...
Nejsi tu. Vím to. Ale v mém srdci jsi zůstal. Věřím, že jsi teď mým strážným andělem. Třeba jsem pro tebe nikdy neznamenala to, co ty pro mě, ale s tím se dokážu smířit. Kéž by si mě hlídal, tam z nebe ukazoval cestu dál. Radil, kam odbočit, když nebudu vědět jak dál. Až mně budou po tváři stékat slzy, přijď, utři mi je, tím hedvábným křídlem. Křídlem volnosti, pochopení a čistoty. Myslím na tebe. Jednou se potkáme a všechno si to řeknem. Nevěříš? Já ano.
Často si s tebou povídám. Nečekám na odpověď, vím že nepřijde. Ale věřím, že mě slyšíš. Zrovna teď stojím před obrovskou křižovatkou. Dej mi směr. Směr, kde konečně najdu lásku a štěstí, které mě opustilo. Největší štěstí by bylo, kdyby ses mi vrátil. Ale z pohádek jsem už vyrostla, je čas žít dál...
NIKDY NA TEBE NEZAPOMENU!