Vzpomínám
Vzpomínám na tebe jak se směješ
Vzpomínám na to, jak mě hřeješ
Hřeješ mě u srdce i na duši
A já cítím tvoji lásku
Jsme jak dva černoší
Co chtějí jet na Aljašku
Všichni říkají co bude až se rozejdem
Ale proč by jsme to dělali,vždyt se milujem
Ostatní jenom záviděj
Záviděj naši lásku až za hrob
A vzniká v nich beznaděj
Když se rozejdem,budem jak brambor a škrob
Budem jak chesseburger bez kečupu
Budem jak rána bez strupu
Proto vzpomínám na ty doby
Byli jsme zdraví a bez choroby
Tak proč muselo se to stát?
Proč teď musím jenom vzpomínat?