Naše milovaná hospoda Pod vobrazem je znovuotevřená tejden, ale teprve tenhle vejkend se tam kalilo jako za starejch časů. Popisovat jak to tam vypadalo vlastně ani pořádně nejde. Krom atributů klasický podvobrazovský kalby přibyla hromada porna rozvěšená společně s našimi jmény po zdech a tvořící tak jakousi zeď slávy. Výpadky paměti mi nedovolí večer blíže konkretizovat, vyjma toho, že mě hRádek pozval na whisku za to, že sem při bitce stolů údajně rozsek Kódisovi ruku. V paměti mi ovšem utkvěla jiná momentka. Všichni víme vo tom, že Goťák se rád vydává za Ježíška. Na své narozeniny si tak jako pravej Ježíšek ustlal na ovčích hovnech, na náměstí monitorovanym kamerama a u stanice městské policie. Víc neprozradim, na to se podívejte sami. Všiměte si spojení zapálené cigarety v ruce a slámy pod sebou.

http://www.youtube.com/watch?v=G4N71TXrakU

Vyhnan

Tak hele kucí. Sáfa dělá na Silvestra párty pro největší fanoušky jeho podniku a máme to štěstí, že když budem chtít, můžem přijít. A jelikož sme s plány na Silvestra pozadu, byl bych pro, abysme kolektivně jeho nabídku přijali. My co sme tam už byli můžem potvrdit, že je to tam pěkný a když chčijete, ani se vám nechce věřit, že ste na hajzlech Pod vobrazem. Každopádně k věci. Má na mě kontakt a dá mi vědět, jak bude mít votevříno příští vejkend a my mu musíme dát vědět počet a zaplatit. Cena týhle srandy je sice 550 korun, jenže: zahrnuje to silvestrovskej gulášek, novoroční čočku s párkem (takže tradice) a hlavně silvestrovská párty je all-inclusive, takže si myslim, že to je hodně solidní. Pokud teda nechcete radši sedět doma a koukat na Mejdan roku z Václaváku, tak se mi koukejte hlásit (přes eSeMeSky, ajsíkjů, apod.) a buď mi ty prachy dát a nebo se společně se mnou dostavit Pod vobraz a vyřídit to se Sáfou osobně. Nemusim řikat, že kdo zaváhá, má smůlu protože vo vstup na tuhle akcičku je dozajista velkej zájem.

