Proč jenom věci jsou takové, jaké jsou. Proč každý nemá život přesně takový, jaký by chtěl? Proč existuje ten příšerný pocit volby, ale i pocit bezmoci? Každopádně já mám vždy minimálně dvě cesty, buď jít do toho, anebo pryč. Co když není možnost vycouvat? Vždy je. Jen stačí si najít tu svou cestičku. Hledám ji častěji a častěji. A našla jsem ji.  ..proč jsem pořád tak smutná

-----píp-----píp-----píp---píp---píp--píp--píp--píp--píp-píp-píp-píp-pííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííp

Když zhasne svíčka
Může opět vzplát

Ikdyž jsme smutní
Umíme se smát

Jeden den prší
Pak se to změní

Ale život bez tebe
Životem není

Jakobych slyšela tvé: Díky čus a ámen