Tak sem se tak vracel z jedný původně nevinně vyhlížející akcičky a jelikož byl už regulérně den a mě začínalo bejt regulérně blbě, rozhod' sem se pro studenou kolu a koblihu v "Mekáči". Co mě ale sundalo víc než všechno to co sem náhodou za celou noc vypil bylo to, když se ke mě přimotal tak sedumnáctiletej páreček stodoláků a týpek mi řiká: "Hele, promiň, ale ty si z hnp1, co?" V tu chvíli sem málem spadnul ze židle. Že prej si mě pamatuje z fotogalerie a že si myslel, že to je regulérní podvrh, že to sou náhodný lidi. Cápek byl asi dvakrát na tomhle webu a byl celkem unešenej. "A to vy jako fakt děláte? To co tam píšete?" Když sem kejvnul protočili se mu voči a jediný na co se zmoh' bylo: "Tak to je teda hustý". Divim se, že nevytáh' mobil a nechtěl si mě vyfotit, ale asi neměl dost megapixelů, aby mě zachytil ve vší mé barevnosti, která mi po mém dobrodružství fakt nechyběla. Takže tímto dávám vědět správci chodníku na Hollywood Boulevard, že mojí hvězdu chci vedle Jamese Deana, Elvise Presleyho nebo Boba Marleyho. A po Vás chlapci chci nějakej report z Mighty Sounds. Chci vědět jestli Goťák trhnul rekord ve stáří "roštěnky" a hRádek zase ve stupiditě roštěnky.
Vyhnan
Zdá se to až neskutečné, ale shodli sme se na tom, že cesta domu vydá na sólo článek. Možná i pro to, že trvala mnohem dýl než cesta tam a to sem při cestě tam eště stihnul napsat zkoušku. Probuzení po poslední noci taky stálo za to. Kekelnící se přemístili nebezpečně blízko našemu stanu a tak sem dostal za úkol hlídat stan, než Goťák s hRádkem dojdou pro pivo. Spáchal sem teda osobní hygienu a po převlíknutí do čistejch spoďárů a ponožek sem pochopil, jak se ty zkurvený šampóni z Bestu cejtěj každý ráno, když si voholej nohy a natřou se těma jejich sračkama. Po dvou dnech ve špíně pocit tak supr, že sem z toho na chviličku znova usnul. Probral mě Goťák, kterej se vrátil s pivem asi po hodině, pěkně nalitej a celej počmáranej lihovkou. A když řikám celej, tak myslim celej. Xicht, ruce, záda, břicho i kalhoty (z obou stran). Chlapcům se ulevilo když mě tam našli, protože se báli, že mě kekelnící snědí a popravdě řečeno, taky sem měl trošku strach. Pavolova stará tam přebírala naše vodpadky a ukazovala jak dobře nakoupila a nezapoměla lamentovat nad tim, co všechno dneska ty lidi vyhoděj. Velice mi připoměla hRádkovo chování z předchozího večera, kdy v zájmu šetření sežral rozesranej bramborák kterej seškrábal ze země před hlavní "stejdží". Když sme s pivem v rucem asi dvě hodiny koukali na náš stan a zjistili, že se sám asi nesloží, rozhodnul se Goťák, že ho k tomu donutí. Neměl totiž moc času nazbyt, protože ve tři na něj čekal táta, Bakšiš a Šulina ve Stochově na tenise. Takže za krákání Pavolový starý a hRádkova zpívání "Ty máš kukadla, jak posraný prostěradla" sme vodstartovali směr Kladno. Nakonec sme byli tak rychlí, že sme stihli i voběd v nádražce a rychlík do Prahy. A tady to začalo. Ve vlaku sme byli trošku hluční a v případě Goťáka i dost sprostí. Pořádná prdel ale začla s příchodem průvodčí, která s tim, že to je rychlík poslala hRádka i s jeho legitkou PID do prdele. Průvodčí: "Tak kam to chcete ten lístek? Vysočany, Hlavní