Černá je krev,
krev plná bolesti,
černá je láska
cit blízký neřesti......

Slunce svítí, pro mě je tma
nebe samá hvězda,
pro mě ani jedna..
tma, smutek a chlad,
prý je léto a měla bych se smát…
pro koho ale mám být veselá,
proč jsem sama..nebo ne..
opustí mě někdy žal,..
život je na nic..a osud se mi vysmál!!
Smutek se střídá se vztekem,
Spánek je pro mě útěkem…

ŠTĚSTĚNA

Pláče, protože neví jak dál,
pláče, zatímco ty jsi se smál.
Všechnu svou sílu dala tobě,
jen díky tomu teď zavírá se v sobě.
miluje svět, nesnáší lháře,
věnuj ji pohled do její tváře.
Jen díky ní teď si živ,
Je to štěstěna, jaký div...
Pláče, i když by se rozdala,
Pláče,ale pomocnou ruku podala.
Slzy štěstěny stékají na zem,
Je to kvůli nám, bezbožným lidem…

 SMRT

Už se nenechám ovládat citem.
Rakev bude mým bytem.
Ve smrti je krása,
Je v ní i má spása.

Cit moje smysly tupý,
Proč je cit tak krutý.
Bez něj by se žilo snáz.
Ukončí to třeba strmý sráz.

Ruku mi smrt podává
Konec utrpení mi odvahu dodává.
Stříbrný nůž se leskne.
Mé srdce jen teskne.

Chci ukončit tu noční můru,
Pak možná poletím vzhůru.
Roztáhnu svá černá křídla
A odletím do svého sídla.

Poslední pohled na tělo v kaluži,
Už žádné jizvy na duši.
Nůž vjel mi do břicha,
Mé tělo už nedýchá.

 ANDĚL

Dojdi si pro mě můj anděli!
Vždyť v tobě já chovám poslední naději
Můj anděli s černými křídli
Ty zachráníš mě před obavami mými
Můj život cenu nemá
Jsem jen hloupá loutka němá
Loutka věčného vesmíru
Už nemám žádnou sílu
Tu dál být a jen přežívat
Na každého se mile usmívat
Ať smrt,má nejmilejší matička
Ukončí můj život zlehoučka
Lehce,jen žádnou bolest nechci
Ať sfoukne mou života svíci
Jak usnu,už neprobudí mě nic
Ani polibek,jak v pohádkách to dělá princ
Mé rty modré jako kvítí
Už žádný dotek neucítí
Ach mami,neplač,já nechtěla
Ach tati,netruchli,já musela
Život jsem si vzala,neboť postrádal smysl
Ale to vy nikdy nepochopíte,nemáte zkaženou mysl
Jako jsem měla já..

Chci vysmát se tomuto šílenému světu
chci skrýt se v jarním květu
chci cítit chladný měsíc hřát
chci slyšet bílého motýla řvát
chci svíci kapkou vody zapálit
chci noc do jasného dne zahalit
chci světlo do hlubokého stínu skrýt
chci slova lásky do vod světa vrýt
chci zatajit slzy úsměvem
chci umět to, co nikdy nesvedem...

PROČ?

PROČ mi všichni říkají mlč, když chci mluvit?
PROČ mi všichni říkají neplač, když se mi chce plakat?
PROČ mi všichni říkají miluj, když není nikdo, kdo by mě mělrád?
Budou mi také všichni říkat DÝCHEJ, když budu umírat??

Komentáře

« Domů | Přidej komentář