Kdo je můj táta ??
29.Květen 2006Kdo je můj táta?
Zákon o rodině striktně stanoví, že matkou dítěte je žena, která jej porodila. Zdá se to naprosto srozumitelné a jasné ustanovení. Pokud se však zamyslíme např. nad možností, kdy je žena sice schopna dítě počít, ale nemůže je již z nejrůznějších zdravotních důvodů sama "nosit", dostává se tato žena do neřešitelné situace. I kdyby se jí podařilo najít náhradní matku, která by za ni dítě po dobu těhotenství "odnosila", stala by z právního hlediska tato žena matkou dítěte se všemi právy i povinnostmi k němu, bez ohledu na to, že vlastně nebylo počato z jejího vlastního vajíčka.
Jak je to ale s určováním otcovství?
Otcem je vždy manžel
Je-li matka v den porodu dítěte vdaná, je situace naprosto jasná. Otcem dítěte je vždy její manžel a jako takový je zapsán do rodného listu a to i když se oba manželé shodnou na tom, že manžel otcem není. Stanoví to tak zkrátka zákon o rodině.
Prakticky totéž platí i pro případ, když se dítě narodí až po rozvodu manželství, ale před uplynutím 300 dnů ode dne jeho zániku. I v tomto případě je do rodného listu zapsán bývalý manžel matky. Jedinou výjimkou je případ, že matka již v této době uzavřela další manželství v tomto případě je pak jako otec dítě zapsán "nový" manžel.
Manžel má pak nárok na popření otcovství ve lhůtě do 6 měsíců od chvíle, kdy se dozvěděl, že se jeho manželce narodilo dítě. V rámci soudního řízení pak rozhoduje znalec zejména na základě zkoušek DNA, které jsou již dnes velice přesné. Pokud se před soudem za otce dítěte prohlásí jiný muž a tuto skutečnost shodně potvrdí matka dítěte i manžel matky, je řízení o popření otcovství značně zjednodušeno.
Podat návrh na popření otcovství svého manžela má i matka dítěte, a to v době do 6 měsíců ode dne porodu.
Svobodná matka
Pokud je žena svobodná, určuje se otcovství společným prohlášením obou rodičů, které musí učinit buď před matrikou nebo před soudem. Toto prohlášení lze provést také již v době těhotenství a určit tak otcovství k dítěti ještě nenarozenému, ale lze učinit prakticky kdykoliv v době života rodičů, zákon k tomu nestanoví žádná časová omezení.
I zde lze otcovství popřít, oba rodiče k tomu mají šestiměsíční lhůtu ode dne souhlasného prohlášení o otcovství. Jestliže rodiče otcovství určili již v době těhotenství, trvá tato lhůta až do 6 měsíců dítěte.
Zajímavá je situace dítěte, které bylo počato z umělého oplodnění. Pokud byla žena uměle oplodněna se souhlasem manžela, je tento vždy považován za otce dítěte a nemůže své otcovství před soudem popřít. Výjimku tvoří pouze situace, kdy by se mu podařilo prokázat, že žena otěhotněla jinak, než umělým oplodněním, nebo pokud žena neporodila v období od 180 do 300 kalendářních dnů od umělého oplodnění.
Každý desátý vychovává cizí dítě
Pokud není otcovství určeno podle vyjmenovaných možností, může matka dítěte, dítě i muž, který tvrdí že je otcem dítěte, podat návrh k soudu na určení otcovství. Pro podání tohoto návrhu neplatí žádné lhůty, lze jej tedy učinit kdykoliv během života. I zde soud samozřejmě rozhoduje s přihlédnutím k vyjádření znalce na základě zkoušek DNA.
Tolik k problematice určování a popírání otcovství. V praxi to vždy není až tak úplně jasné a samozřejmé, jak se nám může při čtení zákona o rodině zdát. Úskalím se často stává právě ona šestiměsíční lhůta k podání návrhu na popření otcovství, řada otců zjistí až po několika letech, že nejsou biologickými rodiči "svých" dětí. Pro ně pak zůstává poslední možností nejvyšší státní zástupce, který může podat návrh na popření otcovství kdykoliv. Činí tak však jen velmi výjimečně, pouze když je to ve zřejmém zájmu dítěte, a toto podání návrhu po něm nelze v žádném případě nijak vymáhat.
Možná může na někoho rozebírání těchto záležitostí působit až trochu přehnaně, je však třeba mít na mysli, že "otcovství" pak muže zavazuje k dlouhodobému placení výživného, dítě je neopomenutelným dědicem majetku, v případě úmrtí otce mu vzniká nárok na sirotčí důchod apod.
Se stále větší dostupností genetických testů, které je možné běžně zakoupit, se bude rozšiřovat počet otců, kteří zjistí nepříjemnou pravdu o svém "otcovství". Nyní dle odhadů vychovává každý desátý muž "cizí" dítě. Na základě těchto skutečností lze očekávat ještě větší zájem společnosti o tuto problematiku a její tlak na změnu stávajících zákonných ustanovení.
napsal/a: pavel_75 10:17 Link