nádraží nebo Vršovice?" hRádek: "Dejte mi ten nejlevnější." P: "Takže do Vysočan. A vystoupíte tam?" hR: "Ne." P: "Cože?" hR: "Tak mi dejte ten na hlavák. A s pořádnou přirážkou." Goťák byl pak po celej zbytek cesty tak vtipnej, že se museli smát i lidi sedící kolem, i když původně nebyli ze společnosti dvou vožralů a jednoho hovada počmáranýho lihovkou vůbec nadšený. Totálně je dodělal hláškama jako: "Já na sebe asi začnu vybírat vstupný." nebo "Se táta neposere, když tam přídu takhle. Stejně to je jeho blbost. Kdyby investoval deset korun, nemuselo se mu to stát." Při přestupu v Praze už začalo bejt jasný, že Goťták ten tenis nebude moc dobře stíhat. Eště jasnější to začalo bejt v hospodě, kde sme čekali na vlak a to když Goťák s cigárem v hubě přímo pod nápisem "Nekuřácké místo" začal vobědnávat další piva a medovinu. Ani hRádek, kterej chtěl jet jak brzo to jen pude vlak nestihnul a Goťák už tam chtěl bejt do zavíračky. Nakonec se nám podařilo ho dotáhnout na další vlak, kde se ale zase rozvášnil. O řadu za nás si totiž přisedla milá slečna z Kladna, která údajně taky jela z Votvíráku a její skupinka se jí ztratila, takže cestu dokončovala sama. Svý kamarády asi v duchu proklínala, protože Goťák jí začal pokládat za svou nejnovější starou a to už i bez obřadu. Tímto vyjadřuju Verče muj obdiv, protože to co vydržela za tu cestu na Kladno aniž by utekla je neskutečný. Goťák jí vopravdu nešetřil a my s hRádkem brečeli smíchy. Zakončovací hláška "Já se ti tu prostě snažim naznačit, jako votázku, jeslti už se mnou pudeš konečně píchat." byla už dost drsná a slečna využila těsně před Kladnem slabosti Goťákova močáku a sotva vlak zabrzdil, vytratila se dřív než se stihnul vrátit ze záchoda. Normální lidi by to už zabalili a šli by domu dávno, prasata už v tenhle okamžik taky. Ale Goťák ne. Zatimco hRádek utek domu na rodinou oslavu, Goťák si řek, že dvě hodiny po tom, co měl bejt na tenise už ho nikdo nebude shánět. Mobil vybitej, takže klídek. Skoro násilim mě dotáhnul do jedný hospody u Kauflandu, údajně na jedno pivo. Jedno pivo se změnilo ve čtyři a zelenou a to bylo v součtu jenom za ten den už asi nevimkolikátý a etště k tomu se zbytkáčem z předchozích dnů sme byli celkem slušně na hadry. Dokonce tak, že sme u dalšího piva začali dohadovat roštěnky, kterou za kterou a tak. Takže nakonec se Verča z vlaku Goťáka bát nemusí, protože sem jí vyměnil za dvě jiný, takže teď je moje. Navrch se eště musíme rozdělit vo servírku z tý hospody, který sme (zatímco kasírovala lidi u vedlejšího stolu) koukali na prdel tak neskrývaně, že se přítomní štamgasti hlasitě smáli. Goťák si konečně umyl xicht vod lihovky, nicméně s vystřízlivěnim to nijak nesouviselo. Když začal zpívat s jukeboxem, byl to pro mě signál vypadnout. Goťák mě stáhnul vo zbytek mejch prachů, protože neměl na zaplacení ani na tágo a jako poděkován mi spolu s jukeboxem zapěl písničku z Mrazíka, ovšem v úpravě "...Ondro, Ondro Vyhnánku, nikam už nepospíchej, ... atd.". Takže nakonec sem byl doma v půl vosmý večer. Zajímalo by mě, jestli se to prase fakt za ty prachy svezlo domu, nebo jestli je tam prolil. A taky, co na to u Goťáků doma?
