Proč jenom věci jsou takové, jaké jsou. Proč každý nemá život přesně takový, jaký by chtěl? Proč existuje ten příšerný pocit volby, ale i pocit bezmoci? Každopádně já mám vždy minimálně dvě cesty, buď jít do toho, anebo pryč. Co když není možnost vycouvat? Vždy je. Jen stačí si najít tu svou cestičku. Hledám ji častěji a častěji. A našla jsem ji. ..proč jsem pořád tak smutná
-----píp-----píp-----píp---píp---píp--píp--píp--píp--píp-píp-píp-píp-pííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííp
Když zhasne svíčka
Může opět vzplát
Ikdyž jsme smutní
Umíme se smát
Jeden den prší
Pak se to změní
Ale život bez tebe
Životem není
Jakobych slyšela tvé: Díky čus a ámen