Ne že by uplynulé měsíce byly skoupé na vzruch a události. Ne, že bych se nudil. Ne, že by nebylo o čem psát.
Nechtělo se mi milý deníčku zas a znova dokola stýskat si kvůli přítomnosti. Kvůli poměrům a rozkladu skrz na skrz společností. Nechtěl jsem si stěžovat na vyčpění hodnot a symbolů tak vzácných, že kvůli nim naši dědové umírali. A nebudu si stěžovat ani dnes. Nebudu obžalovávat šedou všednost zalitou sluncem.
Nic není podstatné, protože vše pomine. Snažím-li se o neměnnost v postojích a názorech, popírám tím vlastně svou přirozenost a přirozený běh věcí. Ale člověk potřebuje jistotu. Vše se mění a jen změna trvá. A přes to tvoříme. A opravujeme to co hrozí zánikem. Tedy je-li vůle. A vůle je dost jen je napřažena podivnými směry, které jsou ještě více vratké než montovaná obydlí z odpadu. Beton přečká a zařadí se možná s koncem civilizace po bok kamenů starověku.
Proč zanikli oni tenkrát a my trváme? A co bude příčinou naší záhuby?
Bojovali jsme proti Turkům, kteří se zastavili až na Dunaji. Nechtěli jsme svou tradici nechat zaniknout kvůli Islámu. Dnes díky "lidským právům" a politické korektnosti jsou tehdy nedobytá území obsazována tím samým vlivem a bez boje. Nikdy nebudu na straně krveprolití. Evropa ale ztrácí svou identitu. Její kulturní tradice je rozmělněna a naředěna dílem vlastním nezájmem o vlastní historii a morální hodnoty a dílem sveřepou pevností tradic a učení novodobých "nájezdníků". Nelze jim mít nic za zlé. Chtějí svůj životní prostor a chtějí jej přetvořit pro svůj životní styl. Ne zcela nepodobné učení vlkodlaků dvacátého století. Vždyť i Hitler žádal pro "svůj národ" právo na životní prostor a německá kultura měla být určujícím měřítkem hodnot "tisícileté říše". To, že to stálo 50 milionů životů je pravděpodobně stále častěji opomíjený detail.
My sami si právo na vlastenectví a prosazování svých zájmů "liberálně upíráme", abychom ve jménu novodobého Empeacementu (který stál život první Československou republiku) podléhali.
A tak se chtě nechtě znova po roce ptám? Opravdu naše konání a naše postoje jsou správné. Opravdu je právě tato podoba multikulturní společnosti přijatelná? Mám čím dál častěji pocit, že ve jménu neutlačování nových kultur utlačujeme kulturu vlastní a kulturnost v nás. Pocitem bezvýchodnosti se pak dostávají ke slovu myšlenky nízké a jednání primitivní - tedy extrémizmus. Ten pramení ze soustavného nedodržování principů rozumné vlády. Dle mého názoru je tedy Civilizace na rozcestí a upgrade si žádá nejen Demokracie (jak už jsem mnohokrát psal) ale i to jakým způsobem vzděláváme a připravujeme společnost (lid chcete-li) na kulturní život a morální chování. Ctnost a povinnost...
...Inu milý deníčku dosti dnes úvah, které se nemusí líbit každému, ale nebude-li za chvíli ani myšlení politicky korektní, bude to vpravdě konec západní civilizace.
Snad ti tedy napíšu dříve než za rok :)