Vyhnan

Původně sem byl v pátek trochu nasranej, když mě hRádek pod záminkou votvíračky novýho Pod vobrazu vylákal do hospody (samozřejmě se žádná votvíračka nekonala), nakonec tim ale vodstartoval další dost drahej vejkend, ze kterýho mi opět (ne)zbylo hodně vzpomínek. Zároveň se ve mě ale probudila jakási brutální část mého já, která mi až dosud zůstala skrytá. Ale zpět k víkendovému dobrodružství naší squadry. Když sme se nedostali k Sáfovi do lokálu, rozhodli sme se jít ke Kozlikum, což zřejmě nebyla správná volba. Problémy začaly hned po příchodu, když nás čůrák majitel začal peskovat za to, že si nosíme židle vod jinejch stolů a následně když debilní a navíc vošklivá servírka nechtěla nalejt Tesákovi pivo (přesnějc, nechtěla aby si ho natočil). Všechno nakonec zachránil hRádek zapůjčenim svýho řidičáku, takže sme na chvíli mělu u stolu hned dva Chmelaře a začala pomsta. Opět sme byli suveréně nejhlučnější stůl v celý hospodě a počet litrů piva na naší pípě byl taky nejlepší. To mělo za následek to, že Pavel začal všechny přemlouvat, ať jdem spát k němu a že táta má rád, když chodí domu vožralej, že se mu rád směje. Pak začali lítat první střepy a následně i třísky, když sme Durymu rozlámali židli přímo pod prdelí a veškerý důkazy (zadní nohy a pár dalších dřívek) šikovně ukryli za gauč. Pak už začalo bejt všude dost vylítýho chlastu, další střepy a pomalu začínal taktickej ústup z bitevního pole. Posledním výstřelem byl muj handgranát v podobě půllitru kterej přístál Lexikovi na hlavě a rozříz mu čelo kousek nad vobočim. Údajně sem ho pak v opilosti zval na šití, ale Lexa je hodnej kluk a chtěl abych ušetřil, takže místo devíti pětek za pohotovost sme to smázli panákem v Dundee. Cesta nás dále vedla do Stodoly. Pavla už tam nevedla cesta ale my, protože už pomalu ztrácel zrak. Z tohohle klubu už vim hovno, akorát že Beroun předemnou furt utíkal (a to sem ani v ruce neměl žádný sklo) a hRádka vyhodili za to, že vzal Lexovi botu a při pokusu zakopnout jí do davu minul a zřejmě nakop někoho vedle. Kdo pak nakonec skutečně dorazil až k Pavlovi do teď nevim, protože když sem se zeptal Duryho: "Hele ty si byl u Pavla?", odpověděl mi: "Hele probudil sem se doma." Ráno mi bylo tak blbě. V poledne mi bylo blbě. Vodpoledne mi bylo furt blbě. Večer mě to začalo přecházet, ale zavolal mi Gregy a šli sme na jedno pivo. Problém byl, že staro-nová hospoda Pod vobrazem je super a Sáfa je pořád skvělej hostinskej (i když se kokot voženil), takže se na stole začaly objevovat Švestky a já tušil, že Duryho slova: "Dneska nesmíme dopadnout jako včera" vemou za svý. A taky že jo. V Dundee mi opět došla kapacita paměti a jak sem se dověděl při psaní tohohle článku, zase sem začal bejt brutální ke svýmu vokolí. Moh' sem to tušit, když sem ráno našel v mobilu seznam lidí, kterejm hodlám ublížit. Kupodivu na něm ale nebyl Sajmon, kerej mě na mou opakovanou brutalitu upozornil, protože má, údajně ode mě, modřinu na žebrech mnohem větší než kakaovou skvrnu velikosti mexického dolaru. Prej po mojí másáži židlí v Dundee. Asi budu muset přestat koukat na How I met your mother. Nicméně sem svym nadšenim pro boj nakazil velkýho Gajdu, kerej se nechal strhnout mym opakovanym šikanovánim Lexika a sotva se chudák kluk zvednul ze židle namazaný kečupem, hodil ho Gajda na stůl a fackujíce ho se mu pokusil namatlat trochu hořčice do dredů, čemuž zabránila až servírka, která vůbec nebyla nadšená, když viděla salónek převrácenej naruby. A nebyl by to večer v Dundee, abych nenasral Sagiče (pokud jsem měl to "štěstí", že sem ho tam potkal). Tentokrát to bylo ale o to vypečenější (resp. vygrilovanější), že nezjistil identitu pachatele (tedy mě). Když totiž ten čurák dělal na gilu klobásu, seděl sem zrovna v salónku přímo u vokýnka k baru a tudíž sem se natáhnul a kus tý klobásy ukousnul. Kamarád do deště to ale zjistil až po chvíli a když začal řádit, měl už sem hubu utřenou a tak sem se moh pěkně od srdce smát. Chect, jsem to ale čtverák.