Vyhnan
V sobotu nás přivítalo skutečně krásný počasí. Bohužel když sem vylez ze stanu a popřát všem dobrý ráno tak sem zjistil, že tak nějak nemůžu. Hlasivky totálně selhaly. Radši sem teda zasednul k divizně a jal se je chladit pivem. Po ňáký době se objevil úplně zdrcenej Goťák, kterej nám téměř se slzama v očích začal vyprávět o svym heartbreaku. Vyprávění dobrý. Škoda že popis slečny trošku zaostával. Ale důležitý si pamatoval - bylo jí asi dvaatřicet a neuměla líbat. To všechno probíhalo na pozadí hRádkova pořvávání "Ty máš kukadla, jak posraný prostěradla", kterej se tim snažil přeřvat Pavolovu starou, která s tou svojí skupinou kekelníků neustále dělala bordel. Stavil se i Sajmon s Luncesem, kteří noc přečkali v Sajmonově autě někde na parkovišti. Aby byl základ na večer, uvedli sme se hezky do nálady a zatímco Pavol už nemohl vydžet vřískání svý starý a vodjel se Sajmonem a Luncesem domu, my šli do vesnice na jídlo. Než sme ale našli místo kde by vařili něco teplýho, našli sme sámošku se spoustou chlastu. Takže náboje na večer byly a tradá do pizzerie. Hlavní hvězda? Goťák! Nejdřív udělal místo k sezení tim, že vypudil vod stolu dva týpky a pak už to šil do všech kolem. Hosti, personál i my - schytali to naprosto všichni a Jihlaváci kteří s náma seděli u stolu se smíchy i studem svíjeli na zemi. Docela se divim, že nás nevyhodili, protože chvílema to teda Goťák hrotil (všichni víme co ten kluk dovede). Nažraní o vožralí sme se vrátili k divizně, kde kalba pokračovala. Goťák se při tom snažil zahnat bolest v srdci pomocí slečen z Český Lípy nebo vodkud byly. hRádek nám k tomu zpíval písničku "Ty máš kukadla, jak posraný prostěradla". Multikulturnost našeho posezení se ještě více posílila připojením skupinky třech EMO z vedlejšího stanu. hRádek na to ale málem dojel, protože jedna z EMO slečen ho za jeho nevybíravý chování chtěla žalovat a udělala mu přednáěku z práva včetně vyměření trestní sazby a kolik peněz by na něm vysoudila. A protože vo tom na střední dopravce psala seminárku a měla z ní jedničku, tak by ho určitě dostala za katr. Takže po asi patnáctiminutovym návalu stupidity hRádek radši se zbylejma dvouma EMO příznivcema (kluk a holka) domluvil, že nám budou dělat předkapelu, přičemž po nich pořád chtěl, aby se při líbání zahákli piercingama v dolnim rtu a roztrhli si držky tak, aby krev cákala aspoň do třetí řady. No a šlo se na Migy. hRádka ovšem víc než koncert zajímalo plivání piva na vošklivý holky v řadách před náma a samozřejmě jeho vlastní produkce. Svoje číslo vyšperkoval tim, že si při zpívání písně "Ty máš kukadla, jak posraný prostěradla" před slečnama klekal, při prvnim verši je hladil po vlasech a druhej jim nemilosrdně zařval do xichtu. Musim říct, že sem při tom prskal pivo smíchy všude kolem. Jedna (asi z 200 za ten večer) na to ale chytla, takže sme jí hned voženili s Goťákem. Nutno dodat, že slečna typovala Goťáka na 28 let a vdávat se nechtěla. Oddávání se chopil hRádek, kterej jim okamžitě vylil pivo na hlavu a zazpíval "Ty máš kukadla, jak posraný prostěradla". Slečna se tak ocitla ve svazku manželském eště dřív, než si vůbec stihla uvědomit co se děje a po té co jí Goťák chytnul kolem ramen a řek: "To sem rád, že sem sehnal takovouhle čubku" mě slečna začala prosit o pomoc. Já se ale tak smál, že musela celá od piva a se strachem z Goťáka utéct sama. Po koncertu Migů se náš kolektiv nějak rozutek, takže to budeme asi muset klasicky doplnit v diskuzi pod článkem. Já potkal kolegu z vejšky, se kterym sme šli chlastat a pak sem se probudil v našem stanu. Kolega mi toho ale taky moc neřek, protože si pamatuje akorát jak zvrací u svýho stanu a já na něj leju pivo.
Vyhnan
P.S. Kucí, chybějící zážitky z druhýho dne samozřejmě doplňujte.
