Manipulátor - pohádka
26.Březen 2006Pohádka o velkém manipulátorovi
Pondělí | 9. 1. 2006
"Správný chlap smrdí potem, střelným prachem a tabákem!" Ano, tak to kdysi bylo. V dobách romantického objevování Ameriky se nedalo v podstatě nic jiného dělat, hotely s koupelnami nebyly na každém rohu, ještě tak nějaký saloon, ale víme z filmů, že tam to často vypadalo jako na Divokém západě... To dnes je zcela jiná doba. Příjemně vonící, na pohled kultivovaní muži už nejsou výjimkami, jsou pečlivě upravení, dobře oblečení, prostě gentlemani každým coulem. Jsou takoví nejen proto, že chtějí, ale jsou nuceni podřídit se i diktátu společnosti. Nicméně jsou přitažliví pro ženy a i v businessu se jim daří. Jenže ne vždy je obal totéž co obsah. Pod jemnou slupkou vzdělance a lva salónů se někdy skrývá tvrdé srdce drsňáka. Šaty dělají člověka, a protože orvaní a neurvalí cowboys už dnes příliš neletí, přetransformoval se tento typ muže v elegána.
Jenže pravá povaha, ta mrška, občas vyjde na povrch. Jedna má přítelkyně pracovala v agentuře, která zajišťovala společenské akce pro velké firmy na vysoké, často i mezinárodní úrovni. Nebyla to procházka růžovým sadem, práce to byla tvrdá, bohatí zákazníci (ne všichni, ale i těch několik stačilo) mívali někdy pocit, že když si zaplatí, mají nárok požadovat nemožné ihned a zázraky do tří dnů. Snažila se, byla milá, vstřícná, také schopná, a proto žádaná. Její šéf, velmi pohledný a velmi sebevědomý, se k zaměstnancům choval korektně, i když vyžadoval maximální nasazení. Co je v domě, není pro mě, říkala si kamarádka, ale s přítelem se rozešla snad před stoletím a jediný muž, který byl nablízku a příjemný a vůbec ... byl její šéf. Nebudu to prodlužovat, i přes veškeré odříkání nakonec podlehla jeho pohledům i slůvkům, nejdříve jen nad kávou po práci, později i v intimnějších situacích. Následně zákonitě a úplně ztratila hlavu.
"Jak je možné, že takový skvělý mužský nemá manželku a alespoň pět dětí?!" ptala jsem se jí, když o něm básnila už třetí hodinu. "Má pořád tolik práce, že na osobní život mu vůbec nezbyl čas," nabídla mi kamarádka promptní vysvětlení a dodala, že nějaký vztah měl, ale ten se nevydařil a on se z toho nemohl dlouho vzpamatovat. Moc se mi to nezdálo, ale dál jsem nevyzvídala. Podpůrné rameno má u mě, říkala jsem si, a doufala, že ho nebude potřebovat...
Mezitím šéfovský románek pokračoval. Dárečky, laskavosti, pozvání na večeře, na VIP společenské akce, později nabídka na společné bydlení. Po pár měsících to začalo občas skřípat. Když jsem přítelkyni občas zahlédla, byla unavená, v jednom kole, povinností jako by jí stále přibývalo. To nevadí, já to zvládnu, ráda to pro něj udělám, vypadá to, že bych mohla být jeho společník! Malovala si to na růžovo, naivně, ale tehdy to ještě nevěděla.
On jen kvetl. Ale z milého a příjemného muže, který rád poradil, měl spoustu dobrých nápadů a má kamarádka byla to nejlepší, co ho do té doby potkalo, se však postupně stával jiný člověk. Často měnil svůj názor, vzbuzoval dojem, že je obětí, která nemůže unést tíhu povinností a starostí a ona je tím vinna, ona mu měla pomoci, ale místo toho ho jen využívá, chce se dostat vypočítavě na vyšší post, ale ve skutečnosti nechává vše na něm, je nezodpovědná a nespolehlivá a nevděčná. "Kdybych tě nevytáhl z toho bláta, vařila bys ještě teď nějakému tlusťochovi kafe!" Nějak zapomněl, že ji sám dlouho přemlouval, aby k němu přešla z konkurenční agentury, protože tam byla jedna z nejlepších, a následně u něj vedla zcela samostatně a bez problémů celé oddělení.
On stále častěji kritizoval, ona tajně ronila slzy. Ještě nějakou dobu se trápila a snažila se vše napravit, ale nakonec zjistila, že to nemá smysl. Po čase přece jen našla sílu opustit ho. Změnila i místo, jak jinak, a byla bohatší o jednu životní zkušenost: Už nikdy život s manipulátorem. Její šéf totiž velký manipulátor byl. Ostatním dokáže udělat ze života peklo. Nejdříve chválí, pak začne je kritizovat a organizuje jim život. Nedělá to z vypočítavosti, on tomu prostě věří.
A jak se pozná takový manipulátor?
Přečtěte si dvacet zásad správného manipulátora:
Na první pohled se jeví jako příjemný a společenský člověk, který rád pomáhá jiným.
Přetvařuje se. K těm, co ho neznají, umí být okouzlující a zcela si je získat.
Ve skutečnosti navozuje u podřízených, spolupracovníků nebo u svých blízkých pocit viny a dovolává se přitom rodinných vztahů, přátelství, lásky, profesní zodpovědnosti atd.
Nesděluje jasně své žádosti, potřeby, city, názory.
Mění své názory, chování a city podle situace.
Své často nepochopitelné požadavky zakrývá logickými důvody.
Dává druhým najevo, že nesmějí nikdy měnit názor, musí být dokonalí, všechno vědět a reagovat okamžitě.
Zpochybňuje kvality, schopnosti a osobnost druhých, nenápadně kritizuje a soudí je, hovoří o nich s despektem.
Nechává své vzkazy vyřizovat jinými lidmi nebo se uchyluje k nepřímému sdělení (místo osobního rozhovoru telefonuje, nechává vzkazy písemně).
Dokáže ze sebe dělat oběť, aby ho ostatní litovali (přehání závažnost nemoci, stěžuje si na nesnesitelné lidi ve svém okolí, na pracovní přetížení, nepochopení, nedocenění apod.).
Využívá morálních zásad druhých k realizaci vlastních zájmů ( k jeho oblíbeným pojmům patří lidskost, milosrdenství, morálka, poctivost apod.).
Skrytě vyhrožuje nebo zcela otevřeně vydírá.
Neomaleně mění téma uprostřed hovoru a skáče druhým do řeči.
Zaměřuje se na neznalosti druhých, aby vyvolal dojem, že "má navrch".
Hlásá lež, aby zjistil pravdu, překrucuje výroky druhých.
Závidí partnerovi, nevěří vlastním dětem.
Nesnáší kritiku a bez uzardění popírá zcela zřejmá fakta.
Chválí, aby se vlichotil, dává dárečky nebo ochotně a sám od sebe projevuje drobné úsluhy.
Přiměje ostatní dělat věci, které by o své vůli nikdy nedělali.
Lidé, kteří ho znají, o něm stále hovoří, i když není přítomen.
Dávejte si na takové týpky pozor!
Autor: D.D.
napsal/a: pavel_75 17:59 Link