Vyhnan

...jenže my sme nebyli doma, ale u Andrýsků v domě. Přitom večer měl probíhat docela jinak. Ale to bysme nebyli my, kdybychom se drželi plánu. Měli sme se sejít v poklidu ve Fortunce na partičku lóry. Jenže hRádek šel z práce, tudíž mohl dorazit na desátou, Goťák z práce nešel, jenže měl krámy, takže taky hodlal dorazit až na desátou a Gregy ani včas chodit neumí. To pro mě nebyla dobá zpráva, protože sem byl v devět na Sítný a na sezení na lavičce už byla zima. Tak sem se šel v dobrém úmyslu vohřát do Formanky, kde sem naštěstí stihnul jenom jedno pivo a jedny červánky a pak Goťák podlehl mejm nenávistnejm eSeMeSkám a prozradil mi, že sedí ve Stelle. Bohužel musel dělat tágo rodičům, takže nemoh chlastat, což je o to smutnější, že se tak stalo právě na výročí jeho legendárního kousku který byl podkladem pro jeden z nejúspěšnějších článků tohohle blogu. Když sme dorazili do Fortunky, čekali na nás zbylí dva vášniví karbaníci Gregy s hRádkem. Ani nevim jak, najednou tam byl Dury a pak i Sajmon a karty sme za celej večer ani nevytáhli. Byla jenom jedna možnost, co dál. Privátek u Péti Andrýska. Vskutku solidní akcička, ikdyž sousedi z toho asi dvakrát vodvázaný nebyli. Nasvědčuje tomu i fakt, že nás poctili svou návštěvou dva uniformovaní absolventi základní školy. Peťan byl bohužel tak sťatej, že nemoh najít ani vobčanku, za což se mi fut vomlouval, přitom mě to mohlo bejt jedno. Jedno to ale nebylo konstáblum, který evidentně sralo, že se pán domu pořád jenom směje a směje a v závěru se ani skoro nedokázal podepsat, když měl problém vůbec se trefit na papír. Naštěstí se podařilo je "uplatit" a s přáním dobré noci se ztratili. Proč přesně hlídka přijela nakonec ani nevíme. Fakt je že trošku hlučnější sme byli. Jinak to ale bylo fakt poklidný dostavěníčko party prasat. hRádek vyrval strunu z houslí, když na ně hrál jako na kytaru, já sem se vymočil z balkonu ve třetim patře na dole stojící auta a možná i toho vožralu, co se zrovna kymácel kolem, nakrmili sme Peťovi rybyčky (já šunkou, Trčkenzíz lahváčem) a tak podobně. hRádek eště stihnul nasrat druhého přítomného Ondru, se kterym sme si asi desetkrát připíjeli na náš svátek, a sice tim, že mu vyjevil pravdu o něm, Pošmákovi a jejich společný starý, která je tak nějak i jeho a především jeho přítelkyně. Rozvášnilo ho to natolik, že při pozdně nočním, nebo lépe časně raním freestyle contestu na Peťoví kriplkáře neustále najížděl do dveří za kterejma spal hRádek s Durym a rány to byly fakt solidní. Málem z nich vyrazil sklo. Nakonec i tenhle cápek usnul a zůstal sem tak já, Peťa a Hmíťa. Slivka nás už ale totálně sundala a když i tihle dva začali v křeslech usínat a mě přestalo bavit dělání triků na invalidnim vozíku, rozhodnul sem se po zanalyzování okolí, který vypadalo fakt příšeně (nábytek nebyl na svym místě a mnohdy ani ve správný poloze, po zemi flašky, jídlo a bordel všeho druhu), že se radši vyspim doma, takže sem v pět ráno opustil byt, kterej už snad ani nemělo cenu rekonstruovat, ale jenom zapálit a vydal sem se na mou oblíbenou procházku klidnou nocí s empétrojkou v uších. Aspoň, že se nikdo neinspiroval oředchozim článkem a neposral žádnou z přítomných slečen. Matka mě vzbudila ve dvanáct a chtěla mi popřát k svátku. Když sem votevřel hubu abych poděkoval, málem upadla a když po mě chtěla, abych vylez na stupínek a pověsil záclonu, málem sem upad já, takže aspoň pro dnešek sem se ulil z vánočního úklidu.

Vyhnan

(eventuální doplnění příhod samozřejmě vítáno)

Navrhuju udělat pobočku HNP v Ústí nad Labem. Jak vidno, někteří místní by mezi nás zapadli. Až si tohle přečtete tak jistě uznáte, že takováhle prasárna předčí i Pošmáka v jeho nejlepších letech. Ale jinak je to fakt bžunda:-))) http://zpravy.idnes.cz/vytrznik-pokalel-v-baru-zada-sedmnactilete-divce-hrozi-mu-dva-roky-1de-/krimi.asp?c=A081120_164335_krimi_cen