Ve dnech 12.-14.6. se na bejvalym vojenskym letišti v Milovicích konala zahajovací akce celý festivalový sezony - multikulturní Votvírák. Na rychlo sestavená výprava nakonec nečítala tolik členů, jak se původně čekalo, ale i tak zanechalo "HáeNPéčko" další nesmazatelnou stopu. Jen co sem v pátek dopsal zkoušku, pádil sem na "Masaryčku", kde sem se připojil k hRádkovi a Pavolovi a mohlo se vyrazit. Krom toho, že nás hRádek poplival hermelínem a já se zamiloval do jedné slečny z Čelákovic se během cesty nic významějšího nestalo. Štreka vod vlaku byla ubíjející, takže sme se rozhodli si ji všelijak zpříjemnit. Já a hRádek sme si zahráli činčongy o to, jestli Pavol podvede Aničku nebo jestli jí podvede s chlapem. Vyhrál hRádek, takže samozřejmě ta horší možnost. Velmi důležitym momentem ovšem bylo, že hRádek složil další hit pro naší rozjíždějící se kapelu a jejíž text najdete v názvu tohohle příspěvku. Bohužel už pak za celej vejkend neřek skoro nic jinýho a navíc to naučil i totálně vožralýho Romana, což byl lokální týpek se kterym sme se hned seznámili a kterej byl tak trošku Goťák a hrozně žral naší kapelu. Jelikož sme si vybrali pro náš stan velmi strategický místo, musely všechny slečny projít kolem nás, takže jakmile se nějaká vobjevila, hRádek odstartoval "Ty máš kukadla..." a Roman okamžitě vyběh a se slovy "...jak dvě posraný prostěradla" jim ve snaze obejmout je a pozvat k nám spadnul vožralej pod nohy. Čim víc sme pili, tim víc to ovšem chlapci komolili, takže to skončilo někde u "Tý máááš tykadla, jak dvě pochcsný kuňkdla". V průběhu tohohle "balení" se k našemu kalícímu kroužku kolem divizny (kterou sme zasadili) začali přidávat další kulturychtiví lidi ze všech koutů republiky. Nerad bych na někoho zapoměl, protože hRádek jim všem dal adresu našeho webu, ale krom dalších dvou lokálů tu byly slečny z Prahy a skvadra z Jihlavy. Ti sice nejdřív dost machrovali a nevěřili nám, že Goťák je fakt takový prase, ale když náš milovanej slavík dorazil, spadla jim huba. Bohužel se na chvíli připojila i jedna nevítaná návštěva. Nevim jak bych jí popsal. Zkuste si představit nejhorší oldschool punkerku a nejhorší santusačku zároveň, která eště navíc furt pořvává jak ta šílená bába s kočkama ze Simpsonů. Tak tahle si přišla k nám pro cígo a lok piva. Dobrosrdečný Pavol jí hned nabídl lok ze svýho kelímku, což byla největší prasárna a nikdo už jí do konce vejkendu nepřekonal (a to se eště děli věci). Později vyvstalo podezření, že právě to je ta, se kterou se Pavol jal naplnit osud, který mu byl přiřčen činčongama a proto sme jí nadále řikali Pavlova stará (Pavle, to už by snad ten kluk byl lepší, nemyslíš?). Už ani nevim, kdy přesně sme se přesunuli k muzice, ale každopádně už sme byli v náladě a počet hRádkových opakování písně "Ty máš kukadla, jak posraný prostěradla" dosáhl minimálně tisíce. V areálu sme se pohybovali různě, neboť hudební vkus každého z nás je trošku odlišný. Naše počínání jednoznačně dokresluje situace kdy si přímo před jednou "stejdží" hRádek stoupl mezi mě a Pavola, vytasil péro a začal chcát. No prasárna. Pak teda přicházej mezery. Objevil se Sajmon s Luncesem. Já, Pavol a Goťák sme se vydali shánět světelný meče. Na místo určení už ale Goťák nedorazil, takže kalba musela ňákou dobu pokračovat bez něj. Objevili sme ho až v hudebnim stanu, kam přivalil po boku nějaký roštěnky, do který se hrozně zamiloval a zlomilo mu srdce, když zjistil, že jí neni dvacet (na kolik vypadala), ale asi dvaatřicet. To Goťák nesl tak těžko, že při cestě ke stanu zakopnul a usnul někde na půli cesty a vobjevil se až v deset druhýho dne. Fantastický je, že se zamiloval a přitom si nepamatoval její jméno. Kalba s DJem byla supr. Teda aspoň pro mě, protože sem měl svuj modrej světelněj meč. Ňáká roštěnka měla oranžovej světelněj meč, takže sem jí ho při tanci hned vyrazil z ruky aby nemachrovala (jak sem později zjistil, tak sem jí ho tak trochu i rozbil). Ta blbka na mě začala řvát jako co prej dělám, takže sem odvětil, že jí podřezávám starýho, resp. kluka co tancoval s ní, a to sem taky okamžitě udělal. Přivedlo mě to na supr nápad a dost dlouho sem se bavil zabíjením lidí svym světelnym mečem. Takovej Kill Bill a Star Wars dohromady. Koukali sice divně, ale pracoval sem tak rychle, že nestihli nijak reagovat. Naprostej profík. No a pak sem se probudil ve stanu.
