsou mi ale věci,
ty sám plodíš krásu kouzlo hudby přeci,
hraj prosím každičkou chvíli všechen možný čas,
ať vykvete ospalá radost ukrytá v srdci nás.

Přeji ti mocné srdce plné lásky,
uchopit příležitosti vždy za správné provázky,
nepustit dokud sám tvorečku nebudeš chtít,
jen tak budeš dobře se mít.
 - Můj milý tvore z toho onoho světa,
jsem si jist že tě potěšila má krátká věta,
byl jsi byl a teď jiný jsi zas,
nový čerstvý o něco starší jako každý z nás.

Den unaven kráčí pomalu ulehnout a spát,
neboj nemáš důvod jakkoliv se bát,
měsíc hvězdy rozzáří černou tmou zbarvené nebe,
dnes není dne nikoho jiného než-li tebe.

Můj milý tvore ať už z kterehokoliv světa...
 
vloženo Tripolis
Permalink ¤