Tak jsem zjistil, že mám pěkně radikální období. Nečestné chování bych trestal mnohem přísněji než za svých mladých let a přitom jsem doufal, že stáří otupí ostny mých zásad. Na druhou stranu omlouvám stále častěji, třímaje v rukách příklad svého osudu, dočasný neúspěch a oceňuji zápas a boj o místo na slunci svých přátel a soukmenovců.
Možná tím, že jsem národ nyní přirovnal ke kmeni, který bojuje o holý život cítím teď větší sounáležitost se všemi Čechy. Ale zas a znova jsem svým okolím tázán, zda mi za to stojí národ riskovat další a další ztráty a zklamání.

V mnoha diskuzích a komentářích neustále narážím na to jakým způsobem jsem vymezený vůči současné politické reprezentaci. Shledávám jejich jednání vlastizrádným a neomluvitelným a i ti, kteří měli přinést jasnou linii a "pevnou ruku" jsou najednou mlhaví a neurčití.

Jak asi musí naši politikové děkovat za nové "státní téma"... Americký radar spolehlivě odvrátí pozornost od jejich neschopnosti na dlouhé měsíce a nekonečné mlácení prázdné slámy bude tou "omáčkou", která vyplní hluchá místa tohoto volebního období. Jak se rozohnil Zaorálek v OVM minulou neděli :D. Ještě nikdy jsem ho neviděl tak rezolutně stát za požadavky na dofinancování českého výzkumu nebo při předkládání nějakého rozvojového projektu. Ovšem - patenty nesou jen peníze nikoliv politické body.

A závěrem tohoto příspěvku milý deníčku bych chtěl vyjádřit naději, že našeho mílého profesora Holého konečně někdo navrhne na Nobelovu cenu za chemii. Vždyť jeho aktivní látky, které se používají po celém světě zachraňují miliony životů. Problém, že české firmy nemají na ufinancování vývoje léčiv z vlastních zdrojů a talent prof. Holého je nutné financovat cizím kapitálem se opět otírá o naši politickou reprezentaci... ovšem ne v dobrém. Tedy pokud jej nenavrhne nikdo - udělám to sám...