Vyhnan
P.S. Kucí doplňujte zážiky prvního dne u kerejch sem nebyl nebo sem je zapoměl
Máš rád Turky? Ty pohanský psy?
Inu začalo fotbalové Euro a i my jsme se rozhodli podpořit naše chlapce svý pokřikem "hoši do toho". Naše pouť začala ve sportovní pivnici, dříve známe jako Rokáč kde nalejvali dvanáctiletejm dětem. Z počátku se Goťák trochu cukal, že po včerejším koupání ve fontáně nebude moc pít, ale opak byl kupodivu pravdou. Po slavnostním ceremoniálu a národní hymně jsme se hrdě vrhli do fandění. Karel vytáhl ze své fotbalové kuchařky opravdu nonšalatní kousek. Taktika zněla, dělejte že neumíte hrát fotbal, což klucí plnili do poslední minutu. Tím jsme Švýcary zcela zaskočili a evidentně nevěděli co na nás hrát. Ale zpět k nám. Z fotbalu jsme měli opradu báječný zážitek, kterej umocňoval kmitající pingl. Dokonce jsme zažili opradové střídání jako v televizi, kdy liknavého Leoše pijícího kolu, nahradila naše hospodská naděje Gregy32 (vše proběhlo mezi 70. a 85. minutou). Po oslavě vítězství a rychlém náklepu ve fotbálku, jsme se přesunuli na domácí půdu, tedy pod Vobraz. To už jsme se dostávali do tradiční víkendové nálady. Značně posilnění jsme se přesunuli do Dunde, jak a co se při tom dělo si nepamatuju (přesuny po hospodách si nikdy nepamatuju). Tam jsme potkali Jiřího Mikovce s holkou Pavla Tatíčka (poslední dobou potkávám Jirku vždycky s Pavlovou holkou...něco na tom bude) a ihned jsme jim uštědřily náklep. Což se ještě několikrát opakovalo, nic na naší slavná výhře nemění fakt, že jsme většinu míčků naházeli ještě před výkopem rovnou do jejich brány. A když jsme byli téměř na odchodu, tak jsme spatřili nějakou Béčkovou kapelu jak se dohaduje s Péťou (tim hodnym Péťou, né sagičem) na honoráři za svoje mizerné hraní. Ihned jsme se do toho vložili. Když Béčka uviděli umělce našeho formátu, okamžitě zmlkli a šli si po svých. Zajímavější je, že jsme s Peťanem domluvili koncert HNP v Dunde!!!! Následně jsme s Goťáke vyrazili do Bestu, do toho sémě nikoliv neřesti, ale teplejch dementů. Cestou jsme se stavili na nanuka a k němu jsme dostali jedno bublinkové víno. Většinou se v těchno podnicích naseru až vevnitř, ale tentokrát mě kokrhelníci stihli vytočit už před vchodem, čímž jsem ji vděčnej, bo jsem ušetřil za vstup. Situace vznikla asi takto: sedíme před Bestem a popíjíme šampaňský, a když bylo tohoto lahodného moku po dně, tak jej goťák královsky zahodil za hlavu. A to se ozvala nějaká diskoekopíča jestli je normální blablabla..., ktomu se přidal zdejší debílek, co si myslí, že je silák, když sežere bednu proteinů. Tím se strhla mela, já jakožto rozený diplomat, jsem se vše snažil vyřešim v mezích slušnosti (a to myslim že nekecám), jenže po pár výhružkách toho ignoranta se mi z pusy začali linout výrazy ohledně šukání koní, babiček, znásilnění jeho mámy, pochcání všech příbuznejch....asi si to umíte představit. Bohužel jsem si v tom amoku nevšimnul, že ostatní moji kamarádi se poněkud vypařili. Začal jsem cejtit svůj náklep, když se v tom obejevil Řehys, čímž mu děkuju, a najednou jsme byli pryč. Tuto část večera si pamatuju hodně mlhavě, tkže přesně nevim co se dělo. Večer jsme nakonec zakončili, jak jinak než u hospody u dvou žlutejch obloučků, kde se Goťák opět nevyhnul nějakejm lesbickejm připomínká, bylo mi stydno. Navíc jsem zaslech něco, že u mě musí Goťák přespat a protože nejsem náš dredatej kamarád, tak jsem v nestřežené chvíli pelášil domu.
