Dívala se před sebe , na její natažené ruce potřísněné krví. Z očí se jí řinuly slzy plné nenávisti a smutku zároveň , nenávistí k sobě samotné a smutku , že vůbec byla schopna udělat tak hrůzný čin . Věděla , že si to nikdy neodpustí …. .... .... ....
Seděli spolu v něžném objetí a sledovali západ slunce. Idylická chvíle , mohlo by se na první pohled zdát. Ovšem na ten druhý je patrné , že něco není v pořádku….Byly to jejich úsměvy plné ironie. Oba dva zažívali hořkou chvíli uvědomění , že se jeden druhému vzdalují. Věděli to až moc dobře , na to , aby vůbec něco říkali , nebo se pokoušeli to všechno zachraňovat. Jeden druhého potápěli tichými výčitkami , které si navzájem posílali ,aniž by k tomu byla potřeba slov. Ona chtěla prolomit mlčení , byla by radši , kdyby na ni zakřičel , nebo něco podobného , ale on jen mlčel dál . Bolelo ji to , její srdce se v těchto okamžicích pomalu tříštilo na tisíce malých kousíčku , nejvíce ji však ubíjelo to , že tohle všechno dovolila ona , on nemohl téměř za nic , , pouze jí oplácel to , co ona dělala jemu. Škoda , že si to neuvědomila dřív , teď už bylo pozdě na veškeré omluvy , on o ně stejně neměl zájem. Jen jeho plachý pohled , který tak dobře znala jí naznačoval , že on ji ve svém nitru miluje , na povrchu tovšak byla těžko skrytelná nenávist , která byla patrná na první pohled. Přesto však seděli dál vedle sebe. Neubránila se smíchu , jak bylo všechno paradoxní . Byli si tak blízko , přesto však mezi nimi byla neskutečně dlouhá propast , kterou nelze hned překonat , vlastně si vůbec nebyla jistá , zda by ji někdy překonali. Zahrávali si více , než by měli , neustále si mysleli , že mají v tom druhém jistotu ,ale oba dva se zmýlili. Bolest je oba dva sužovala , stejně jako jejich svědomí , které jim hlásalo , že udělali chybu. Ovšem chyba to byla její , né jeho. Ona byla ta , která to mohla zastavit , jenže neprojevila ani náznak , že by po tom toužila. Milovali se , jenže se zároveň i nenáviděli a právě nenávist vyplouvala v poslední době na povrch. Ztrácceli se v labyrintu jejich vztahu , nakonec je zradila ta , kterou předtím tak opěvovali …. .... .... .... …. A proto ji ona zabila. Zabila jejich lásku , navždy. Bolelo ji to , ale bylo to jediné východisko z té proklatě těžké situace.
v 15:27
Autor: monica.angel
komentáře (0)
Dívala se před sebe , na její natažené ruce potřísněné krví. Z očí se jí řinuly slzy plné nenávisti a smutku zároveň , nenávistí k sobě samotné a smutku , že vůbec byla schopna udělat tak hrůzný čin . Věděla , že si to nikdy neodpustí ….
....
....
....
Seděli spolu v něžném objetí a sledovali západ slunce. Idylická chvíle , mohlo by se na první pohled zdát. Ovšem na ten druhý je patrné , že něco není v pořádku….Byly to jejich úsměvy plné ironie. Oba dva zažívali hořkou chvíli uvědomění , že se jeden druhému vzdalují. Věděli to až moc dobře , na to , aby vůbec něco říkali , nebo se pokoušeli to všechno zachraňovat. Jeden druhého potápěli tichými výčitkami , které si navzájem posílali ,aniž by k tomu byla potřeba slov. Ona chtěla prolomit mlčení , byla by radši , kdyby na ni zakřičel , nebo něco podobného , ale on jen mlčel dál . Bolelo ji to , její srdce se v těchto okamžicích pomalu tříštilo na tisíce malých kousíčku , nejvíce ji však ubíjelo to , že tohle všechno dovolila ona , on nemohl téměř za nic , , pouze jí oplácel to , co ona dělala jemu. Škoda , že si to neuvědomila dřív , teď už bylo pozdě na veškeré omluvy , on o ně stejně neměl zájem. Jen jeho plachý pohled , který tak dobře znala jí naznačoval , že on ji ve svém nitru miluje , na povrchu tovšak byla těžko skrytelná nenávist , která byla patrná na první pohled. Přesto však seděli dál vedle sebe. Neubránila se smíchu , jak bylo všechno paradoxní . Byli si tak blízko , přesto však mezi nimi byla neskutečně dlouhá propast , kterou nelze hned překonat , vlastně si vůbec nebyla jistá , zda by ji někdy překonali. Zahrávali si více , než by měli , neustále si mysleli , že mají v tom druhém jistotu ,ale oba dva se zmýlili. Bolest je oba dva sužovala , stejně jako jejich svědomí , které jim hlásalo , že udělali chybu. Ovšem chyba to byla její , né jeho. Ona byla ta , která to mohla zastavit , jenže neprojevila ani náznak , že by po tom toužila. Milovali se , jenže se zároveň i nenáviděli a právě nenávist vyplouvala v poslední době na povrch. Ztrácceli se v labyrintu jejich vztahu , nakonec je zradila ta , kterou předtím tak opěvovali ….
....
....
....
…. A proto ji ona zabila. Zabila jejich lásku , navždy. Bolelo ji to , ale bylo to jediné východisko z té proklatě těžké situace.
Komentáře
« Domů | Přidej komentář