Vyhnan

Rok se s rokem sešel a nadešel čas Leošový chaty. Letos ovšem Leoš dělal Zagorku a nechtěl nás tam pustit. Bohužel mnohé z tradičních účastníků odradila undergroudová verze letošního ročníku a tak když účast odřekl i druhý řidič Sajmon, vydal se na cestu poslení mohykán, tzn. já, a abych nebyl v širém Újezdeckém poli osamocen, přibral sem souseda, kterej trávu hulí víc než jeden náš nejmenovaný kamarád co má despotickou matku, jednoho vášnivýho trampa a jednoho blbečka kerej se už skoro rok vzpamatovává z rozpadu dlouholetýho vztahu a nevynechá žádnou příležitost k napití se alkoholu. Sestava teda bídná, nicméně Leošova chata je jak známo místo magické a tudíž jeden nikdy neví, co se z toho nakonec vyklube. A nakonec se z toho vyklubal celkem slušnej open-air obohacenej jednim koupánim se v tý močce co maj v Újezdci na návsi, ve který sme jednou "rybařili". Zklamání tak byla pouze dvě. První, že sme se nemohli uhnízdit přímo u Leoše na dvorku, páč jeho chatu vokupoval ňákej kazichlast (asi to maj v genech:-) a druhý, že v "Hřebenech" nechoděj do hospody roštěnky. Leoše se mi pak eště podařilo vyděsit eMeMeSkou a proto bych ho chtěl uklidnit, že sem na místě zůstal jako poslední a všechno uved do původního stavu, přičemž sem si eště pěkně zablbnul s drakem, takže bych tímto rád apeloval za znovupořádání drakyády, protože teď už konečně fouká vítr a mohlo by to tak mít úroveň vyšší, než jenom klasický vožíračky jako minule. Za rok nashle u Leoše a snad už opět normálně v chajdě.

Vyhnan

To že se včera udála historicky první HNP-drakyáda není až tak zásadní informace. Vítr moc nefoukal a běhat s drakem po poli moc dlouho nikdo z nás nevydrží, takže po tom co sme vypili všechen svařák se celá akce přesunula do hospy U medvídků na motorky, air-hockey a samozřejmě pívo. Vítr foukat nezačal, takže sme museli improvizovat a pouštět draka za jízdy z auta. Aspoň sme se podívali po kladenskym okolí a navštívili Bakšiše v jeho domácí vsi. To, čím se ale tohle běžné, alkoholem a měkkou drogou prodchnuté nedělní odpoledne stalo významným je zásadní rozhodnutí, ke kterýmu sme dospěli ještě za střízliva a sice že LEOŠOVA CHATA BUDE! Ano, žádná předpona mi nevypadla. Ano, myslím to vážně. Neděle po buštěhradskym koncertu Xaviho B. se jede k Leošovi na chatu. Dodrží se tak i tradiční termín kolem 17.11., páč to je druhej den a to je volno. Pokud bude Leoš takovej zlej a kamarády opovrhující necita, že nevezme klíče, nepojede s náma a nepustí nás dovnitř, je připravenej plácek za chatou na poli pod stromy, kde se rozbije osada a bude se kalit, jako tomu bylo v předchozích letech a k dispozici je taky přímo nádvoříčko před Leošovou chatou. Navíc pro to aby nás pustil Leoš dovnitř hovoří i fakt, že není nepravděpodobné, že někdo v opilosti stejně jeho chatu odemkne a dost možná značně nešetrným způsobem. Takže na 16.-17.11. si udělejte volno. Součástí bude pokračování drakyády a nebál bych se ani golfíku a jinejch doprovodnejch akcí. V průběhu následujících dvou týdnů se musíme domluvit pouze na dopravě a sudu píva. Takže Leoši, my jedeme! Jedeš taky nebo fakt (jak by řekl Goťák) nemáš páteř?