Protože si jako vždy hovno pamatuju, tak se možná dělo něco úplně jinýho. A omluvte mě jestli v článku Leošovatim, ale mám pořát zbytkáč jako kráva(%54-blicí smajlík)
hRádek
v 12:12
Autor: hnp1
komentáře (6)
Tak sme se vrátili z vody. Nevim jesi jsem to někomu řikal, ale připadalo mi to jako jeden den...alkohol mi slepil všechny zážitky který si pamatuju do neuceleného pásma vylitejch obrazů. Hned jak jsme přijeli jsem zjistil že mi chybý spacák, tak sem vzal za vděk pytlem na mrtvoly, který mi okolo nohou každou noc vytvořil nádherný tropický deštný les. Ožrali sme se tedy v pondělí.
Další den jsme se nastartovali salvou piv a vyrazili. První se udělal Bakšiš s Goťákem na totálně klidný vodě. Radek a Já jsme si to střihli na jezu, kde sme přišli o trička a Radek si málem vytrhl loedvinu z těla o kámen. Ještě že je má tak tvrdý. Na další hospodě jsme se stihli tak ožrat, že asi nikdo nevěřil v náš příjezd do kempu. Zvlášť v hospodě potom, kde nás vrchní se slovy "To si snad děláš prdel" vyhodil z lokálu (jen kvůli nohám na stole). Ve dveřích jsme ještě zaslechli servírku, která uklízela náš stůl- "To je teda pěkný". Do kempu sme přijeli na pohodičku před setměním asi v devět, postavili ten Sajmonův špinavej stan a šli do hospody. Pak si pamatuju jen pár věcí, třeba když jsem po srážce se zaparkovanym autem spadl do nějaký díry. Ožrali jsme se tedy i v úterý.
Třetí den ráno byl kulturní a odeslali jsme dopis Sajmonovi. Každej samozřejmě psal jeden řádek a navíc druhou rukou než masturbovací. Chlast do lodi se prodával nahoře u Rikitana, tak sme vyjeli zase pekelně brzo- v jednu. Následovalo krátké oddělení skupin, protože Já s Radkem alkoholu neholdojume, jeli jsme rychleji, aby jsme si mohli přečíst nějakou tu poezii v klídečku v hospůdce. No co Vám budu vyprávět, skončilo to řevem nějaký pani na močícího Bakšiše: "Vy prasata jedny, nasedněte už do těch lodí a vypadněte". Vrchní stavitel pyramid ji na to bleskově odpověděl "To ještě nevíte že dneska spim u vás ve stanu, dámičko". Ožrali jsme se pro změnu i ve středu.
...A pak i ve čtvrtek....a v pátek se taky asi ožerem. Myslim že jste si museli každej udělat dobrej obrázek jak to tam vypadalo, tak už radši skončim. Stejně mě bolí moje ruka Saracéna jak jsem poctivě pádloval. Ještě sem ale musim napsat všechny vodácký přezdívky co jsme vymysleli:
Radek- Bazilišek
Vojta- Smelidine
Goťák- Lišek, Gotys
Bakšiš- Lisek
Pošmák- Bazi
Pavel- Pes
Jo, jsou originální a každej si hned lehce domyslí jak co vzniklo... A hlavně....Na cestě děvenko...NACESTĚ!!!
Bazi