když se řekne láska
Láska je cit, láska je život, láska jsme my. Lásce vděčíme za svůj život. Je to ten nejkrásnější cit, jaký existuje. Dává vám sílu. Jste šťastni a v bezpečí. Ale co když je nešťastná???
To se Vám pak svět hroutí před očima a vy nemáte sílu to zastavit, a také to nechcete zastavit. Nechcete nic, dokonce ani žít. Říkají, že se najde jiný. Ale není to pravda. I když přijde další, vždy budete mít v srdci kus jeho, a ten mu bude patřit navždy. A proč všechny ty city? Je těžké pochopit, že to, co nás stvořilo, nás i ničí. A pak se ptáme PROČ? A najednou ti, co mluvili, umlknou. Nikdo nezná odpověď. Ale bez lásky by nebylo života. A možná se vrátí, říkáš si v duchu. Ano, možná. A ty, i když bude ve tvé mysli jiný, tajně budeš doufat a čekat. A proč? Protože miluješ. A kolik takových na Zemi je? Nevím, ale naučmeje to, a přežijeme. Láska je to, co nás drží při životě. A když je smutná, oplatí ti to dvojnásob. Jen mysli na toho človíčka, který je neznámo kde a kterého miluješ. Nepřestávej!!!