Vyhnan

Sice se zpožděnim, ale přece. Rozhodně by byla škoda, kdyby se ztatilo v propadlišti dějin, že zástupci HáeNPéčka byli u dalšího hisrorického milníku. Požár Průmyslového paláce na pražskym výstavišti rozhodně do dějin vstoupil. Někteří z nás byli dokonce tak blízko, že je vohánek hřál (vídejko sem dal na YouTube a fotečky z akce na profil). Někteří z nás zase bohužel nosí placku, takže místo toho aby si s náma s pivkem vruce vychutnával národní tragédii, museli vodhánět dav zvědavců (tedy i nás) a eště se při tom nadýchali. To jasně svědčí vo tom, že v tomhle státě se neměří každýmu stejnym metrem, protože když sme se zklamáni tim, že Horkýže Slíže nevystoupí, odebrali přes Mekáč do Crosu, Šulin se nebál nám napsat že nepříde, protože: "nadýchal jsem se jedu", za což jinejm hrozej pokuty, ale konstáblové si to asi dovolit můžou. Hlavně že když Goťák nedejchá a jede, tak mu to Patrik vyčítá. Mnohem přátelštější byla eSeMeSka vod Vimperka, kterej reagoval na hRádkovu zprávu vo tom, že v Praze se dějou věci a to debilní Brno je mrtvý slovy: "Vy kurvy. Mor na Vás!". Škoda, že Horkýže nezahráli, protože horký to tam bylo dost a navíc slova "Horí ti maštal" by měli fakt krutý aranžmá. V Crosu sme se opět předvedli jako burani, protože sme při odchodu za sebou nechali dost střepů z úmyslně rozbitýho skla. No, aspoň sme tim Cros zařadili mezi elitní podniky, který byly poctěný tim, že tam hoši z HNP udělali bordel. To je známka kvality, protože mi do žádnejch pajzlů nechodíme. Cestou na koleje ČZU, kde nám hRádek zařídil ubytování sme si eště stihli vydělat prachy za uloupený půllitry, který sme na Kruháči naprosto bez problémů vrátili a zkásli tak zálohu, kterou platil někdo jinej. Sic pár pětek, ale každá koruna dobrá. Na tomhle místě bych rád poděkoval hRádkovi, že mě naučil, jak se na ČZU chodí na záchod. Fakt je, že slečna na chodbě se asi zprvu cejtila pohoršená, když proti ní šli kluci s kokotama venku, ale ve skutečnosti už jí v životě žádnej jinej chlap nebude připadat jako chlap. Škoda, že sme ráno vypadali s Kedrou jak feťáci, protože naše vícebarevný natupírovaný účesy nevydrželi do rána. Pošramocený sebevědomí ale srovnalo 5 piv k snídani který nám vrátili náladu z večera. Střízlivěl bych dlouho nebejt toho, že do toho vlezla další kalba (takže se střízlivění vodložilo na jindy). Ani sem nezavostřil rozjetej zrak a už sem zas pil alkohol v Elementu na oslavě narozenin Goťáka s kozama (víme vo koho de). Stálo to hroznejch peněz a když pak přišel Slavík s Tykym a začali sme hrát naší oblíbenou chlastací hru, stálo to i dost mozkovejch buněk. Nejvíc ale asi "zaplatil" Milaťák, kerej někdy před šestou ráno v nonstopu přijal naší nabídku a šlo se spát k němu. Nejvtipnější byl ráno (resp. dopoledne), když nás šel vyprovodit a chodil vode zdi ke zdi a po schodech málem sletěl po držce. Tatínek se mu před námi jenom smál, ale víme co již dříve řekl Pavlovi o jeho čichu, jeho baráku a Pavlovejch kamarádech (tedy stále eště nás), takže to po našem vodchodu asi stálo za to. No to se nám ten Gaudeamus Igitur protáhnul na pěknou téměř 48mi hodinovou kalbičku. Fakt sem málem zapoměl, jak moje postel vypadá a maminka ze mě byla taky nadšená, když jediný co vo mě za 2 dny věděla byla eMeMeSka s požárem a větou "Jsem v pohodě" a eSeMeSka "Přijdu v průběhu večera" odeslaná ve tři ráno. Zbejvá jenom zjistit, kdo ten požár založil a řek bych, že to byl Bakšiš, protože jako jedinej nemá na tu dobu alibi.

Vyhnan